„Dost!“ Ukrajinská kuřata se salmonelou, vejce z Polska. Mléko za 10,50 Kč. Zemědělec odhalil, o čem se lhalo

28.12.2023 7:30 | Rozhovor

Supermarkety dělají z lidí pitomce. A pitomečky ze zemědělců dělá i vláda. Jestli markety mají tří- až pětiprocentní zisky, tak ať to raději zabalí, když jsou tak neschopné. Jenže opak je pravdou, do hry vstupují jejich matky, zisky se přelévají a rozdělují – prostě umějí v tom plavat. Ukrajinská kuřata se salmonelou nikoho nezajímají, nikdo neřekne „Dost!“. A vejce? Klecové chovy v ostatních zemích jako v Polsku jedou dál. Šéf krajské plzeňské Agrární komory Jaroslav Šíma, který vede středně velký zemědělský holding na Rokycansku, si nebral servítky…

„Dost!“ Ukrajinská kuřata se salmonelou, vejce z Polska. Mléko za 10,50 Kč. Zemědělec odhalil, o čem se lhalo
Foto: redakce PL
Popisek: Vejce z Albertu 10 ks

Anketa

Vadí vám chování Andreje Babiše v TV debatách a v Poslanecké sněmovně?

8%
90%
hlasovalo: 43733 lidí
Hned nás seznamuje s jedním příkladem: „Poslali nás na pole u Volduch, že tam není porost, prostě kousek kukuřice, která buď nevzešla, nebo to sežrala divoká prasata,“ uvádí Šíma. „Jenže to náms poslali v době, když už byla po ní zaseta pšenice. To je ukázka AMS, tedy snímkování ze satelitu. To je nový systém kontrol, kdy vám kontrolují ze satelitu pole. To muselo stát hrozné peníze. Když ‚vidí‘ jiné bloky, než má zadané, například místo zelené černé, tak už dává signál, že na poli je nějaký problém, a musíme dokázat, že je to v pořádku. S velkou pompou se říkalo, že ubudou kontroly. Samozřejmě je jich jednou tolik. Už to přiznává i ministr Výborný. Ono vám to pošle fotku s žádostí, abychom to místo ze stanoveného úhlu vyfotili. Na to samozřejmě musí být speciální mobil s fotoaparátem. A běháte po poli jako pošuk,“ rozčiluje se agrárník.

Neproduktivnost je podporována

Anketa

Vadí vám chování Andreje Babiše v TV debatách a v Poslanecké sněmovně?

8%
90%
hlasovalo: 43733 lidí
„Co to je na termín neúrodné plochy? Chodí k nám vlastníci s dotazy, co že jsme tam zaseli. Proč se o to nestaráme. Nu a my jim říkáme – nezlobte se, ale my musíme vybrat nějaké plochy, dnes je to pět procent a bude to asi deset procent neproduktivních ploch a takhle to bude ošklivě vypadat. Říkáme vlastníkům – my víme, že to nechcete, já bych to na svém pozemku také nechtěl, ale co se dá dělat. My to udělat musíme, a ne podle svého,“ konstatuje Jaroslav Šíma.

Už to prý snad začíná chápat i ministr, aby to byly zelené plochy třeba jetele, vojtěšky, co se dá zkrmit, a aby to vypadalo kulturně. „Kdo to vlastně vůbec dovolil, aby v polích bylo území, kde se vůbec nebude sekat a vlastně nic dělat. A aby náhodou z toho ten zemědělec něco neměl. To je hrozná situace,“ pokračuje dále zemědělec.  

„My jako podnik – máme od doby změny první výplatní období – jsme přišli na podporách skoro o osm milionů korun, což je pro nás něco kolem třiceti procent, jde o minimálně tři měsíce výplat. Říkám lidem – berte to tak, že to šlo potřebným. Ale říkám to se skřípěním zubů a jsem naštvaný jako brigadýr. Protože peníze prostě chybějí,“ nenechává se klidným Šíma.

„Ale nejdůležitější je, že se ty peníze přesunuly na základě lží, Výborný řekl, že se to udělat muselo, aby se vyrovnaly nerovnosti v podpoře zemědělství. Ale co tím mysleli? Ať najdou jednoho velkého a jednoho malého zemědělce. Vůbec to není pravda! Brali stejně. Maximálně v absolutních číslech brali jinak. To je logické. Když bral někdo za půdu a za krávy a jiný jen za půdu, tak to bylo jinak, to je pravda. Ale nic nemuseli vyrovnávat. A veřejnosti se řekne, že se těm malým zemědělcům dávalo dříve méně. Není to pravda! Je to lež. Opak je pravdou, podpora se spíše dala těm malým, byť to bylo třeba málo. Velkým kvůli Babišovi to dopadlo, že ty větší neměly a dosud nemají například podporu na pojištění,“ stýská si agrárník.

