Bohbot: Západ cítí, že nad průběhem války na Ukrajině ztrácí kontrolu

04.04.2023 9:11 | Rozhovor

„Rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku je jasným varováním Západu, že pokud bude situace i nadále eskalovat, může skutečně dojít k překročení pomyslné poslední červené linie a Rusko na to bude připraveno,“ těmito slovy popisuje aktuální dění v souvislosti s válkou na Ukrajině bezpečnostní expert David Bohbot, který zároveň upozorňuje na nebezpečí rychle se rozvíjející spolupráce mezi Ruskem a Čínou. „Návštěva Si Ťin-pchinga byla velkým zadostiučiněním a politickou podporou pro Vladimira Putina poté, co na něho Mezinárodní soud v Haagu vystavil zatykač a zároveň tvrdou ranou pro západní koalici, která se snaží porazit ruskou armádu,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz ředitel pražského Centra pro výzkum terorismu a místopředseda pražské Trikolory.

Bohbot: Západ cítí, že nad průběhem války na Ukrajině ztrácí kontrolu
Foto: Archiv D. Bohbota
Popisek: Bezpečnostní expert David Bohbot

Vladimir Putin po konzultacích s prezidentem Alexandrem Lukašenkem oznámil, že Ruská federace rozmístí během několika příštích měsíců na území Běloruska jaderné zbraně. Myslí to vážně? Varuje, blufuje nebo vyhrožuje?

Západ v čele s USA cítí, že nad průběhem války na Ukrajině ztrácí kontrolu. A masivní dodávky zbraní a munice, výcvik ukrajinských vojáků v zahraničí i stále častěji zmiňované nucené odvody Ukrajinců, kteří utekli do okolních zemí, jako by tlačily NATO do války s Ruskem. Vladimir Putin i velení ruské armády si velmi dobře uvědomují platnost přísloví „zoufalí lidé dělají zoufalé činy“, které platí také o státech. Proto ani neblufuje, ani nevyhrožuje. Své kroky důkladně promýšlí a to, co říká, myslí smrtelně vážně. Rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku je jasným varováním Západu, že pokud bude situace i nadále eskalovat, může skutečně dojít k překročení pomyslné poslední červené linie a Rusko na to bude připraveno. Dokonce i v případě ztráty Kaliningradu jsou rakety, odpálené z území Běloruska, schopny zasáhnout celé území Polska, podstatnou část Německa, Česko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko i všechny tři pobaltské státy. To by mělo velení NATO varovat, že hrozba, kterou tento krok Ruska představuje, je reálná a není radno ji podceňovat. Zejména ne na pozadí rychle se rozvíjející spolupráce mezi Ruskem a Čínou.

Když už hovoříme o Číně – jaký význam měla podle vás návštěva prezidenta ČLR Si Ťin-pchinga v Rusku?

Bezprecedentní návštěva čínského prezidenta v Ruské federaci měla podle mě mnoho zvláštností. Například délku. Tři dny je hodně času, což samozřejmě vyvolává otázky. Co bylo třeba rozhodnout, že to trvalo tak dlouho? Jaká byla témata jednání? Velmi symbolické bylo i prostředí, v němž prezidenti Si Ťin-pching a Vladimir Putin jednali. Seděli v úzkém kontaktu u malého jednacího stolu, ne u dlouhého stolu, u něhož prezident Putin jednal se západními vůdci. To naznačuje blízkost názorů, respekt a vzájemnou důvěru. Si Ťin-pching nenazývá Rusko agresorem, ani neoznačuje Ukrajinu za oběť útoku, bránící své území. Navrhuje také ukončení války, aniž by požadoval, aby se Rusko stáhlo ze čtyř ukrajinských území.

Z těchto důvodů nelze návštěvu čínského vůdce vnímat jinak, než jako jasný a jednoznačný vzkaz Západu: Jsme na straně Ruska, na straně Vladimira Putina. Číňané jasně vnímají, že Ukrajina prohrává, a cítí se dostatečně bezpeční a silní na to, aby do konfliktu reálně vstoupili. Americké „vážné varování“ Číny před dodávkami smrtících zbraní Rusku působí za této situace spíše jako nepříliš podařený pokus o vtip. Čínské společnosti prodávají zbraně a výstroj ruské armádě od začátku války. Důvodem, proč si to Američané začínají připouštět, je růst intenzity kontaktů a dodávek. Čína moudře popírá, že dodávky zbraní jdou proti obrazu, který sama o sobě vytváří, obrazu mocnosti, která se snaží zprostředkovat mír a zabránit eskalaci.

Návštěva Si Ťin-pchinga byla velkým zadostiučiněním a politickou podporou pro Vladimira Putina poté, co na něho Mezinárodní soud v Haagu vystavil zatykač a zároveň tvrdou ranou pro západní koalici, která se snaží porazit ruskou armádu.

USA jsou v obchodní válce s Čínou a současně prakticky v ozbrojeném konfliktu s Ruskem. Je Čína tím správným prostředníkem?

Není, ale která mocnost je v tomto konfliktu neutrální a zároveň schopná přivést obě válčící strany k jednacímu stolu? Si Ťin-pching určitě nepozve na schůzku Ukrajinu. Dělá přesně to, co dělá Západ – setkává se a mluví pouze s jednou stranou. A ukazuje jednoznačně světu, na čí straně stojí...

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Karel Výborný

Martin Exner byl položen dotaz

Kdo přesně podle vás nebere válku na Ukrajině vážně?

A co máte na mysli tou podporou Ukrajiny všemi prostředky? Měli bysme tam nasadit i vlastní vojáky? Nebyl by ale tento krok začátek třetí světová? A máte dojem, že se Ukrajině pomáhá málo?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Chyba , Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseMivoj , 04.04.2023 16:02:06
Západ si jen myslí že má UA pod kontrolou a dobře ví že rus neukázal zdaleka vše,,A až to ,, západ,, přežene vymaže rus UA z mapy,,To co se děje v Bělorusku je jen reakce na akce nato s Finskem,,To je provokace jako hrom a Finsko si samo zadělalo na problém,,

|  9 |  0

Další články z rubriky

Profesor Furedi: Brusel pod tlakem. Trump už je donutí, nebude to jako za Bidena

4:44 Profesor Furedi: Brusel pod tlakem. Trump už je donutí, nebude to jako za Bidena

Trump donutí Evropu řešit své problémy, myslí si Frank Furedi, emeritní profesor sociologie na Unive…