Covid ukázal pravdu o EU. Generál Šedivý velmi vážně. Přijde nestabilita

04.01.2021 14:04

ROK S COVIDEM A TEN PŘÍŠTÍ „V době skutečně závažné krize se začíná stát chovat jako stát a začíná chránit svoji suverenitu bez ohledu na různé smlouvy a dohody. Zkrátka obrana národních zájmů bude v takových situacích vždy prvotní,“ říká bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky a pedagog vysoké školy CEVRO Institut Jiří Šedivý. Na příkladu koronavirové krize vnímá, že nehledě na dohody s Evropskou unií bude každý jednat ve vlastním zájmu a navíc, že je bruselská instituce neflexibilní a neschopná včasných řešení. V bilančním rozhovoru také zauvažoval, jaké mezinárodní události čekají svět v roce 2021 a varoval před migrací i stále agresivnějším Tureckem.

Covid ukázal pravdu o EU. Generál Šedivý velmi vážně. Přijde nestabilita
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý

Jakou událost roku 2020, který provázel hlavně nový typ koronaviru, považujete za nejdůležitější?

Anketa

Líbí se vám současné české filmy?

4%
82%
hlasovalo: 13382 lidí
Událost, která byla spojená s koronavirem, je v podstatě změna poměrů sil – řečeno vojenskou terminologií. Jednotlivé státy reagovaly různě, tak, jak jim to umožňuje jejich státní zřízení. Narážím na to, že například Čína byla schopná zavést drastická opatření, která znamenala v řadě případů omezení osobních svobod a lidských práv občanů, což nemohly například státy Evropy nebo Spojené státy americké, které mají demokratická zřízení, a tudíž řadu opatření nemohly provést tak dramaticky. To je jedna z věcí, která bude mít na budoucnost poměrně velký dopad, protože se začnou výrazně měnit vztahy, které jsou ovlivněny ekonomikou. S koronavirem se země potýkají a budou potýkat ještě nějakou dobu, což vytvoří velmi nestabilní prostředí a úplně jiné hranice vlivů jak z globálního, tak regionálního hlediska.

To je tedy koronavirus. Kterou událost kromě koronaviru považujete za podstatnou?

Jeden velký posun, který existuje s končícím obdobím prezidenta Trumpa jako prezidenta Spojených států amerických – některá jeho rozhodnutí, například snižování počtu amerických vojáků v Afghánistánu i v Iráku, budou mít negativní dopady na tamní regiony. S odchodem prezidenta Trumpa se změní i přístup Spojených států amerických k evropským spojencům, Severoatlantické alianci, což bude mít zase z hlediska emancipace Evropy také negativní dopad na Spojené státy americké. Ústy prezidenta Trumpa Spojené státy vyžadovaly, aby se Evropa mnohem více věnovala vlastní obraně. Ten tlak byl tak silný, že se tento proces skutečně zrychlil a já si myslím, že Evropa nebude mít tendenci se znovu vrátit k onomu pozvolnému a laxnímu přístupu k vlastní obraně.

S prezidentem Trumpem je spojená ještě jedna věc, a to je jeho vliv na vztahy na Středním východě, kdy se mu podařilo zahájit proces normalizace vztahů některých států Středního východu vůči Izraeli. Bahrajn a Spojené arabské emiráty navázaly diplomatické styky s Izraelem, a avizovalo se, že by tohle mohlo pokračovat. Uvidíme, jak se to bude dál odehrávat. Tato změna v čele se Spojenými státy americkými je druhá nejvýznamnější událost roku 2020.

Bude tedy po nástupu Joea Bidena pokračovat stahování vojáků ze zahraničí nebo se vše zastaví a vrátí do starých kolejí?

Nemyslím, že se úplně dramaticky změní Spojené státy americké, a že budou pod novou administrativou prosazovat úplně jinou politiku. Ostatně ta administrativa nebude úplně nová, bude víceméně staronová, protože prezident Biden byl před čtyřmi lety viceprezidentem v týmu s bývalým prezidentem Barackem Obamou. Oni zcela evidentně udělali některé chyby, které jsou právě spojeny s odchody vojáky z těchto oblastí, o kterých jsme se bavili. Udělali také některé chyby, které byly zcela evidentní ve vztahu k Rusku, kdy prezident Obama neodhadl politický negativní potenciál Ruska. Takže Biden nebude pochopitelně tak agresivní, bude mnohem uvážlivější, ale také se určitě poučil z chyb, jichž se administrativa, ve které byl viceprezidentem, dopustila. Mimo jiné on na tom všem má jako jeden z hlavních vedoucích podíl. Z toho to bude vycházet a určitě převezme to dobré, co od prezidenta Trumpa převzít může, ale nemyslím, že půjde o tak výraznou změnu, jak si mnozí myslíme.

