„Kašpařina, skrytá pod neutrálně vyhlížejícím názvem ‚Volba generálního ředitele ČT‘, pokračuje i další týden,“ uvádí Petr Žantovský první téma tohoto Týdne v médiích. Po ukvapeném a ne zcela jasně vysvětleném odvolání generálního ředitele ČT Jana Součka Rada ČT velmi rychle vypsala nové výběrové řízení s velmi krátkými termíny. „Kdo si to pamatuje, vzpomene si, že z podobných důvodů byla kritizovaná Rada České televize už v prosinci roku 2000, kdy odvolala generálního ředitele Chmelíčka a vypsala ten konkurz rovněž ve velmi krátkém termínu,“ vzpomíná mediální analytik. Přesuneme se ale zpátky do roku 2025. Vedly se diskuze, objevilo se jednadvacet kandidátů, z finálové pětky hned čtyři pocházejí zevnitř České televize a jediná Libuše Šmuclerová do hry o uvolněné místo vstupovala zvenčí. 

„Každý, kdo trošku zná tyhle zaběhané instituce, ví, že ten stereotyp, takový ten ‚jánabráchismus‘ a takové to ‚já na tebe něco vím a ty víš něco na mě, tak se musíme navzájem hlídat a držet se v šachu‘, tak to v České televizi funguje dlouhá léta naprosto dokonale. Fungovalo to už za Petra Dvořáka a neustále se to prohlubovalo. Dneska už to je v naprosto tragickém stavu,“ popisuje Žantovský, bývalý člen dvou ze čtyř českých mediálních rad. Vysvětluje, proč v takovém prostředí volitelé z finálového klání vyhodili jediného adepta, který mohl přinést zkušenost odjinud: „Tenhle systém vnitřního vzájemného sebehlídačství České televize je myslím důkazem toho, že Rada nejedná svobodně, jedná na politickou objednávku, nejde jí o Českou televizi.“ Nejde podle něj o to, že konkrétně Libuše Šmuclerová by byla hlavním a jediným možným zachráncem ČT, ale slouží jako příklad toho, jak se zachází s lidmi, kteří chtějí dát své síly na oltář nějaké veřejné věci. 

Do třetího kola volby nového generálního ředitele ČT postoupili už jen dva manažeři zevnitř veřejnoprávní televize – Milan Fridrich a Hynek Chudárek. Žantovský zdůrazňuje, že nic proti nim osobně říkat nechce, ani proti nim nic osobně nemá, ale jsou pro něj stigmatizováni tím, že jsou v ČT už „strašnou spoustu let“. Milan Fridrich přes dvacet, Hynek Chudárek o něco kratší dobu, protože si ho na manažerský post do ČT přivelel bývalý ředitel Petr Dvořák. Jako jednoho z poražených konkurentů z volby generálního ředitele, konkrétněji jako finalistu volby v roce 2011. Dvořák tehdy získal 12 hlasů radních, Chudárek 3. „Takže teď máme ve finále volby dva manažery z ČT, ani jeden z nich podle mého soudu není garancí, že Česká televize se změní. Oba se naopak zaklínají kontinuitou a odkazy na slavnou minulost. Nevím, zda ta minulost byla slavná, ale celá ta taškařice kolem volby na Radě České televize je velmi podivuhodná a nedůvěryhodná,“ říká mediální analytik. 

„Když jsem se dočetl, že člen Rady ČT Vlastimil Ježek má mít slíbeno od Milana Fridricha, že když vyhraje, tak Ježek se stane šéfem zpravodajství místo Petra Mrzeny, kterému byla mezitím nasazena mediální psí hlava, tak jsem nevěřil svým očím. A doufám, že tahle informace není pravdivá. Protože to už bychom byli opravdu na nějakém hlubokém východě a už by tu neplatily vůbec žádné demokratické procedury. Byl by to jen byznys, kšeft za kšeft,“ zmiňuje Žantovský na závěr ještě jednu těžko uvěřitelnou věc provázející volbu nového generálního ředitele ČT. Třetí kolo volby nás čeká příští týden. Teprve čas ukáže, jestli bude nový ředitel správnou volbou, ale podle Žantovského je už teď Česká televize zpochybnitelnou institucí ve smyslu nezávislosti a nestrannosti.