Zkušený pozorovatel: Zemanův projev. Zásadní dopad. Vyústění války na Ukrajině? Velká dohoda Ruska s USA!

24.02.2022 17:51 | Komentář

„Zásadní dopad na české veřejné mínění.“ Politolog Lukáš Jelínek komentuje dnešní proslov prezidenta republiky Miloše Zemana. Podle politologa promluvil hlasem těch, kteří se do poslední chvíle snažili Rusko chápat. „Miloš Zeman se staví do jedné řady s ostatními českými politiky,“ říká Jelínek.

Zkušený pozorovatel: Zemanův projev. Zásadní dopad. Vyústění války na Ukrajině? Velká dohoda Ruska s USA!
Foto: Repro Twitter
Popisek: Válka na Ukrajině

„Myslím si, že reakce Miloše Zemana byla poměrně razantní,“ předesílá politolog Lukáš Jelínek. „Ukázalo se, že se dokáže velmi ostře vyjádřit nejen k tématům mezinárodního terorismu, Afghánistánu nebo arabsko-izraelského konfliktu, ale že dokáže zaujmout nekompromisní postoj i k Vladimiru Putinovi, když se dopustí něčeho takového, jako je agrese vůči Ukrajině,“ dodává a upozorňuje: „Zároveň prezident promluvil hlasem těch, kteří se do poslední chvíle snažili Rusko chápat. Teď prozřeli a je potřeba směrem ke Kremlu použít mnohem důslednější strategii a důslednější kroky, které by vedly k nápravě.“


 
V proslovu, který dnes Češi slyšeli, prezident uvedl, že se mýlil, když nevěřil, že dojde k invazi. Nebyl sám, kdo tak dramatický vývoj nečekal. „Určitě. I já jsem si myslel, že se bude snažit Vladimir Putin destabilizovat Ukrajinu jinými metodami než otevřeným útokem. Je velmi důležité, že Miloš Zeman přiznal, že se člověk i v jeho politické pozici může splést,“ říká Jelínek. „Stejně tak je důležité, když prezident celkem jasně řekl, že chyby, které se ať už vědomě nebo nevědomky odehrávaly jindy v mezinárodní situaci, v jiných mezinárodních konfliktech, nemůžou ospravedlnit chyby, které se dělají dneska. Hovořit o tom, že když jsme byli svědky necitlivého bombardování Jugoslávie nebo když jsme byli svědky cinknuté války v Iráku, neznamená to, že si může jedna velká země vyrazit se svými armádami do jiné evropské země, a to dokonce bez oficiálního vyhlášení války. Miloš Zeman jasně říká, že takové jednání nelze tolerovat a nelze ospravedlnit ničím, co se odehrálo v mezinárodních vztazích nebo při porušování mezinárodního práva v minulosti,“ dodává.

Definitivně končí romantické představy

Vystoupení prezidenta může mít podle Jelínka zásadní dopad na české veřejné mínění. „Miloš Zeman se staví do jedné řady s ostatními českými politiky. Je důležité i to, že Andrej Babiš řekl, že dneškem definitivně končí romantické představy o Rusku,“ připomíná politolog. „Demokratičtí politici hovoří jedním hlasem. To je důležité v situaci, kdy se bude podle mě snažit uchytit drápkem kremelská propaganda, která stejně jako vydávala invazi v srpnu 1968 za bratrskou pomoc, dnes bude hovořit o denacifikaci nebo demilitarizaci Ukrajiny. Pokud se proti těmto propagandistickým snahám postaví i Miloš Zeman, který má velký respekt a autoritu u běžných lidí, může to čtení situace prospět a prostor pro kremelskou propagandu omezit,“ dodává.   

