Nová vláda bude muset jako jednu z hlavních věcí řešit příští rozpočet. Na stole leží návrh Aleny Schillerové, který počítá se schodkem takřka 400 miliard korun. Kde v něm podle vás bude nutné škrtat?
Na tuto otázku nelze odpovědět bez přípravy. Kdybych byl jmenován ministrem financí, vzal bych si k ruce tým čtyř nebo pěti dobrých analytiků a dal bych jim za úkol vyhledat možnosti úspor. Nepochybuji, že by úkol splnili. Ovšem je tu jedna věc: po éře rozhazování není vhodné začít s brutálními škrty, neboť by to přineslo recesi. Program šetření by měl být postupný a doprovázený liberalizací podnikání. Tedy seškrtáním legislativy, která funguje především jako závaží, koule na nohou ekonomiky. Domnívám se, že zejména v bytové výstavbě je něčeho takového silně zapotřebí.
Chcete Andreje Babiše za příštího prezidenta?Anketa
Je možné, že volební výhra dosavadní opozici ještě zhořkne? Co vlastně ekonomicky vzato zdědí po Babišovi? Přijde nevyhnutelně utahování opasků?
Ekonomika je na jedné straně přehřátá, což je vidět na inflaci a na stavu trhu práce. Na straně druhé hrozí recese některých odvětví. Například notoricky známé potíže automobilového průmyslu kvůli nedostatku čipů.
Termín „utahování opasků“ nemám rád, protože evokuje dojem, že půjde o změnu k horšímu pro všechny. Nicméně bych s velkou radostí utáhl opasky všem dotačním baronům. Jsem proti všem dotacím ve všech odvětvích a ve všech podobách. Dotace deformují ekonomiku. Státy nebo regiony, které přijímaly historicky nejvíce dotací, dopadly v poslední finanční krizi nejhůře: Řecko, jižní Itálie, Španělsko, Portugalsko.
Jaké budou příští čtyři roky pro seniory? Andrej Babiš se k nim snažil být v posledních letech štědrý, a srovnat tak reálný pokles důchodů z dob jeho úřadování na Ministerstvu financí. Bude prostor na to, aby valorizace důchodů pokračovaly?
Bude prostor, aby valorizace starobních a jiných důchodů pokračovaly tempem, které bude ekonomicky únosné. Nechtějte ale vědět konkrétní číslo.
V roce 2012 zvedla Nečasova vláda DPH. Bylo to v rámci tehdejšího úsporného balíčku. Očekáváte, že podobné kroky budou muset přijít i nyní?
Zvýšení DPH mělo tehdy být součástí penzijní reformy. Ta byla zrušena, zvýšení DPH však zůstalo. Té reformy asi není škoda, neboť ji připravoval Kalouskův tým, o němž bylo známo, že problematice penzijních fondů rozumí spíše povrchně. Od té doby jsem přesvědčen, že penzijní reforma nebude, protože v české politice není nikdo, kdo by tématu rozuměl na potřebné profesionální úrovni.
Osobně jsem proti zvyšování jakýchkoli daní, ale za prvé, o ničem nerozhoduji. Za druhé, je otázka, jak je definováno slovo „muset“.
Kdo bude nejhorším ministrem, pokud v kabinetu zasedne?Anketa
Vidíte další smysl v oživení a pokračování EET?
Ne. EET byla nesmyslným populismem a jako taková by měla být ukončena.
Je v tomto volebním období potenciální přijetí eura tématem? Prosím o důvody.
V minulé finanční krizi se ukázalo, že euro nedokázalo zabránit krizím, jak se koncem 90. let tvrdilo. Právě naopak, evropská finanční krize by bez eura byla mnohem méně tvrdá, možná by nebyla vůbec. Nyní, zhruba deset let po její akutní fázi, se eurozóna stále potýká s jejími důsledky. Klienti bank přicházejí o majetek kvůli extrémně nízkým úrokovým sazbám a inflaci, která je důsledkem expanzivní politiky ECB. Neexistuje žádný důkaz, že by euro pomohlo komukoli jinému než německému ministerstvu financí, které díky krizi paradoxně ušetřilo na dluhové službě. Naopak evropské ekonomice euro prokazatelně uškodilo. „Prokazatelně“, to znamená, že lze předložit důkazy, jak společná měnová politika přispěla k nadměrné úvěrové expanzi do roku 2008. Tato expanze pak měla za následek krizi. Tolikrát zmiňované Řecko a jeho dluh hrály jen okrajovou roli.
Inflace podle nových údajů zrychlila na 4,9 % ze srpnových 4,1 %. Podle ČSÚ za tím stojí zejména náklady na bydlení a dopravu. Co by měla nová vláda udělat, aby zpomalila růst inflace?
Podívejme se na příčiny inflace. Za prvé je to expanzivní politika světových centrálních bank. S tím vláda nic neudělá. Za druhé je to politika ČNB. Ani nad ní vláda nemá moc. Ze třetí tu jsou rozpočtové schodky. Teprve zde vláda může něco dělat. Ale jak již bylo konstatováno dříve, škrtat v rozpočtu nebude tak snadné.
