Dění v Česku i život každého z nás letos stejně jako v minulém roce ovlivňovala epidemie a s ní související opatření a omezení. Jak k atmosféře ve společnosti v těchto neobvyklých kulisách přispívala média?
Mainstreamová média epidemii reflektovala zpočátku bez účelových manipulací. Ironií však je, že přes neobvyklé respektování žurnalistické etiky došlo k informačnímu chaosu, jenž byl a je způsobený nedostatečnými zkušenostmi s covidem. Nyní média hlavního proudu, snad s výjimkou TV Prima, informují „standardně,“ tudíž preferují zastánce x násobného očkování za každou cenu, aniž by poskytla adekvátní prostor odborníkům s jinými názory.
Bude válka mezi Ruskem a Ukrajinou?Anketa
Společnost se rozdělila na dva nesmiřitelné tábory zastánců a odpůrců očkování. Média si dokonce stanovila, o čem se v souvislosti s nemocí Covid-19 nebo očkováním smí mluvit, a ti jiného než oficiálního názoru v nich nedostávali slovo. O jeden z vrcholů této politiky se postaral portál Aktuálně, který zrušil blogy lékaři Janu Hnízdilovi, advokátce Janě Zwyrtek Hamplové i spisovateli a režisérovi Janu Tománkovi, protože jejich texty „neodpovídají oficiální politice státu a jeho orgánů“. Co říkáte takové ochraně veřejnosti před dezinformacemi, jak se veškeré názory odlišné od oficiálního nálepkovaly?
Tyto praktiky byly v minulosti typické pro prvoplánové totalitní manipulátory. Ukazuje se však, že média manipulující veřejnost ku prospěchu globalistů jsou ještě pokrytečtější, protože veřejnost udržují v iluzi blíže nespecifikované svobody a demokracie, jejichž jménem utahují šrouby cenzury a inovují formy omezování svobody slova lidí, kteří „nejdou s nimi“. Snaha o informační sjednocení v boji s pandemii i za cenu vytěsnění jiných relevantních názorů, je toho důkazem.
Hodně vysokou kartu v diskusích o koronavirových opatřeních vytáhl mikrobiolog Peter Šebo z Akademie věd, který založil petici za povinné očkování proti covidu. Tvrdí, že stát už nemůže nečinně přihlížet a je zapotřebí použít zákon na ochranu veřejného zdraví. V rozhovoru pro Lidové noviny vyzval k ráznému zakročení proti autorům – dle něj – dezinformací, protože jde minimálně o trestné činy ve stadiu pokusu obecného ohrožení. Jejich autory by pokutoval, weby, které jim dávají prostor, by vypnul. Dá se v boji proti neposlušným zajít ještě dál?
Jistěže ano. Vždyť lepšolidé vnímají svobodu slova po svém. Těchto „svobodomyslnějších“ občanů, jak sám sebe charakterizoval senátor Mikuláš Bek, současný ministr pro evropské záležitosti ČR ve vládě Petra Fialy, je v obou parlamentních komorách každým dnem více a více. Je proto nabíledni, že obě parlamentní komory i vláda ve srovnání se svými předchůdci disponují v této kategorii vyšším tvůrčím potenciálem. Třeba i na vědecké bázi, o níž byl údajně opřen vědecký komunismus, jenž byl základem ideologického vývoje totalitního státu. Kdo ví, možná se toho ujme paní ministryně Helena Langšádlová a pak se nebudeme stačit divit.
Psali jsme:
Nový ministr zdravotnictví Vlastimil Válek vyzval občany, aby svátky včetně oslav Silvestra trávili jen s rodinou. Restauracím doporučil nepořádat večírky, protože by to vedlo ke zhoršení situace v lednu a k následným velmi tvrdým opatřením. Věří, že ho lidé vyslyší. „Komu jinému bych měl věřit než Moravanům, Slezanům a Čechům? Těm, co tady žijí. Vždyť jsou to moji bratři a sestry,“ prohlásil. Dopadne to dobře, jak tvrdí, a je víra v bratry a sestry lepší cestou než všechna ta covidová nařízení a zákazy předchozí vládní garnitury?
Víra je věcí jednou, odpovědnost a mentalita lidí včetně jejich důvěry politikům, věcí druhou. Proto si myslím, že zápas vlády s covidem bude mít podobný průběh, jako „za Babiše“.
prof. MUDr. Vlastimil Válek , CSc., MBA, EBIR
Když už jsme u nového kabinetu, tak říjnovými volbami skončila vládní éra Andreje Babiše. K moci se díky milionu propadlých voličských hlasů dostala pětikoalice, která má historicky nejmenší voličskou podporu, když dostala jen 43 procent odevzdaných hlasů. Má nový premiér Petr Fiala i tak na to, aby si „získal srdce“ i té většiny, která pro pět vládních stran nehlasovala? A pomohou mu v tom mainstreamová média, nebo mu půjdou tak nemilosrdně po krku, jako tomu bylo v případě jeho předchůdce?
