Co pro Českou republiku vyplývá z událostí souvisejících s dodávkami zemního plynu, ať už platba v rublech, zastavení jeho dodávek do Polska či další nárůst cen energií?
Polsko se dostává do středu zájmu Evropy z více důvodů. To umožňuje posunout poznání a spolupráci ve střední Evropě novými směry. Čeští politici už si uvědomují dvě věci. Od ruského plynu se nelze odpojit okamžitě. A prohlášení Evropské unie o výpomoci při přerušení plynu kulhá, neboť jde jen o otočený ruský plyn. Když bude vypnut, je po spolupráci, každý stát se bude starat o sebe, a musí být připraven.
Má prezident Zeman vaši důvěru? (Ptáme se od 1.5. 2022)Anketa
Rusko zastavilo dodávky plynu do Polska, protože to za něj odmítlo platit v rublech. Tak je to uvedeno v mnoha článcích. Polsko reaguje tak, že se bude soudit, protože tím došlo k porušení smlouvy. Je to tak opravdu? A má Rusko zájem zastavit dodávky plynu?
Vypadá to jednoznačně, ale jako vždy může být černobílé vidění zavádějící. Polsko by mělo pravdu, kdyby Rusko opravdu trvalo na platbě v rublech. To byl zřejmě počáteční požadavek Ruska, který logicky odmítli všichni jeho odběratelé, protože to opravdu odporuje smlouvám. Rusko následně přišlo s kompromisním návrhem, který mu pomohl vyřešit riziko toho, že platby za plyn od jeho odběratelů do Ruska nedorazí kvůli sankcím. Lze to ukázat na příkladu plateb za plyn z Polska. Polský odběratel zaplatí za plyn polské bance, která za normálních okolností bude realizovat platbu do Ruska. Jenže nyní by se mohlo stát, že kvůli sankcím polská banka peníze do Ruska nepošle. A Rusko by dodávalo plyn do Polska zdarma.
Vladimír Štěpán
Hledal se kompromis a našel se. Odběratel ruského plynu zaplatí do Ruska v eurech a Rusko si následně převede platbu na rubly. Problém je vyřešen. Evropský odběratel nic neriskuje, zaplatí za plyn dle smlouvy v eurech a Rusko se zbaví rizika zadržení platby v zemi odběratele plynu. V této situaci odběratel plynu má velmi omezený prostor podat žalobu na Gazprom. Problém je vyřešen, a rakouští, maďarští, italští a němečtí odběratelé na dohodu přistoupili. Na rozdíl od Polska totiž chtějí dále odebírat ruský plyn a riziko změny kurzu rublu nevidí, neexistuje. Ale různí experti v Česku to vidí jinak, dnes už kritizují nevybíravě i západoevropské státníky a poškozují zájmy České republiky. A co na to cenzura? Nic.
Fotogalerie: - Prvomájový Střelecký ostrov
Mluvíte o českých expertech, ale co politici? Jak ti si ve složité situaci počínají?
Zaujali opět hrdinský postoj. Premiér Petr Fiala prohlásil, že Česká republika za plyn v rublech platit nebude. Pro západní Evropu jsme se zase stali státem, který není ochoten a schopen vyřešit jednoduchý technický problém a zbytečně eskaluje napětí, a tím zvyšuje ceny plynu. Nejvíce zase právě v Česku, ale to naše politiky nezajímá, mají jiné priority.
Rusko logicky reaguje podrážděně a chce dodávky plynu k nám zastavit. Německým dodavatelům plynu chce odečíst objemy plynu pro Česko. Situace není vůbec jednoduchá. Dle dohod uzavřených s Evropskou unií v době liberalizace trhu s plynem si odběratel plynu může nakládat s plynem, jak chce, což je logické v otevřeném evropském trhu s plynem, a Rusko to dlouhodobě respektuje. V situaci, kdy jsou na Rusko uvaleny sankce a Česká republika dodává zbraně na Ukrajinu a nijak se nesnaží válečný konflikt mírnit, však nemusí být zastavení dodávek plynu a následný víceletý právní spor pro Rusko až tak zásadním rizikem.
Psali jsme:
Hrdinský postoj předsedy české vlády tedy není z pohledu zájmů naší země tím úplně nejrozumnějším?
Podporujete vládní výzvu k udávání tzv. dezinformací?Anketa
Opět jsem nucen porovnat uvážlivý postoj západoevropských politiků s postojem českým. Česká republika svým vyjádřením k platbě v rublech, která se nás netýká, protože s Ruskem smlouvu nemáme, zbytečně zvýšila riziko přerušení dodávek plynu nejen do naší země a zvýšila ceny plynu. Přitom Česká republika přes všechny proklamace náhradu za ruský plyn nemá, zásobníky při přerušení dodávek plynu pomohou vyřešit tak zásobování nemocnic a domácností. Kdyby politici odpovídali za následky svým činů včetně jejich odvolání, bylo by jejich rozhodování zcela jiné. V krizové situaci, ve které Česko je, potřebujeme nyní nejvíce politiky, kteří postupují dle zásady umění možného a jejichž prioritou je hájení zájmů obyvatel České republiky a jejího průmyslu. Ale takové nemáme.
Snaží se Rusko dostat svými kroky evropské odběratele do úzkých?
