„Nemyslím si, že Fialova vláda má k něčemu takovému odvahu.“ Luboš Zálom o tom, kdy padneme na dno

09.07.2022 23:59 | Rozhovor

„Green Deal znamená především zbídačení celého kontinentu, ničení všeho, co zahájila a vybudovala vědecko-technická revoluce. Ochrana klimatu je jen marketingový obal. Je přesvědčivě dokázáno, že Green Deal na klima nebude mít prakticky žádný vliv. Bude mít ale zdrcující vliv na životní úroveň milionů lidí,“ konstatuje Luboš Zálom, místopředseda Svobodných.

„Nemyslím si, že Fialova vláda má k něčemu takovému odvahu.“ Luboš Zálom o tom, kdy padneme na dno
Foto: Hans Štembera
Popisek: Luboš Zálom

„Green Deal znamená vypnout atomové – a zapnout uhelné elektrárny,“ uvádějí Svobodní v reakci na počínání Německa. Zeptám se však jinak. Měla by Evropská unie kvůli vysokým cenám energií přehodnotit své cíle v oblasti ochrany klimatu? A je toho schopna?

Anketa

Co vy a letní dovolená?

hlasovalo: 6142 lidí
Green Deal znamená především zbídačení celého kontinentu, zastavení smysluplného technologického pokroku, podkopání technologických základů naší společnosti a zničení všeho, co zahájila a vybudovala vědecko-technická revoluce. Jak se toho dosáhne, je podružné. Jakýkoliv prostředek se hodí. Krátkodobě je možné, že se pod vlivem okamžiku zapnou uhelné elektrárny, ale jakmile se politici oklepou, pojedou dál vytyčeným směrem. Neumím si představit, že uznají, že „zelená politika“ je zločin proti lidskosti.

Ostatně zelená politika má silnou lobby všemožných neziskových a nevládních nátlakových organizací. Jediné, co to snad možná ještě může zvrátit, je celoevropský občanský odpor na způsob francouzského hnutí „žlutých vest“. Zatím to však nevypadá, že by si veřejnost vůbec uvědomovala, co zelená politika znamená. Možná se domnívají, že bezuhlíková ekonomika může být zároveň průmyslovou ekonomikou. To však není možné. A možná si lidé ještě musejí sáhnout na skutečné dno. Současná krize v energetice zatím ještě zdaleka žádné dno není.

Evropská unie by samozřejmě svoje cíle přehodnotit měla. Ale především by měla přehodnotit ideologii a filozofii. Altruistická morálka, kolektivismus, filozofický skepticismus, mysticismus. Nenávist vůči svobodě a kapitalismu. To je myšlenkový základ pro zelenou politiku. Ochrana klimatu je jen marketingový obal. Je přesvědčivě dokázáno, jak píše například Bjorn Lomborg, že Green Deal na klima nebude mít prakticky žádný vliv. Bude mít ale zdrcující vliv na životní úroveň milionů lidí. O to tady jde.

A jen doplním, že to není žádná tajemná konspirace nějakých elit. Je to výsledek filozofie lidí, kteří jsou u moci, ale i těch, kteří utvářejí myšlení a kulturu. Ti lidé zkrátka usilují o to, co považují za správné. A bohužel považují svobodu a kapitalismus za nemorální. A úpadek a chudobu za dobro.

Na demonstraci ze 17. června jste vyfocen s transparentem Chci spalovací motory. Můžete prozradit, proč?

Jak známo, od roku 2035 má být v Evropské unii zakázán prodej osobních automobilů se spalovacími motory. Je to zásadní útok na svobodu lidí. Na nezávislost, kterou nám osobní automobilová doprava poskytuje. Je naprosto šílené se domnívat, že elektroauta můžou plně nahradit současnou osobní dopravu.

Se zákazem spalovacích motorů se automobilová doprava stane luxusem pro horních deset tisíc a pro eurounijní politickou a úřednickou aristokracii. Takže, chci zachování spalovacích motorů pro každého, do doby, než sám trh rozhodne, že začneme masově používat něco jiného.