Boje o každý litr mléka a halíř za něj

„Nejhorší je, že se lidem lhalo, a to mně vadí nejvíce. Jestli měl někdo více, tak proto, že měl více živočišné výroby. A ta je nejnáročnější – na lidi, na mzdy, energie. Většinou to bylo vždy nejčastěji prodělečné. Redistribuce 23 procent? Bohužel ještě dnes je snaha i vyšší, bohužel jsou to ti, již o těchto věcech rozhodují. Pravda je taková, že u středních podniků je oproti těm stopadesátihektarovým realita i poloviční. Rostlinná výroba byla vloni velká bída, jařiny zcela odešly. Ze slávy roku 2022 bude pomalu pohřeb. Ještě že nás trochu drželo to mléko, ale rostlinná výroba, to bylo chudé.“ A pokračuje: „Rok 2022 byl extrém, protože na východě začala válka a ceny vylétly o sto procent. Mléko jsme měli poslední tři měsíce v roce přes 14 korun. Když prodáte 800, nebo 900 000 litrů za měsíc, tak to je znát. My jsme platili daně jako mourovatí. Nakonec to dopadlo tak, že nám to vytkli a že je třeba nám sebrat peníze. Zkrátka kdo příliš vyrobí a má zisky, tak vám zkrouhnou podporu. Že platíte daně, nevadí. A ukážou na tomto případě tu svou demagogii, že ten či onen měl na hektar či na dojnici méně. Takže kdo něco vydělá, zaplatí z toho daně, tak je největší osel. Tomu to sebereme a ten, kdo to prodává ze dvora a mydlí to načerno, tak to je v pořádku a tomu ještě přidáme.“

Dnes je mléko podle Jaroslava Šímy tak za 10,50 koruny za litr, „… ale od Němců, v Čechách je to pod desetikorunou. To už je pod hranou nákladů. Při větší koncentraci zvířat je hranice rentability těch 10,50 koruny, někdo říká 11. My na to dosáhneme, protože dodáváme do Německa,“ uvádí jednu z mála pozitiv ing. Šíma.

Cizince podpoříme, našince utlumíme

„Z Ukrajiny je věc jedna, a to je obilí, a pak živočišná, to jsou ta kuřata se salmonelou, a nikdo si netroufne říci – a dost! A ví se, že se to přebaluje na Slovensku a že to vlastní nějaký Ukrajinec a ještě chce zvýšit obrat. On potvrdil, že když se chtěl dostat do jednoho řetězce, tak měl tolik průtahů, které určitě nikdo nikdy neměl. Jde o to, že on ta kuřata někde chová a my je musíme mít bez klecí. Zrušení klecových chovů stálo hrozné peníze. Dopadlo to přesně tak, jak jsem před zhruba pěti lety říkal. Ať se při schvalování Parlament zasadí o to, aby sem nešla vejce z chovů, které jsou v klecích. Prý to bude následovat, ale nestalo se nic! Nikdo v Evropě není tak blbý, jako jsou Češi,“ zoufá si Šíma a pokračuje: „Takže sem chodí vejce z klecových chovů a jede se dál. Nic se neděje. Jen pár lidí se najde, kteří koupí dražší vejce od té šťastnější slepice. Vždy je většina těch, kteří sáhnou po levném vejci. A je jim jedno, jestli jsou z Polska, z Litvy, z klece, nebo z haly. Jestliže je veterinárně prohlédnuto, nedělejme si iluze. Naši zákonodárci tedy nedokázali nic, jenom z nás zase udělali pitomce. A ze sebe také, i když tam už někteří nejsou, ale další pokračují.  A tak je to se vším. Evropa umře na svou nejednotnost. I když říkají fráze o jednotném trhu, tak tady není jediná věc jednotná. Nikdo s tím nic neudělá, protože to jsou silné lobby. A my do Bruselu odložíme politiky, kteří nemají takovou razanci. Bohužel už strašně málo chybí, abychom  nebyli suverénní stát. Ke kolonii už máme jen krůček. Jenže dříve kolonie patřily svéprávným státům. My se ale staneme kolonií někoho, kdo není stát,“ chrlí informace Šíma.

„Nejhorší je ale Green Deal. Podívejte se, co udělal s Německem, a poměrně rychle. A to jsme mu záviděli, jaký má výkon, co je to za sílu, a co se dnes stalo, je neskutečné. Takové silné hospodářství to bylo.“

… a Rusko se směje

U obilí je podle agrárníka problém, že již z loňské sklizně jej zbylo na skladech hrozně moc, což nikdy nebylo. „Teď už sem údajně tolik obilí z Ukrajiny zase nejde, ale zásoba tady zůstala. Evropa to uměla vozit do Egypta a severní Afriky, ale tohle všechno jí vzalo Rusko. Světové ceny klesly, Rusové je podlezli, a už jsou tam. Trh tam měla předtím Ukrajina a prodávala tam i Evropa. A jak se ta cena zhroutila, Rus měl ještě větší sklizeň a díky přebytkům šel cenově ještě níže a dostal se do zemí, které měla Ukrajina, EU. Dnes je tam Rusko úplně. Tak jsem to slyšel. To je jako s plynem nebo naftou. Všichni topíme a už jej nekupujeme z Ruska, pak ale zjistíte, že to přišlo ze světa od překupníků jinudy a je xkrát dražší. Ale politicky se to nesmí říkat.“

„O elektrice raději nemluvě, to je úplný nerozum. A za vším hledej Green Deal. Takže jak sehnat stovky milionů, jsou dva způsoby. Buď sehnat sto lidí, aby každý dal milion. Anebo těch lidí seženu 10 milionů a každý dá desetikorunu. A mám na konci stejnou částku. Co je snazší? Těch deset korun, protože to tak bolet nebude. A tak se to dělá s lidmi. Anebo se řekne – tady je německá energetická burza, byť je to tedy blbost – a my to nějak musíme zaplatit. Je to cesta k porobení lidu. Lidi musejí poslouchat. Když nebudou poslouchat, budou si dělat, co budou chtít, a také by se mohlo stát, že budou volit, koho budou chtít, a to je špatné dopustit… A to je ta levicová Unie, která se tváří pravicově.“

Chutnalo by někomu plesnivé obilí?

Nový rok bude podle Jaroslava Šímy těžký. „V roce 2022 jsme měli porosty kukuřice dost slušné, takže jsme nemuseli sklízet na zrno a sušit za drahý plyn, takže jsme ušetřili jeden a půl milionu korun. Tím, že jsme to nechali rozšrotovat a uložili to do konzervačních vaků. Letos tady kukuřice nebyla, protože tady bylo veliké sucho. Nu a tak jsme udělali kontrakt a kupujeme tu zrnovou, abychom měli dost siláže. A nelitujeme toho. Elektriku v provozech částečně ušetříte, ale nám vadí plyn. Máme  sušku na zrno, a když je vlhká sklizeň, tak nám pomalu tečou statisíce denně. Když se povede rok, tak ten plyn skoro nepotřebujete, a když je rok špatný, tak teče stále pryč. A nezbude nic jiného, nemůžete počkat. To je jako s mlékem, nemůžete říci, když je malá cena, počkáme na podzim, bude větší. Dát to do nějakých nádrží, kde by se drželo podchlazené, to by bylo za 60 korun litr, to není možné.“

Blábolení o chudácích řetězcích nikdo nebere vážně, ale…

„Když poslouchám, jak se to všechno dohaduje s cenami na pultech, tak je to směšné. To je stejná lež jako s těmi podporami. Když někdo řekne, že řetězce mají ziskovost dvě až čtyři procenta. To přece nikdo nemůže myslet vážně. Vždyť přece je důležité, co ty obchodní řetězce mají v nákladech, které pak uplatňují. Že mají někde matky a že se to cestou správného zdanění zdaní možná někde jinde a dělá se to tak, aby tady skončila tři čtyři procenta, a tím z nás dělají úplné debily! A ony chudáci mají tři čtyři procenta. Jinak by měly dvanáct nebo patnáct. Povídat někomu o ziskovosti marketů je blábol, protože se neví, jaká je složka nákladů. Ale že nikdo tohle neotevře. To se asi nehodí. Jsou to zkrátka zbytečné žabomyší války. Vytáhněme jedenkrát za týden, 14 dní náhodný řetězec, předejme spotřebiteli informaci o celé cenové tvorbě od výrobce přes zpracovatele až na pult a my jako spotřebitelé se v tom vyznáme raz dva. A ještě ušetříme na nekonečných televizních debatách, místa v novinách a sociálních sítích,“ uzavírá svou vizi Jaroslav Šíma.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Václav Fiala

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Český lev a dva ocasy... Přestřelka pokračuje. Konečná posílá Černochové trochu jiné tričko

19:39 Český lev a dva ocasy... Přestřelka pokračuje. Konečná posílá Černochové trochu jiné tričko

Jak je to podle průzkumu se spokojeností lidí v ČR se členstvím v EU? I o tom mluví v rozhovoru euro…