V těchto dnech si připomínáme už 36 let od sametové revoluce. Jak s odstupem doby listopadové události roku 1989 vnímáte?
Od té doby uplynula více než jedna generace. Většina lidí dnes vnímá 17. listopad 1989 skrze názory odvozené z oficiálního výkladu, zatímco pohled těch, kdo událost skutečně zažili, se často výrazně liší. Názory se pohybují od odmítání výsledků až po nekritické oslavování v duchu oficiální evropské ideologie. 17. listopad je dnes oficiálně státním svátkem a volným dnem, který média využívají k prezentaci souvislostí, politiků, známých osobností, debatám a výkladům. Pro mě samotného je však tento den spíše politicko-mediálním divadlem.
Co se během těch let povedlo, a co ne? Co říci na to, že poměrně dost lidí cítí zklamání z toho, co od revoluce očekávali?
Chtěli jsme, aby padli komunisti, abychom se vymanili z područí Sovětského svazu, chtěli jsme cestovat, mít peníze, nebát se, že nás za názor vyhodí ze školy nebo z práce… Všechno nikdy nevyjde na sto procent, ale objektivně vzato, většina se naplnila. Že ta změna zase přinesla věci, na které jsme nebyli připraveni, o kterých jsme netušili? No, netušili… Ale nelze za to vinit události roku 1989.
A co říci k těm letošním oslavám? Například k tomu, co od lidí zaznělo směrem k politikům a také k panu prezidentovi?
Je pozoruhodné, že představitelé komunistické strany hovoří o svobodě. Bylo by však vhodnější, kdyby přiznali: „Nemohu se této akce zúčastnit, neboť jsem byl mezi těmi, proti nimž se tehdy demonstrovalo.“ Na druhé straně je možné porozumět tomu, že v rámci svých funkcí cítí povinnost oficiálně vystupovat a prezentovat názory očekávané jejich publikem. V současném společenském kontextu platí, že každá příležitost k vyjádření je důležitá.
Konala se i demonstrace organizovaná Milionem chvilek s názvem Česko není na prodej. Jak tuto akci komentovat? Mají pravdu ti, kteří chvilkařům vyčítají, že se dostatečně neozvali ohledně kauz jako Dozimetr nebo bitcoiny a teď demonstrují proti vládě, která ještě ani nevznikla?
Miliony chvilek jsou podporovatelé odcházející Fialovy vlády. Proč ne, mně by vadilo, pokud bychom je stejně jako naše veřejnoprávní média, která jsou mnohdy podobně aktivistická, platili povinně a ze svých peněz. Jinak ať si dělají, co chtějí.
Když jsme u toho, že vláda ještě ani nevznikla, jak hodnotíte přístup prezidenta Pavla a předsedy ANO Andreje Babiše v této věci?
Podle komentářů ústavních právníků není Andrej Babiš ve střetu zájmů a nebyl by ani jako premiér. Člen vlády může držet akcie, ale nesmí být zároveň členem vedení firmy. Klíčové je, že společnosti, v nichž vlastní akcie, nemohou získávat veřejné zakázky nebo dotace. Na dodržování tohoto pravidla má dohlížet stát, avšak Babiš musí situaci řešit hlavně kvůli dotacím, protože jejich ztráta by byla pro mnoho firem Agrofertu existenčně ohrožující. Prezident Pavel svým přístupem vyvolává obstrukce, které se blíží ústavní krizi, pravděpodobně za účelem získání přízně voličů, jelikož je těžké uvěřit, že nezná své ústavní pravomoci. Kdo z této „telenovely“ nakonec vyjde vítězně, se uvidí. Bohužel už nyní tím trpí důvěra v politiku i naděje, že politici budou upřednostňovat zájmy občanů.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora





