Čím byl pro vás Karel Gott, pane Holíku?
Byl to především popový idol mých mladých let a byl to zároveň obrovský profesionál, ale opravdu neuvěřitelný profík, který tady dokázal rozdávat lidem radost téměř až do svého skonu – a to je nějakých 60 let! To je skutečně obdivuhodné.
Máte s ním nějakou osobní zkušenost nebo vzpomínku na něj?
Tak těch vzpomínek je několik, vždycky jsem se přesvědčil o tom, že to je doopravdy rovný, férový a slušný člověk, řekl bych přímo gentleman. Ať už jsme se potkali v Moskvě, nebo třeba v Praze v Semaforu, rád na to vzpomínám a vždycky budu.
Karel Gott byl obrovská star, autorita a ikona, ale také určitá národní jistota, takové to rodinné stříbro. A mnohé od jeho smrti provází pocit jakési nejistoty a deziluze, protože Karel Gott tu přece měl být s námi věčně. Cítíte to podobně?
Určitě, ano. Já vám naprosto rozumím, pro některé lidi, pro mnoho lidí je to totiž nenahraditelná ztráta, protože on rozdával radost všem. A upřímně řečeno, je úplně jedno, v jakém to bylo režimu, přece ta radost zkrátka buď je, nebo není. A Karel Gott dokázal ty lidi tou radostí spojovat. Byl prostě jedinečný.
Fotogalerie: - Gott a slzy
Kdo by byl nejlepší prezident po Miloši Zemanovi?Anketa
Co říkáte na tu myšlenku státního pohřbu pro Karla Gotta?
No to asi není ten úplně nejlepší nápad, taky proto, že se na tom přiživí spousta lidí, hlavně politiků. Ale na rovinu říkám, že netuším, jestli si nějací politici ten státní pohřeb zaslouží víc než Karel Gott!
Určitě jste zaregistroval, co všechno se teď o Karlu Gottovi psalo a píše. Že zpívat sice uměl, ale těžce si zadal s režimem, když byl tváří Anticharty, že byl výkladní skříní komunistů v 70. a 80. letech a byl to člověk, který se přizpůsobil, protože neměl odvahu a sílu politicky bojovat. To jsem jen namátkou citoval některé názory, které se v posledních dnech objevily...
Já nechci být hrubý nebo sprostý, ale radši mi o tom ani nemluvte. Já přece patřím podle tohoto modelu taky k těm lidem, co si takzvaně zadali s bývalým režimem. Já když slyším třeba toho teologa Tomáše Halíka nebo čtu něco od psychologa nebo psychiatra Honzáka – ty jejich argumenty, ta jejich moudra, tak to se fakticky nestačím divit, kam jsme to vlastně dospěli.
To se na politicko-mediální mapě orientačně nazývá pražská kavárna…
No právě a já tu takzvanou pražskou kavárnu prostě... no nemám ji rád, já ji zkrátka nesnáším! Všechny ty hlubokomyslný výroky neberu a rozhodně nemají žádnou koncesi nebo patent na pravdu, i když si to zjevně myslí!
Fotogalerie: - Gott v porodnici
A co vzájemný dialog? Takhle se ta propast mezi těmi dvěma tábory jenom rozšiřuje...
Já nevím, jestli to vyřeší dialog, ale zato mám opravdu zaručený recept, jak si konečně poradit s lidmi, kteří tu žili před listopadem a nebyli zrovna chartisti a disidenti.
Já to vidím tak, že zdaleka nejlepší by bylo všechny nás vzít a někam zavřít nebo rovnou postavit ke zdi a oddělat. A až budeme všichni pryč, tak to bude konečně ta pravá demokracie! Jenom nějak nevím, kdo by jim tady potom zbyl, protože těch lidí, kteří prožili kus života v minulém režimu, je pořád víc než dost, ale s tím si asi někteří lidi hlavu moc nedělají.
Máte na mysli někoho konkrétního?
No, víte, to jsou často rozumy od lidí, co se narodili po devadesátém roce a vůbec nevědí, jak to tu tehdy vypadalo. Ale já nechápu jednu věc. Proč se 30 let po převratu po sametové revoluci pořád dokola mele a mele o komunismu.
Já nechápu, co si na tom komunismu teď kdo vezme. Ono to taky není jenom černý a bílý, to si musíme uvědomit, já už jsem to říkal několikrát. Nemůžete přece říct, že tehdy to bylo všechno špatný a teď je to zase pro změnu všechno dobrý, takhle to přece v životě nefunguje.
Vždyť i v tom minulém režimu byla přece spousta dobrých věcí. Že se tam děly křivdy a monstr procesy a že se nespravedlivě zavírali lidi, to já rozhodně nepopírám, ale nemůžete to jen vzít, šmahem odsoudit a říct, že to stálo... víte za co!
Vám se v minulém režimu žilo jak?
Jak se žilo, no dělal jsem to, co jsem měl rád a na co jsem dřel, a samozřejmě jsme někdy jenom přežívali, ale taky jsme žili a rozdávali radost! Přece si nevyberete dobu, do které se narodíte.
Karel Gott se narodil vlastně ještě před válkou, já o pět let později, prostě si nenechám od nikoho dokola vyčítat, že jsem si dovolil žít tady za komunistů a být úspěšný. Já jsem před nikým hřbet neohýbal a Karel byl přesně takový. Naopak vím o lidech, kterým právě tím svým vlivem a popularitou dokázal dost výrazně pomoct a zachránit je před průšvihem.
Ale tady je teď módní, že se plivá i na lidi, u kterých by to nikdo vůbec nečekal, a navíc se na ně plivá sprostě. Vezměte si třeba celou tu frašku s tím Koněvem.
Ten památník je tam půl století a nikomu nevadí, ale najednou zčista jasna během pár týdnů historicky prohlédneme – přijde pan starosta, svolá zastupitelstvo a s Koněvem je prostě konec. A já se nedivím Rusům, když proti tomu protestují.
Já sám, když slyším od starosty nebo primátora, tak neskutečný výrok, že to osvobození Prahy si mohli Sověti tehdy v tom roce 1945 klidně odpustit, tak vám řeknu, že být potomek některého z těch ruských vojáků, kteří tady za nás padli, tak bych přijel do Prahy a dal tomu blbci jednu pořádnou do zubů!
Rozhovor vedl Tomáš Procházka.
Psali jsme:
autor: .