Mimochodem, je zajímavé, že naši petici proti zákazu spalovacích motorů nám přišel podepsat i jeden demonstrant z řad Fridays for Future, který, jak nám prozradil, byl zároveň členem mladých sociálních demokratů. Velmi dobře si uvědomil, že zákaz spalovacích motorů bude znamenat citelné snížení životní úrovně především těch nejchudších.

Jak vnímáte zápal nejmladší generace pro Green Deal, někteří dokonce pociťují „klimatickou tíseň“?

Já myslím, že tohle je spíš otázka pro psychologa nebo psychiatra, jak může indoktrinace zelenou ideologií poškodit psychiku mladých lidí. Jak se na nich podepisuje soustavná masírka, které jsou neustále vystavováni, ve školách, na sociálních sítích, v médiích. Ti mladí lidé jsou zneužíváni. Chápu, že se chtějí zajímat o věci kolem nich. A chápu, že se chtějí angažovat a něčemu pomáhat. Na druhou stranu, mladá generace vždycky rebelovala. Studenti byli vždy tou nejradikálnější částí společnosti, dokázali se bouřit proti autoritám, ať už těmi autoritami jsou jejich rodiče, nebo profesoři, nebo třeba politici.

Dnes jsme svědky zajímavého fenoménu – mladá generace, která bojuje za zákaz těžby uhlí a požaduje bezuhlíkovou ekonomiku, je tou nejvíce konformní části společnosti. Naprosto poslušně se nechá vést svými ideovými, ale i politickými vůdci, a připravují pro ně půdu. Pokud bych v dnešním socialistickém marasmu očekával nějakou rebelii mladé generace, měla by to být rebelie za kapitalismus a za svobodu. Už proto, že studenti byli tou částí veřejnosti, po které poslední dva roky stát dupal snad nejvíc, během lockdownů, kdy byly zavřené školy, sportoviště, kluby atd.

Na české politické scéně v posledních dnech vypukl obří skandál v Praze, kdy byl zatčen náměstek pražského primátora Hlubuček, rezignovat musel ministr školství Gazdík (oba ze STAN). Co tato kauza vypovídá o české politické scéně?

Neočekával jsem, že na STAN nějaká podobná věc praskne tak brzy po volbách. Zvláště když STAN drží v rukou ministerstvo vnitra. Co to vypovídá o české politické scéně? Použil bych okřídlený citát liberálního myslitele lorda Actona: „Každá moc korumpuje, a absolutní moc korumpuje absolutně.“ Jsme svědky toho, jak moc státu rok od roku roste. Od relativní svobody získané před třiceti lety pádem komunismu se opět stále viditelněji přibližujeme nějaké formě totality. Nějaké formě absolutní moci.

Takže podobných kauz bude nepochybně přibývat. Můžeme se jen ptát, kolik podobných kauz se zatím na povrch nedostalo. Jen dodám, že STANu a panu Rakušanovi to ze srdce přeji a věřím, že ovoce své nadutosti sklidí už letos v komunálních volbách.

V Česku nastává doba drahoty, zvláště kvůli vysokým cenám energií. Jaké jsou její příčiny?

Myslím, že k této věci se už vyjádřili snad úplně všichni, včetně lidí mnohem povolanějších než jsem já, čímž myslím samozřejmě ekonomy. Tedy, racionální a spíše pravicové ekonomy. Podle mého názoru jsou hlavními příčinami nesmyslná zelená politika, která přivedla prostřednictvím emisních povolenek energetickou burzu a vlastně celou energetiku do naprostého chaosu, i když se původně myšlenka energetické burzy zdála být jako docela dobrý nápad.

Před několika měsíci jsem četl v časopisu Echo článek Václava Klause, kde se zmínil, že v růstu cen emisních povolenek se do značné míry projevila politika kvantitativního uvolňování, kterou se Evropská centrální banka pokoušela řešit minulou finanční krizi. Peníze vypuštěné do systému, které dosud nenápadně proplouvaly ekonomikou nebo byly uložené v bankovních systémech, byly velmi náhle vrženy do emisních povolenek. To způsobilo jejich růst v podobě typické bubliny. Protože však systém povolenek je držen v chodu státem, respektive Unií, vlastně nemůže tato bublina nikdy prasknout.

Další příčinou je samozřejmě těch 900 miliard, které vrhl do české ekonomiky Andrej Babiš. A válka na Ukrajině, to už byl jen hřebíček do rakve. Rychlé řešení neexistuje. Existuje však jedno zdravé řešení: začít masivně deregulovat, odstátňovat, opustit okamžitě zelenou politiku, opustit lipskou parodii na burzu. A vydat se cestou kapitalismu. A zachránit tak, co se dá. V opačném případě nezachráníme skoro nic.

Reaguje na tuto situaci česká vláda dostatečně i v porovnání s ostatními zeměmi? Může udělat více?

Vlastně jsem na to právě odpověděl. Vláda může dělat mnoho špatného. A také mnoho špatného dělá. Rozdávat lidem peníze, to je to nejhorší možné řešení. Vlastně tak vláda pouze nutí jednu část společnosti hradit životní náklady svým sousedům. Vláda také může prostě sedět a nedělat nic. Což také zčásti dělá. Čeká, že se situace za dva roky přežene a že oni to nějakým zázrakem přežijí.

Na druhou stranu, nevěřím příliš v opatření, která vidíme v některých jiných zemích. Nevěřím na zastropování cen pohonných hmot. To by velmi rychle vedlo k benzínu na příděl. Ale např. opustit lipskou burzu, to je něco, co dává smysl. I když by to znamenalo centrální stanovení cen elektrické energie, v dnešním systému, kdy tato cena stejně není tržní, protože ji vychyluje z rovnováhy nesmyslný systém povolenek, už by něco takového trh více nepoškodilo. Beztak tu žádný není. Krátkodobě by to pomohlo.

Důležité je však nastavit racionální politiku i pro dobu, až se krize přežene. A já nesdílím představu mnoha apokalyptických vizionářů, kteří tvrdí, že tohle je ta poslední krize ze všech a přijde totální rozvrat celého západního ekonomického systému. To se nestane. Je jen otázka, kolik peněz a kolik hodnot se vypaří. Potřebujeme daleko svobodnější systém. A musíme jednou provždy říct, že emisní povolenky už nikdy nepřijmeme. Nemyslím si ale, že Fialova vláda má k něčemu takovému odvahu, natož nějakou intelektuální a morální výbavu...

Už čtyři měsíce probíhá válka na Ukrajině, kterou napadlo Rusko. Jaké vidíte důvody vzniku tohoto konfliktu?

Důvody jsou dlouhotrvající a jsou mnohem komplikovanější, než jak nám to líčí naše vláda. Samozřejmě, že důležitým faktorem je ruská rozpínavost a mocichtivost, ale není to faktor jediný.

Jednu příčinu vidím v přístupových dohodách, kterými se před lety snažila Evropská unie znemožnit či znevýhodnit obchod Ukrajiny s Ruskem. To samozřejmě radikalizovalo mnoho lidí na východě Ukrajiny, protože obchodování s Ruskem je tam něco přirozeného a tradičního. Pokud v té době nebyla Ukrajina ani zdaleka sjednoceným národem, proruský separatismus byl jen přirozeným vyústěním věcí. Věřím, že kdyby tehdy Evropská unie zohlednila nutnost velké části Ukrajiny udržet si s Ruskem standardní obchodní vztahy, nedošlo by k tzv. Majdanu a nedošlo by k odtržení oblastí Donbas a Luhansk. Nebyl by pro to politický důvod. Rusko by tím nezískalo na východě Ukrajiny pátou kolonu.

Dále jsem přesvědčen, že Minské dohody, které byly do značné míry Ukrajině vnuceny, znamenaly popření celistvosti ukrajinského státu. Byla to vlastně novodobá Mnichovská dohoda. A Putin velmi dobře poznal, že tím Západ ukazuje svoji slabost. Stačilo jen počkat si, až se do Bílého domu dostane slabý prezident. Mimochodem, nebylo by možná od věci udělat si takovou malou rešerši, jak se dnešní politici, kteří se chovají jako proukrajinští jestřábi, vyjadřovali k Minským dohodám. Zda si tehdy nelibovali, že byl zachráněn mír pro naši dobu.