Premiér si mainstream naklonil chytrým tahem, když svým mediálním poradcem jmenoval člena nejvlivnější tuzemské lobby Michala Klímu. Tento expert na uplatňování dvojího metru dokáže zpacifikovat nejen Bakalova, nýbrž i veřejnoprávní média, včetně ČTK. Avšak ani seberazantnější provládní vymývání mozků nedokáže ovlivnit negativní zkušenost voličů spojenou s klesající životní úrovni, která většinu z nich postihne v důsledku zeleného údělu a dalších aktivit EU či NATO. Srdce ani mysl dříve narozených, kteří na rozdíl od západních národů či mladších ročníků zažili totalitu, si premiér získá dost těžko. Stěžejní cílovou skupinou mainstreamových opinion makerů proto budou především mladí lidé, z nichž mnozí nemají šanci na vlastní bydlení, na které dle globalistů nemají právní nárok. Takže babo raď, jak přesvědčit o výhodách aktuální formy svobody a demokracie někoho, kdo se musí kvůli základnímu předpokladu založení rodiny celoživotně zadlužit, nebo nastálo vydávat průměrný plat za nájemné bydlení.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Média nešla v posledních letech po krku pouze předchozímu premiérovi. Jak si podle vás počínala v souvislosti s hospitalizací prezidenta Miloše Zemana?
Média hlavního proudu využila zdravotní problémy prezidenta republiky ke mstě za jeho dlouholeté pohrdání novináři, tudíž nechtěně poodhalila „zářné“ charaktery nejen svých redakčních nadšenců, nýbrž i veřejně známých lidí, kteří v minulosti evokovali soucit v důsledku jejich mediálního image. Krom senátorů toužících po hradním křesle stojí za zmínku i lékařka Džamila Stehlíková, která určila diagnózu prezidenta republiky, aniž by ho vyšetřila.
Ing. Miloš Zeman
Senátor David Smoljak se obává, aby to v naší zemi neskončilo podobně jako v Polsku a Maďarsku, kde po volbách proměnila vítězná strana média veřejné služby v média státní propagandy. Chce to pro začátek řešit jednoduchou novelou zákona, podle níž by členy mediálních rad volili rovným dílem poslanci i senátoři, další požadavky se týkají subjektů, které kandidáty do rad navrhují, a také kandidátů, po nichž by měla být vyžadována odbornost. Našel senátor STAN recept, jak zachránit nezávislost veřejnoprávních médií?
Obavy pana senátora jsou liché, jelikož členové mediálních rad nemají vliv na činnost zpravodajství a publicistiky veřejnoprávního rozhlasu či televize. Tato média jsou totiž na tuzemských politicích zcela nezávislá. Ostatně Věra Jourová, komisařka EU pro otázky evropských hodnot reflektujících koloniální historii nejbohatších států EU, nebo tuzemští členové Aspen institutu napříč politickým spektrem by mohli vyprávět.
David Smoljak je znám jako dlouholetý zastánce veřejnoprávních médií a příznivec České televize, za kterou je ochoten bojovat do roztrhání těla. Proto nepřekvapuje, že zahájil kampaň za zvýšení koncesionářských poplatků. Lze namítnout něco proti jeho tvrzení, že není možné, aby České televizi a Českému rozhlasu neustále rostly výdaje a příjmy zůstávaly stejné bez ohledu na inflaci?
Namítnout nelze nic, jelikož inflace se dotýká i veřejnoprávních médií. Ve Sněmovně však sedí několik ekonomů, kteří by se mohli obeznámit s projekty některých účastníků tendrů na šéfa ČT, kteří navrhovali spojení veřejnoprávního rozhlasu a televize, jak tomu je v mnoha státech EU včetně britské BBC nebo v Rakousku. Obě média před několika lety spojili i Slováci a dnes v Bratislavě nenajdete znalce problematiky, který by tento krok považoval za chybný. Spojení ČT a ČRo by přineslo úspory takového řádu, že by to uspokojilo nejen dlouholeté, nýbrž i nejnovější příznivce veřejnoprávních médií, kupříkladu z řad Milionu chvilek pro demokracii.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Předvánoční čas obohatila taškařice Českého rozhlasu se změnou na místě šéfa zpravodajství. Generální ředitel René Zavoral na tento post vybral Jitku Obzinovou, ale zaměstnanci podpořeni výroky předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové o dezinformacích spojovaných s novou ředitelkou se mu vzbouřili a on couvl. Jaký máte komentář pro jednání ústavní činitelky a šéfa veřejnoprávního média?
Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým vyjádřením nepřekvapila a jistě nepřekvapí ani v budoucnu. Tím však nechci ubírat právo kterémukoliv politikovi komentovat činnost veřejnoprávních médií. Nicméně, její komentář zaměstnance ČRo neovlivnil. Postupovali by stejně, i kdyby je nepodpořil žádný člen establishmentu. Celá taškařice totiž vznikla jen proto, že generální ředitel ČRo sáhl do vosího hnízda, aniž by své rozhodnutí konzultoval s dlouholetými zkušenými redaktory, kteří ovlivňují mínění ostatních kolegů. Kauza je jasným důkazem nezávislosti zpravodajství a publicistiky veřejnoprávních médií nejen na politicích, nýbrž i na svých nadřízených.
Na závěr si dovolím osobní otázku. Začátkem letošního února na své dopisové stránce (!) píše týdeník Respekt: „Ve vydání Respektu 24. 8. 2009 jsme uveřejnili článek Hreha v čele ČTK. Tvrzení v tomto článku o tom, že Ing. Radim Hreha v pozici generálního ředitele Slovenské televize tuto uvrhl do 300milionového dluhu, není pravdivé, stejně tak není pravdivé tvrzení o tom, že byl spojený s Mečiarovým HZDS“. Je pro vás dostatečnou satisfakcí forma omluvy tohoto údajně solidního média 11 a půl roku poté, co na vás nakydalo špínu v srpnu 2009 a připravilo tak půdu pro zrušení vašeho zvolení generálním ředitelem ČTK?
Dostatečnou satisfakcí to jistě není, nicméně soudní spor ještě neskončil, jelikož bude pokračovat u Nejvyššího soudu ČR ohledně finančního odškodnění. Na straně druhé jsem částečně uspěl, což překvapilo několik mých přátel, kteří byli přesvědčení, že ve sporu se skupinou typu Economie u tuzemských soudů nelze uspět. Ostatně první tři jednání u prvostupňového soudu vedeného soudkyní JUDr. Jaroslavou Lobotkovou tomu nasvědčovala, avšak odvolací soud jí po devíti letech případ odebral, neboť s ohledem na její postup neměl jistotu, že by další posouzení sporu odpovídalo tomu, co již odvolací soud soudu prvního stupně opakovaně vytýkal. Nicméně, průběh dosavadních řízení u jednotlivých soudů potvrdil přesně to, na co jsem po převzetí pozice šéfredaktora Respektu Erikem Taberym opakovaně upozornil na stránkách webu Česká média. Tedy, že Respekt neváhal produkovat i virtuální realitu, která manipulovala s fakty. Pravomocný rozsudek evokuje podezření, že z Respektu se stal dezinformační lídr tuzemské mediální scény dávno předtím, než společenskou nebezpečnost dezinformací a hoaxů specifikovali mediální analytici či různí nadšenci neziskových organizací a nakonec i vláda, resp. EU. Žalovaná matka Respektu, vydavatelství Economia, v tomto školním příkladě manipulace a účelové dezinformace se zlým úmyslem, v pozici sofistikovaného dezinformátora neunesla důkazní břemeno a v neposlední řadě v roli žalované u soudu argumentovala způsobem mediální instituce nehodným.
Jakou argumentaci vydavatelství Economia nehodnou mediální instituce máte na mysli?
Kupříkladu neváhala zpochybnit profesionalitu Silvie Lauder v roli novinářky i členů redakce včetně šéfredaktora Erika Taberyho v rámci obhajoby nerespektování základní zásady žurnalistiky, které se Respekt dopustil tím, že nezveřejnil mé stanovisko ke svým informacím o mé činnosti v pozici generálního ředitele Slovenské televize s odůvodněním, že šéfredaktor ani autorka článku Lauder můj e-mail neobdrželi, protože jsem ho nezaslal na adresu Taberyho, nýbrž jen na adresu redakce, která je i v současnosti nabízená v tiráži. Takových trapností pak zaznělo u soudu více včetně svědecké výpovědi slovenské novinářky Miroslavy Kernové, jejíž údajné stanovisko Lauder citovala. Kernová ho v plném rozsahu odmítla a současně popsala zákulisní praktiky vedení redakce Respektu v rámci zajišťování předem objednaného stanoviska. Soud nakonec Economii uložil zveřejnit citovanou omluvu ve svém týdeníku v prostorovém rozsahu článku Hreha v čele ČTK ze dne 24. 8. 2009 při umístění na stejné straně. Economia se však opět neštítila další manipulace, když své dezinformace z roku 2009 zveřejnila v editorialu vydání Respektu, přičemž omluvu schovala mezi dopisy čtenářů uprostřed vydání z letošního roku. Proto mi nezbývá, než uplatnit návrh na výkon rozhodnutí s cílem uložení Economii, aby podruhé už provedla omluvu řádně, tedy v souladu s pravomocným rozsudkem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