A tvrdost sankcí? „Už několikrát se v minulosti stalo, že se žonglovalo velkými slovy a pak hora porodila myš,“ komentuje Jelínek. V tuto chvíli už je podle něj neadekvátní spoléhat se jen na sankce vůči konkrétním fyzickým osobám. Ty si poradí jinak a následky stejně ponese obyčejné obyvatelstvo. „V okamžiku, kdy došlo k otevřené agresi, jsou skutečně namístě kroky, které se zřetelně dotknou ruské ekonomiky. O nich mluvil i prezident Zeman, když zmínil vyřazení Ruska z mezinárodního bankovního mechanismu. Dalším krokem je zmrazení projektu Nord Stream 2. Ale může se to týkat i dalších věcí, například leteckého spojení s Ruskem apod.,“ popisuje politolog.

Jelínek: Vyjednejte konsenzus v domácím mínění

Podle Jelínka je důležité, aby si evropští státníci uvědomovali, že ke každému kroku potřebují vyjednat konsenzus ve vlastním domácím veřejném mínění. „Byla by naivní představa si myslet, že se jakékoli sankce nakonec neodrazí na životě nás všech, ať už se to bude týkat dalšího zdražování energií, omezení při cestování nebo humanitární krize, která může vyústit v migrační vlnu z východu. Je důležité, aby se politici bavili nejen mezi sebou, ale aby se bavili s vlastními voliči a dokázali jim situaci vysvětlovat. Jinak může dojít v jednotlivých společnostech v demokratických zemích i k docela velkému napětí nebo přetlaku,“ upozorňuje.

Vysvětlovat voličům a použít diplomacii

Podle politologa není panika namístě. „Slyšíme od politiků i ekonomů, že situace v hospodářské oblasti je zvládnutelná, byť za cenu vyšších nákladů. Zvládnutelný je i humanitární rozměr, protože i kdyby došlo ke zvýšené migraci z Ukrajiny, bude se jednat o nám blízký kulturní a civilizační okruh. Máme s Ukrajinci zkušenosti u nás a myslím si, že to nebude problém ani v dalších evropských státech,“ popisuje politolog.

Jelínek připomíná ale problém vojensko-bezpečnostní. „Musí to být hlavně otázka schopnosti politiků přesvědčit, že dokážou předejít rozšíření konfliktu i mimo území Ukrajiny, což je spíš věc rétorická. Těžko se lidem dokazuje v okamžiku, kdy se ruští vojáci projíždějí po Ukrajině. Ne každému se asi podaří vysvětlit, že nehrozí podobným způsobem invaze do postsovětských republik v Pobaltí nebo k nástupu ruské armády na bělorusko-polskou hranici,“ analyzuje a dodává: „Je potřeba říci, že v okamžiku, kdyby došlo k narušení suverenity členských zemí EU nebo NATO, byla by reakce mnohem zásadnější. Zároveň by měli politici říkat, že se snaží situaci urovnat i diplomatickými prostředky. Nakonec ty jsou v každé takové situaci historicky nejefektivnější, pokud chceme zabránit třetí světové válce nebo jadernému konfliktu.“

Jak uvedl politolog, konflikt musí vyústit v diplomatické řešení, na kterém by se mělo pracovat už teď. „I za cenu, že s ním Ukrajina úplně spokojená nebude. O tom hovoří i kapacity přes mezinárodní politiku ve Spojených státech amerických, když říkají, že Rusko touží po nové velké dohodě se Spojenými státy americkými. Mám pocit, že nakonec situace v něco takového vyústí,“ popisuje. „Právě proto by měli politici o všech rozměrech okolností se svými voliči hovořit. V mezinárodní politice jsme si příliš zvykli, že žijeme v klidné době a prostředí. Ukazuje se, že spoustě věcí ani nerozumíme a překvapují nás. Vysvětlování krizí by nemělo být jen otázkou několika zasvěcených. Měla by být zapojena celá společnost,“ uzavírá Jelínek.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Daniela Černá

Ing. Miroslav Balatka byl položen dotaz

Můžete definovat, co je dezinformace?

Všichni o nich mluví, ale co to přesně je? Třeba za covidu jsme byly svědky toho, jak se měnilo, co je pravda a co dezinformace

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

10:43 „Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

Teď je na Robertu Ficovi, aby očistil slovenskou politiku od tlaků některých organizací, uvádí po ví…