Co nový typ koronaviru ukázal o mezinárodních vztazích?

Mimo toho, že se právě přes zasaženou ekonomiku společností začne měnit především potenciál globálních regionálních hráčů, což je jeden z velkých problémů a bude do budoucnosti. Jako bezpečností expert mohu říci, že to bude mít dopady i v destabilizaci prostředí, které je dnes i tak velmi složité. Ale ukázal také jednu věc, která je zejména pro Evropany velmi významná spíše v negativní slova smyslu: Evropské státy se začaly více věnovat obraně vlastních zájmů a klást větší důraz na suverenitu.

Například uzavřené hranice jasně ukázaly, že státy začaly operovat samy za sebe, že nebraly ohledy na dohody a normy, které fungují v rámci Evropské unie. Nepodařilo se přesvědčit lídry evropských států, aby zajistili normální pohyb přes hranice ať osob i zboží, což bylo zejména v první fázi velmi markantní. To je jeden z největších poznatků, který bychom si měli uvědomit a začít se věnovat tomu, že v době skutečně závažné krize se začíná stát chovat jako stát a začíná chránit svoji suverenitu bez ohledu na různé smlouvy a dohody. Zkrátka obrana národních zájmů bude v takových situacích vždy prvotní.

Co ještě koronavirus prozradil o Evropské unii?

Anketa

Co byste chtěli, aby se znovu otevřelo?

4%
2%
3%
hlasovalo: 16811 lidí
Zejména v první fázi prozradil, že Evropská unie je poměrně těžkopádná struktura, těžkopádná organizace, která jen velmi těžce hledá nějaký konsenzus a pak ho velmi těžce prosazuje. Navíc je váhavá. Je vidět, že právě to, co jsem řekl na adresu posunování suverenity jednotlivých států Evropské unie, je důsledkem, že Evropská unie svými vedoucími orgány – počínaje Evropskou komisí – není schopná velmi flexibilně reagovat na nebezpečí, která přichází a nacházet správná řešení. Ostatně to samé se odehrálo v letech 2015 a 2016 ve vztahu k migrační krizi.

Evropa bude podle mě muset dojít k  závěrům, že se musí změnit přístup k základním poučkám a základním ustanovením o Evropské unii. A musí být zkrátka mnohem flexibilnější, mnohem schopnější vyřešit zejména krizové období. Když se nic neděje, tak Evropa funguje normálně, dohadují se jednotliví šéfové států s Evropskou komisí a běží vše bez problémů. Ale krize ukazuje, jaká Evropa skutečně je, a v ní se moc neosvědčila.

Nakolik se osvědčila v roce 2020, co se týká právě migrace, kterou jste zmínil, a radikálního islámu v Evropě?

Domnívám se, že poslední případy, které se staly dvakrát ve Francii a jednou ve Vídni v Rakousku ukázaly, že se sice migrace poněkud snížila, hlavně v oblasti teroristických aktivit, které jsou s ní spojené, ale zároveň ukázala, že přes mnohé deklarace stejně není schopna chránit své vnější hranice. To zase vedlo k tomu, že především rakouský kancléř, francouzský prezident a přidali se i další, začali nehledě na to, co říká Brusel, mluvit o nezbytnosti posílit ochranu vnějších hranic a jak to realizovat. Začali problém řešit sami, ačkoliv by tohle všechno měla řešit Evropská unie.

My nejsme schopni migraci zastavit nebo alespoň ji dostat pod takovou kontrolu, která umožní poskytovat nezbytnou pomoc, jenž je podle mezinárodních úmluv poskytována migrantům, kteří utíkají před ohrožením vlastního života. Nejsme schopni takovou selekci provést a nejsme schopni z Evropy odsunout lidi, kteří zde nemají co dělat. Tohle se Evropě nepodařilo vyřešit a do budoucnosti půjde o větší problém, než si zatím připouštíme.