Já rozhodně považuji Rusko za nebezpečný stát a v této válce za jednoznačného agresora. Ale dívám se na to pouze optikou našich vlastních národních zájmů. Jestliže se Rusko snaží dosáhnout toho, aby se NATO vrátilo do hranic před rokem 1997, pak je to implicitní útok na naši suverenitu. Můžeme se bavit o tom, zda být, nebo nebýt v NATO, to je legitimní téma. Ale ani na vteřinu nesmíme o tomto tématu uvažovat jako o něčem, do čeho smí mluvit Rusko.

Zda však naši dnešní politici vůbec přemýšlejí v kontextu našich národních zájmů, o tom silně pochybuji. Oni se v ukrajinské válce angažují spíše proto, že oběť považují za morální. Nejde jim o naše zájmy. Protože sledovat své zájmy je přece sobecké...

Je reálné brzké zastavení bojů, nebo to vypadá nadlouho?

K ukrajinské válce už bylo napsáno tolik prognóz a předpovědí, chytrých i těch méně chytrých, občas i naprosto fantasmagorických, že si můžu dovolit popustit uzdu fantazii a nebude mě to nic stát...

V květnovém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz jsem se vyjádřil, že se Rusové patrně stáhnou na území tzv. separatistických republik, a pokusí se udržet alespoň toto území. Tady se povede opatrná poziční válka, s cílem dlouhodobě unavit síly protivníka. Jak vidíme, válka už není v našich médiích tím hlavním tématem. Zrovna včera byla hlavní zpráva, že v Egyptě sežral dvě turistky žralok. Ještě před měsícem, dvěma měsíci, by všechny zajímala jen válka. Pokud média už válka nezajímá, zákonitě to nebude ani téma pro veřejnost. Politici tedy budou muset řešit něco jiného. Například spirálu chudoby, do které se valná část veřejnosti řítí.

Podpora ukrajinskému režimu bude klesat. A naopak bude stoupat tlak na nějakou formu dohody. Současná jestřábí rétorika západních politiků je jen maska. Nejsou to jestřábi, jen si na ně hrají. Západní appeasement je daleko silnější a západní politici začnou tlačit na ukrajinského prezidenta, ať se s Putinem dohodne. Tzv. separatistické republiky budou pevně přičleněny k Rusku, stejně tak Krym. Putin i Zelenskyj si takový výsledek doma propagandisticky vykážou jako úspěch.

A to vše proběhne ještě během léta – protože na září už je připraveno zase jiné téma, a sice covid.

V Česku, ale i jinde, se objevují hlasy volající po míru. Nicméně tento mír nejspíše vypadá tak, že by Ukrajina přijala ruské požadavky, územní i další. Je možné toto po Ukrajincích chtít v této situaci, kdy se ve válce tolik obětovali?

Pokud budou chtít bojovat i nadále, je to jen jejich rozhodnutí. Otázkou pouze zůstává, zda jim to Západ ještě bude chtít platit. Je úplně jedno, zda po Ukrajincích máme, nebo nemáme něco chtít. Mělo by jít pouze o naše zájmy.

Pokud Západ donutí Ukrajinu k ústupu, bude to podle mě obrovská ostuda našich politiků. Protože jestliže naším zájmem je, aby Rusko skončilo na dlouhá léta oslabeno, pak je zřejmé, že ničeho takového nebude dosaženo. Pouze se vyplýtvaly miliardy korun a byly vyskladněny tuny vojenského materiálu.

Mimochodem, věřím, že Ukrajina bude schopna bojovat ještě dlouho i poté, co od ní dá Západ ruce pryč. Jen si bude muset vojenský materiál, který byl Ukrajině darován Západem, koupit zpátky na černém trhu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

Tomio Okamura byl položen dotaz

Fakt si myslíte, že jsou Ukrajinci nacisti?

Proto, že se brání a brání svou zem nebo proč? Vy byste ČR nebránil, kdyby bylo potřeba? A nejsou Ukrajinci spíš hrdinové?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Těsně před volbami hrozí Fialovi překvapení. Proběhlo jednání

11:17 Těsně před volbami hrozí Fialovi překvapení. Proběhlo jednání

VIDLÁKŮV TÝDEN K protestu odborů, ohlášenému na 21. května, by mohl coby překvapení přibýt i další p…