Která sociální skupina je podle vás případnou nastupující krizí nejohroženější?
Nestrašme krizí. Zatím žádnou skutečnou krizi nemáme a to, co v nejhorším případě přijde, si toto označení nezaslouží.
Pokud jde o sociální skupiny – řekl bych, že důchodci a studenti jsou na tom relativně nejlépe. Každá politická síla si je předchází. Nikdo si nedovolí zásadně sáhnout na jejich výhody. Hned po volbách se rozpoutala debata o dotacích na jízdenky pro tyto skupiny – což je přesně ten typ dotací, jaký nikdy neměl ani vzniknout. Snad mi něco uniklo, ale nezaznamenal jsem ze strany tzv. pravicových stran nějakou přehnanou ochotu je rušit.
Studenti jsou přitom nejprivilegovanější sociální skupinou ze všech napříč celou českou společností a historií. Už jen výběr škol a snadnost, s jakou je možné být přijat a vystudovat! Obrovská nabídka grantů, stipendií, stáží a studijních pobytů v zahraničí, mé generaci se o tom ani nesnilo. Nemluvě o tom, že většina studijních oborů podstatně slevila z dřívějších nároků, především pokud jde o technické obory.
Pokud jde o důchodce, vzhledem ke svému věku mám možnost srovnávat poměry dnes a před rokem 1989. Vidím obrovský nárůst životní úrovně a kvality zdravotní péče. Ano, jistě, mohlo by být ještě lépe, ale dobře si pamatuji, že životní standard některých důchodců před rokem 1989 byl na úrovni třetího světa. Viděl jsem na vlastní oči důchodce, kteří v 80. letech trpěli hlady natolik, že vybírali z odpadních kontejnerů zbytky, které byly ještě „jedlé“. Něco takového dnes neexistuje.
Můžeme čekat, že v případě výrazných škrtů budou opět zaplněna náměstí, ale tentokrát ne Milionem chvilek, nýbrž odboráři?
Teď budu zlý: kdyby náměstí zaplnili propuštění úředníci, bylo by to jen dobře. Není to nic osobního. Vlastně mám s úředníky převážně dobré až velmi dobré zkušenosti, ale to je teď vedlejší.
Podstatné je, že stát by měl skutečně zásadně přikročit k automatizaci úřední agendy. Vzorem může být pro mě systém používaný ve Velké Británii. V této zemi můžete žít, pracovat, podnikat a až na vzácné výjimky vůbec nepřijdete do styku s úředníkem. Téměř vše se řeší elektronicky. Česko je ráj byrokracie: finanční správa, živnostenské odbory, notáři, bez kterých nedáte ani ránu, a tak dále.
Vezměte si třeba službu CzechPoint, kterou si Češi pochvalují, jak jim šetří čas. V Británii nic podobného nenajdete. Proč? Prostě proto, že nic takového nepotřebují. Notářů je v Británii asi setina oproti Česku. Nesmysl zvaný doporučený dopis tam sice existuje, ale je používán extrémně zřídkakdy. Účet v bance si otevřete přes web.
V Česku máme datové schránky, což je technologie, která byla beznadějně zastaralá již v době svého zavedení.
O propuštěné úředníky nemám strach. Věřím, že se dobře uživí i jinde.
Jak do možností nové vlády promluví unijní Green Deal? Ztíží ekonomickou rekonvalescenci Česka, nebo jí pomůže?
Tzv. Green Deal je obrovský malér. Kdyby skutečně byl k něčemu užitečný, kdyby opravdu alespoň nepatrnou měrou přispěl k záchraně klimatu, řekl bych si, „nedá se nic dělat, zavřu oči a budu myslet na Unii“, ale je to skutečně monstrózní nesmysl. I kdybychom hrdinsky předpokládali, že všechny rádoby vědecké klimatické modely jsou správné, evropský Green Deal by dokázal ovlivnit globální teplotu v řádech nízkých desetin stupně Celsia během následujícího století.
Navíc nemáme jistotu, že zmíněné modely jsou aspoň elementárně správné. Většina alarmistů uvádí průměrné teploty od roku 1850 nebo tak. Ve skutečnosti ale globální oteplování probíhá již někdy od první poloviny 18. století. Začalo mnohem dříve než průmyslová revoluce v Evropě. Tohle alarmistické modely nevysvětlují.
Máme ovšem jistotu v tom, co je skutečným nebezpečím pro světové životní prostředí. V první řadě je to Čína, která se chová k životnímu prostředí s krajní bezohledností. Pak jsou to další asijské země, například Indonésie, Indie a Filipíny. A konečně nelze pominout obrovskou populační explozi v Africe.
To jsou skutečné hrozby, nikoli vaše cesty autem na chatu nebo letadlem k moři.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Marek Korejs