Rusko nemá zájem zastavit dodávky plynu do Evropy. Kdyby ho mělo, tak zastavilo dodávky na počátku dubna a všechny evropské zásobníky by byly prázdné. A ekonomika řady států Evropské unie by se zhroutila. Hrdinství politiků po natlačení levného ruského plynu z dlouhodobých smluv do zásobníků by se nekonalo. To se ale České republiky netýká. V našem případě jde o natlačení drahého plynu z tzv. burzy, které obyvatelstvo draze zaplatí. Protože ceny plynu a elektřiny budou dále růst a vláda neudělala nic pro odstranění tohoto růstu.
Fotogalerie: - SPOLU na Petříně
Jak na obyvatelstvo Česka dolehne skutečnost, že vláda Petra Fialy zdražování cen energií jen pasivně přihlíží?
Poznáme to především na růstu potravin. Prezident Agrární komory Jan Doležal v rozhovoru pro MF Dnes hovořil v krátkodobém horizontu o možném navýšení cen u základních zemědělských komodit o 50 a více procent. Pro představu se podívejme na níže uvedené ceny, které jsou kalkulacemi toho, jak se do daných potravin promítne aktuální nárůst cen všech vstupů. Pokud však budou například energie či cena práce dále zdražovat, je možné, že se ceny budou muset znovu zvyšovat.
Ceny potravin po chystaném zdražování
• Konzumní chléb Šumava – 50 Kč
• 1 kus rohlíku – 5 Kč
• 100 g dušené vepřové šunky – 60 Kč
• 1 litr mléka – 50 Kč
• 1 kg mouky – 40 Kč
• 1 kg brambor – 60 Kč
• 1 kg kuře chlazené – 200 Kč
• 1 kg vepřové krkovice – 450 Kč
• 1 kg hovězí zadní – 550 Kč
• 1 kg losos – 800 Kč
Nárůst cen potravin bude nejvyšší v celé Evropské unii a je důsledkem nárůstu cen energie, za který Rusko nemůže. Západní státy tento nárůst nepostihne, s Ruskem se dohodly a ceny elektřiny vyřešily zdaněním, resp. regulací extrémně vysokých zisků elektrárenských společností.
Zaslouží si ředitel BIS Michal Koudelka státní vyznamenání?Anketa
Jak nám v této složité situaci pomůže spolupráce se Západem nebo se státy V4?
Nová vláda sdělila, že bude spolupracovat se Západem. Ceny ruského německého plynu v České republice nebo LNG z USA a dalších států nemají až tak blízko k rovnocenné ekonomické spolupráci. A tak premiér Fiala změnil názor, a má pravdu. K Polsku a státům V4 máme stále blíže, existuje zde značný prostor pro opravdu výhodnou spolupráci. Premiér Fiala se mýlil, když říkal, že se bude orientovat na Západ a vztahy k V4 nebudou tak těsné jako za předchozích vlád. Dokazuje to jeho cesta do Polska. A měly by následovat cesty na Slovensko a do Maďarska, které by měly skončit dohodou o založení energetické burzy států V4, to by vedlo k prudkému snížení cen plynu i elektřiny.
Ale je tohle z naší strany vůbec reálné, když Maďarsko je u mnohých českých politiků na černé listině?
Maďarsko má levný plyn a nedostatek elektřiny. Přezíravost vůči Maďarsku ze strany českých politiků není vůbec na místě. Maďarsko je vysoce prosperující stát, a není to zdaleka jenom kvůli levnému ruskému plynu. Vypadá to, že Maďaři u nás koupí další společnosti, už nyní mají Innogy a mají údajně zájem o zásobníky v Česku. Levně nakupují ruský plyn i ropu, a pak ji prodávají za vysoké ceny, které jsou u nás nazývány tržní. Stejně tak německé společnosti. Česká republika je s 200 miliardami korun odvedených dividend v roce 2021 krmník pro řadu států, a to i těch, které nakupují levně energii. Česká republika snese vše. Polsko mělo nedávno problém s elektřinou, ale vyřešili si problém s plynem. My jsme v opačné situaci. Jenže Česko dodává elektřinu do Německa, a to nijak draze, zato draze kupuje německo-ruský plyn a elektřinu.
Fotogalerie: - Rudé náměstí Míru
Zůstane projekt sever–jih jenom reklamou politických stran nebo se může stát realitou?
Projekt sever–jih tak, jak jsme ho navrhli v polské Krynici v roce 2007 se slovenským kolegou inženýrem Klepáčem, počítal s propojením terminálů LNG v Polsku až do Chorvatska, zahrnoval i zásobníky, vytvoření storage hub, středoevropské skladovací centrum, které by výrazně zvýšilo bezpečnost států V4. Zásobníky Česka, Slovenska a Rakouska jsou totiž soustředěny v těsné blízkosti, jejich celková kapacita je 10 až 15 miliard kubických metrů. V oblasti jižní Moravy, západního Slovenska a rakouského Baumgartenu se potkávají mezinárodní plynovody západ–východ i sever–jih. Lze je propojit se zásobníky, některé plynovody jsou už vybudovány. To by byl zase příspěvek Česka pro Polsko. V roce 2007 a pak i v roce 2008 se nám smáli na konferencích v Maďarsku, Bulharsku, myslím i v Rumunsku. Pak se ale terminály v Polsku i v Chorvatsku vybudovaly. Možná se dočkáme i vytvoření storage hub, a nemusí to tak dlouho trvat.
Bez vlastnictví zásobníků nemá projekt sever–jih smysl. Nakoupené LNG totiž nebude kde uskladnit na zimu. Vláda České republiky ale jako jediná v Evropě zásobníky nepotřebuje vlastnit. Proč?
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jiří Hroník
