Předvolební projev. Vzkaz – máme se dobře, tak co na tom měnit. Poselství prý jen pro Tomia Okamuru. A „žádné překvapení“. Vánoční poselství prezidenta republiky vyvolalo spoustu reakcí.

„Abychom pochopili alespoň něco z politické strategie a chování současného prezidenta v předvečer jednání Poslanecké sněmovny o důvěře Babišově vládě a o rychle se blížící volbě prezidenta republiky, stačí, když jsme slyšeli, že Miloš Zeman si nepřeje (možná jen právě teď o Vánocích) předčasné volby a že i v případě druhého termínu bude věřit Andreji Babišovi, že se mu podaří získat podporu pro částečně obměněnou druhou vládu,“ komentuje vánoční poselství prezidenta politolog Zdeněk Zbořil. „Pro koho to nebylo ‚žádné překvapení‘, tomu je třeba přiznat věštecké schopnosti, ale také ho upozornit, že tomu tak vůbec nemusí být. ‚Situace na bojišti se mění každým okamžikem,‘ říkal klasik, a tak by se ti měkcí kritici Miloše Zemana snad nemuseli unáhlovat, aby neskončili v nepaměti se svou slávou. (Jaroslav Hašek to napsal jadrněji),“ dodal s tím, že „o jejich inteligenci mimochodem svědčí, že věnovali pozornost tomu, že prezident zatínal ruku v pěst, jako kdyby někomu hrozil“. „Já bych k tom dodal, že si, mimo jiné, i několikrát poposedl a nejméně jednou přehodil nohu přes nohu. Kdo pozorně sledoval tyto ‚významné projevy‘ prezidentovy osobnosti, může s klidným svědomím prohlásit, že to nebylo ‚žádné překvapení‘.“

Zatímco premiér Andrej Babiš viděl v prezidentových slovech povzbuzení, předseda KSČM Vojtěch Filip důvěru ve schopnosti českého národa a předseda SPD Tomio Okamura optimismus, šéf poslanců Pirátské strany Jakub Michálek na facebooku ironicky napsal, že chyběla snad jediná věc... a to vánoční poselství. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek už tradičně na svatého Štěpána projev nesledoval a exministr kultury Daniel Herman přidal na twitteru výzvu: Vyměňme v lednu Zemana, abychom se už za něj nemuseli stydět.“ Zbořil k reakcím doplňuje: „Pan Michálek opravdu tnul do živého. Říkám s lehkou ironií. Ale možná, až to dotáhne on, nebo některý z Pirátů, jednou na prezidenta, ukáží nám, jak se na to o Vánocích musí. Panu Bělobrádkovi se nedivme. Zejména v posledních dvou letech často nesledoval, co se děje a také podle toho on i jeho strana v posledních volbách dopadli. A v Praze vykroužkovaný a proto vyměněný pan exministr kultury by snad ani neměl přát svůj osud druhému. Nebo se snad celý život pletl, když věřil na přikázání ‚milovati budeš bližního svého jako sebe samého‘?“

Prezident v poselství také s poznámkou, že by měl možná bizarní námět, hovořil o tom, že jsme před 15 lety měli 80 tisíc státních úředníků, dnes jich máme 150 tisíc, „protože se nám množí podle Parkinsonových zákonů“ a navrhl: „Kdyby se nám část z nich podařilo uvolnit, protože tito lidé si jen často vymýšlejí zbytečnou práci, soukromý sektor, který trpí nedostatkem pracovních sil, by je velmi rád přijal, odbřemenil by se státní rozpočet a uvolnilo by se napětí na trhu práce.“ Podle Zbořila se taková slova sice hezky poslouchají, ale je to boj s větrnými mlýny za všech politických režimů, „které my skoro nejstarší ještě pamatujeme“. „Prezident si snad může o svátcích dovolit kritizovat byrokracii a byrokratizaci země,  třeba i EU a všech možných vlád v různých koutech světa, ale zatím se ještě nikomu nikde nepodařilo tento jev světověku (jak dějinám říkal Radim Palouš) odstranit. Tak panu prezidentovi poděkujme, že o tom alespoň mluví. Mohl by sice začít s odbřemeňováním rozpočtu Kanceláře PR, ale ani to se mu asi nepodaří. Kdo se snad už ve škole dozvěděl, co to byla akce ‚70.000 úředníků do výroby‘, mohl by vědět, jaká to je sisyfovská práce. Síla a moc byrokracie jsou věčné a stále svěží,“ podotýká Zbořil.