Dění v Česku i život každého z nás letos stejně jako v minulém roce ovlivňovala epidemie a s ní související opatření a omezení. Jak k atmosféře ve společnosti v těchto neobvyklých kulisách přispívala média?

Mainstreamová média epidemii reflektovala zpočátku bez účelových manipulací. Ironií však je, že přes neobvyklé respektování žurnalistické etiky došlo k informačnímu chaosu, jenž byl a je způsobený nedostatečnými zkušenostmi s covidem. Nyní média hlavního proudu, snad s výjimkou TV Prima, informují „standardně,“ tudíž preferují zastánce x násobného očkování za každou cenu, aniž by poskytla adekvátní prostor odborníkům s jinými názory.

Společnost se rozdělila na dva nesmiřitelné tábory zastánců a odpůrců očkování. Média si dokonce stanovila, o čem se v souvislosti s nemocí Covid-19 nebo očkováním smí mluvit, a ti jiného než oficiálního názoru v nich nedostávali slovo. O jeden z vrcholů této politiky se postaral portál Aktuálně, který zrušil blogy lékaři Janu Hnízdilovi, advokátce Janě Zwyrtek Hamplové i spisovateli a režisérovi Janu Tománkovi, protože jejich texty „neodpovídají oficiální politice státu a jeho orgánů“. Co říkáte takové ochraně veřejnosti před dezinformacemi, jak se veškeré názory odlišné od oficiálního nálepkovaly?

Tyto praktiky byly v minulosti typické pro prvoplánové totalitní manipulátory. Ukazuje se však, že média manipulující veřejnost ku prospěchu globalistů jsou ještě pokrytečtější, protože veřejnost udržují v iluzi blíže nespecifikované svobody a demokracie, jejichž jménem utahují šrouby cenzury a inovují formy omezování svobody slova lidí, kteří „nejdou s nimi“. Snaha o informační sjednocení v boji s pandemii i za cenu vytěsnění jiných relevantních názorů, je toho důkazem.