Koneckonců byl to francouzský Emmanuel Macron, který vyhlásil válku radikálnímu islámu v zemi a začal zasahovat a měnit zákony. Navíc se blíží volby, může se cítit ohrožen Marine Le Penovou, která rázný přístup vůči islámu hlasitě prosazovala před volbami a nad kterou těsně zvítězil…

Kdybychom se tomu věnovali do hloubky, tak zcela evidentně a správně jste řekla, že se radikalizuje buď pravé, nebo levé spektrum společností. Oba dva extrémy jsou zkrátka špatné. Vy jste jmenovala Le Penovou, ale v každém státě je v politice nějaká nacionalistická frakce, což vlastně vede k narušování souběžnosti Evropské unie. Takže ano, tohle bude jeden z největších problémů do budoucna, a pokud se podaří migraci vyřešit a bude pokračovat, což se ukázalo při druhém útoku ve Francii – že Tunisan, který měl být vyhoštěn z Itálie, se přesunul do Nice a tam provedl teroristický útok –  tak máme obrovskou slabinu. Stejně tak komunikace mezi Slováky a Rakušany. To jsou zkrátka věci, které ukazují, že tohle nemůže být jen otázka implementace současných norem. Musíme sami přistoupit k revizi všeho a začít Evropu bránit. Úmyslně jsem řekl Evropu.

Anketa

Která pohádka si zaslouží zamknout do trezoru a nevysílat?

hlasovalo: 10948 lidí

A co vztahy s Ruskem? Jaký byl letošek pro česko-ruské vztahy? Máme za sebou spoustu konfliktů od agenta s ricinem až po výroky regionálních politiků na adresu Ruska včetně odstranění sochy a přejmenování náměstí. Jak zasáhl rok 2020 do česko-ruských vztahů?

Vztahy jsou stále stejné, jednou nahoru, jednou dolů. Problém trvá od roku 2014, kdy se Rusko výrazně angažovalo na východní Ukrajině a ukázalo anexí Krymu, že skutečně hájí své národní zájmy nejkrajnějšími metodami. My jsme de facto nenašli cestu, jak si rozumět s Ruskem a Rusové zase nenašili cestu, jak si hledat lepší vztah k Čechům nebo k dalším spojencům, zejména jde o státy bývalého východního bloku. Ano, tady byly některé případy, které ukazují, že vztahy jsou pořád špatné, a že stačí nějaký až nesmyslný příběh, který naruší jinak úplně normální diplomatické vztahy, které bychom se měli s Ruskem snažit udržovat. I za cenu vědomí, že Rusko je zkrátka autoritativní režimem, který bude mít tendence vstupovat do ovlivňování naší politiky, České republiky jako středoevropského bývalého spojence. Musíme počítat, že Rusové budou mít pořád stejnou tendenci.

Ale fakt, že jsme schopni reagovat na tak smyšlenou pohádku, jako byl agent s ricinem, nebo jsme byli schopni vyřešit trochu emotivní, ale vysvětlitelný problém se sochou maršála Koněva, to jsou zkrátka věci, které bychom měli řádně zanalyzovat. Ne ustupovat tlaku Ruska, ale zase neskočit na kdejakou provokaci.

Letošní rok Rusko provázela také kauza Alexeje Navalného a jeho otravy. Konflikt graduje s tím, že média přinesla přepis telefonických rozhovorů, které Moskva označila za podvrh. Jak se v tom má člověk vyznat?

Měli bychom k tomu přistupovat velmi racionálně. Já sám nejsem schopen přesně vyhodnotit, jestli jsou uniklé informace pravdivé, či nikoliv, zda nejde o nějaké dezinformace, ale v každém případě vztah vedení Ruska k Navalnému je velmi problematický a měl by se najít způsob, jak celý případ vyšetřit do důsledků. Pokud se prokáže, že vedení Ruska má přímou souvislost s pokusem Navalného zlikvidovat, mělo by to znamenat další opatření vůči Rusku, které by Evropa, ale i jiné státy přijaly. Tam je ale jiný problém a spočívá v tom, že my Evropané jsme dvojací. Na jednu stranu Rusko kritizujeme a dáváme další a další sankce vůči Rusku. Rusko si mimochodem v takovém režimu navyklo fungovat, takže nemají dopad, jaký si u nás představujeme.

