Už v minulých měsících, zejména v souvislosti s protesty mládeže proti klimatické změně, jsme slýchali názor, že dnešní mladí, generace „Z“ (tedy řekněme generace narozená po roce 2000), jsou ztracená generace, nebo první generace, která se bude mít hůře než jejich rodiče. Není tento názor trochu přehnaný v situaci, kdy současní mladí vyrůstali v hospodářském růstu (i hospodářská krize po roce 2008 odezněla během dvou let a vlastně nebyla až tak moc dramatická), a současný blahobyt je v drtivé části světa nesrovnatelný s čímkoliv, co se tam odehrávalo dříve?

Žádné známky zhoršování nikdo neprokázal. Naopak. Extrémní chudobou už netrpí 60 % populace jako v roce 1950, ale jen 10 % (viz web Our World in Data). Stejně pozitivní trend má podvýživa. A tyto úspěchy máme v éře globálního oteplování – ať už díky němu nebo navzdory němu. Pokud se občas tento trend na pár let pozastaví (a bída dočasně narůstá), je tomu vždy díky předběžné opatrnosti. Nejprve šlo o zločinný boom biopaliv. A nyní ekonomiku drtí nikoli koronavirus, ale spíše ochromení chodu celých států a odvětví preventivními opatřeními. 

Především u mladé generace se skutečně šíří názor, že budoucnost je černá a „dobře už bylo“. Jsou podle vás důvody k takovému pesimismu? A pokud ano, jaké to jsou?

Nikdy v dějinách nebylo méně hladovějících než dnes. Ale jisté společenské vrstvy mají zájem tuto civilizaci očerňovat. Jak říkal už ekonom Schumpeter, kapitalismus svým úspěchem podkopává sám sebe. V postindustriální éře je výroba tak efektivní, že lidí ve výrobě je třeba stále méně. Místo toho přibývá lidí v terciální sféře a ti nemají k výrobě žádný vztah. Protože jsou ale vzdělaní (počet vysokoškoláků ve 20. století doslova explodoval), domnívají se, že mají nárok vládnout. Aby toto převzetí moci zdůvodnili, musejí tvrdit, že doposud se všechno dělalo špatně. Všechny ty armády expertů a úředníků, kterým posíláte výkazy, aby vás mohli zregulovat – ti nemohou říci, že to děláte dobře. Pak by dohledu nebylo zapotřebí.