Prezident Miloš Zeman se rozhoduje, zda bude podruhé kandidovat. Všeobecně se očekává, že kandidovat bude. A zdá se, že je i favoritem této volby. Co by jeho další případné vítězství pro Českou republiku znamenalo?
Další ztrátu prestiže České republiky v Evropě, odsunutí ještě dále na okraj EU.
V čem Miloš Zeman jako prezident české společnosti škodí? A je něco, čím jí prospívá?
Není úkolem českého prezidenta ovlivňovat vnitropolitickou situaci. Ve vztahu k zahraničí ručí za počínání a výroky prezidenta vláda. Jakékoli diference mezi prezidentem a vládou jsou pro stát škodlivé. Správný prezident by se měl snažit, aby byl zcela nenápadný, aby se o něm nepsalo a nemluvilo. Být prostě nejvyšším úředníkem státu bez glorioly. Typický příklad skvělého prezidentování byl zastupující prezident Jan Stráský. O něm nebylo vidu ani slechu – a právě to ČR dnes nejvíce potřebuje.
Prezidentští kandidáti, kteří se hlásí, nebo se o nich mluví: Michal Horáček, Marek Hilšer, Jiří Drahoš, Martin Stropnický, Jaroslav Kubera. Koho z nich se má Zeman obávat? Respektive komu mají lidé, kteří si už Zemana na Hradě nepřejí, dát svůj hlas?
Největší státoprávní chybou bylo do platné ústavy naroubovat přímou volbu prezidenta. Protože obyvatelstvo Česka nemá s přímou demokracií zkušenost jako Švýcaři, může dojít k tomu, že si zvolí za prezidenta nějakého sportovce, bývalého zločince nebo bývalou prostitutku, druhořadého zpěváka, literáta nebo herce. Všechny opce jsou možné, jen někoho vhodného poslat do voleb. A nikdo zvolení nebude moci zabránit, pokud kandidát bude populistický a osloví českou ulici. Velkým problémem pro všechny z výše vyjmenovaných též je, čím se ucházet o přízeň voličů. Nereálnými sliby nebo zjevením pravdy o českém státě? V každém případě jít do volební kampaně s tím, že prezidentský kandidát bude říkat jen pravdu, znamená automaticky prohru předem. To platí obdobně pro politické strany – strana, která říká elektorátu pravdu, je nevolitelná.
Očekáváte opět vyhrocenou prezidentskou kampaň jako minule? Zdá se, že rozdělila společnost a toto rozdělení přetrvalo až dodneška...
Pokud debata kandidátů nesklouzne do problematiky Němců českých zemí – pan Schwarzenberg, aby se mohl podívat i v budoucnu na sebe do zrcadla, zvolil pravdu a fiktivně poslal Beneše se zodpovídat ze svých zločinů před mezinárodní soud v Den Haagu, čímž prezidentské klání vlivem českého národního strachu z Němců okamžitě prohrál – nemusí být vyhrocená. Nicméně některá výbušná témata, která by mohla být využita v prezidentském klání, se již rýsují: využít české xenofobie a vyvolat v elektorátu strach z migrantů. To již je zařízeno, nutno jen zintenzivnit. V této souvislosti se může některý z kandidátů pokusit oslovit voliče i obrozeneckým bludem o silném slovanském dubisku na východě, o které se každý Slovan, jsa v nouzi, může opřít. To má šanci zabrat i přes anexi Krymu, zejména zdůrazní-li se křesťanský charakter onoho dubiska.
Jste pro přímou volbu prezidenta?
Zásadně proti.
Miloš Zeman se nevyhnul ve svém prvním prezidentském období několika skandálům. Jaký jeho průšvih považujete za nejzávažnější?
Stejně jako u Klause: odmítání podpisového výkonu z titulu nejvyššího úředníka republiky. Kvůli ničemu jinému, nepočítáme-li přijímání vyslanců a kladení věnců, prezident není.
Současný český prezident se raduje, že má dobré vztahy s prezidentem Ruska a Číny a teď, navíc, i s prezidentem USA. Raduje se právem? Nebo je to jen iluze?
Diplomatická řeč je odlišná od běžné. Není důležité, co se řekne, nýbrž, co se neřekne, a říci se mělo. Příklad: Kdo dnes ví, že Velká Británie dodnes neuznala nulitu Mnichovské dohody od samého počátku? I čeští historici tvrdí opak a lžou.
Podpoří podle vás Zemana v případné prezidentské volbě ČSSD? Či mu půjde na ruku Babiš? Nebo naopak proti němu postaví protikandidáty či podpoří někoho jiného?
To dnes nelze odhadnout, protože ČSSD a Babiš budou reagovat na činy svého protějšku ve věci volby prezidenta, takže, co je dnes naplánováno, se může ještě mnohokrát změnit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