Na druhou stranu několik dní před tímto rozhovorem Vladimir Putin oznámil, že bude dokončen plynovod Nord Stream 2, který zcela evidentně činí Evropu mnohem závislejší na ruském plynu. Činí Evropu cestou Německa více ovlivnitelnou na tom, co si přeje Rusko. A neměli bychom zapomenout, že ještě existuje spodní Nord stream, který se měl z jižní větve dostat opět do jižních oblastí Itálie. Čili Rusové pracují velmi strategicky a my na jednu stranu vytváříme tlak proti Rusku formou sankcí, na druhou stranu ukazujeme, že nejsem schopni se rozhodovat bez Ruska a zajišťovat svou vlastní energetickou politiku, a to je jeden z velkých problémů.

Na mezinárodním poli se odehrála spousta dalších věcí, konflikt v Náhorním Karabachu, prezidentské volby v Bělorusku, protesty v Polsku, občanská válka v Etiopii. Jaký je váš odhad do roku 2021, jaký konflikt, případně kde nás čeká?

Anketa

Co byste popřáli Janu Hrušínskému do nového roku?

hlasovalo: 16219 lidí
Vyšel bych z toho, co jsem řekl na začátku, že koronavirus a krize, která je s ním spojená, bude mít obrovský negativní dopad na vzájemné vztahy, zejména z globálního hlediska, čili se pravděpodobně prohloubí spor mezi Spojenými státy americkými a Čínou, což bude mít pochopitelně dopad i na vztahy Evropy s Čínou. To bude Evropa kopírovat se zpožděním. Problém bude především ekonomický a my Češi si musíme najít naši skutečnou pozici. Nepřehánět ani jedno, ani druhé, to je logické. Dalším problém je, zda bude pokračovat stahování, i když možná pomalejším tempem, amerických vojsk z Afghánistánu a Středního východu, což budou kopírovat ostatní spojenci Severoatlantické aliance. Je nebezpečí, že se tam vytvoří znovu velmi konfliktní a složitá situace.

A velkým problémem je rovněž Turecko. Turecko, které čím dál více zvyšuje tlak na svoji pozici regionální velmoci. Samozřejmě vytváří a bude pravděpodobně pořád prohlubovat spor mezi Tureckem a Řeckem, který postaví Evropskou unii do velmi těžké situace. Evropa bude muset říct, za kým vlastně stojí, což bude velké dilema například pro Německo. Pokud se Německo postaví výrazně proti tureckým aktivitám, může to znamenat určitou destabilizaci turecké menšiny v Německu.

Francie už jasně řekla, že nesouhlasí s tím, co Turecko dělá. Při srpnovém cvičení poslala do Turecka tři své stíhačky Rafale, což byla víceméně symbolická síla, ale přece jen se jasně postavila za Řecko. A Turecko ukázalo, že je schopno jít až tak daleko, že se vlastně přímo zapojí do aktivit, které byly v Náhorním Karabachu, a kde jsme my jako Evropané, křesťané, nebyli schopni Arménce nějak podpořit a ochránit. Důsledkem bude, že se z Náhorního Karabachu vyženou téměř všichni křesťané, kteří tam v minulosti byli. Ten vztah je složitý, Arménci byli v roce 1994 ve válce spíše těmi agresivnějšími než Ázerbájdžánci, ale důsledek války ukázal, že Turecko se postavilo za své soukmenovce, což jsou Azerové. A křesťané, nikdo z nás, nikdo z našich států nebyl schopen se postavit za Arménce, abychom zabránili černobílému řešení. Turecko bude velkým potížistou do budoucnosti a musíme se na to připravit, protože se angažuje i v Libyi.

Co byste popřál politikům do roku 2021?

Aby našli skutečně optimální řešení, které zajistí, že podzimní volby budou volbami řešícími momentální patový vztah, kdy pravice nemá sílu překonat levici podporovanou komunisty. A teď bych nechtěl říct, kdo bude silnější, ale současná situace není pro naši společnost nejvýhodnější. Měli bychom našim politikům popřát, aby měli poněkud přehlednější prostředí, a aby se přestala používat slova a vyjádření, která jsou někdy za hranicí slušnosti nebo extrému, kdy jeden druhého napadá. Zkrátka politika i velmi tvrdá se dá dělat slušně, diplomaticky, s noblesou a nemusí to vždy znamenat, že jeden druhého pomlouvá.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

koronavirus

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: Zuzana Koulová

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Výpalné“ za migranty: Mach začal počítat. Rakušan jako kdyby žil na jiné planetě

18:34 „Výpalné“ za migranty: Mach začal počítat. Rakušan jako kdyby žil na jiné planetě

Vyjadřování Víta Rakušana k migračnímu paktu, který inicioval a v Bruselu dohodl, působí podle lídra…