Server Echo24 přinesl komentář šéfredaktora slovenského týdeníku Týždeň Štefana Hríba s pohledem na české prezidentské volby. „Rozhodla též plebejskost mimopražského Česka. Mýtus o prozápadním a reformním Česku, který ve prospěch rozdělení Československa živil Václav Klaus, je v troskách. Česko je – a to dlouhodobě – spíš ustrašené, sobecké a uzavřené do sebe. A je i překvapivě primitivní,“ píše Hríb. Jsme sobečtí, ustrašení a překvapivě primitivní?

První díl rozhovoru s Davidem Zábranským je ZDE

Ne, takový je podle mě Štefan Hríb. Ten jeho komentář, jakož i obálka slovenského časopisu Týždeň, kde ten komentář vyšel, vnímám jako jeden z těch nejméně šťastných projevů slovenského pocitu méněcennosti. Jinými slovy, vidím v tom komentáři velmi nešťastnou snahu některých Slováků, jak se přilísat k Západu, jak se pozápadnit, jak si šplhnout. Jasné, neměli bychom zapomínat, že Slováci mají Kisku, to je jejich Macron a jejich lístek pro vstup do civilizovaného světa. Kromě toho mají velkoměsta, Slovensko je vůbec taková aglomerace, něco jako Brusel východu. Jenomže podle mě je to trochu jinak, napsal jsem o tom dokonce divadelní hru, která bude brzy mít premiéru a kde se to říká na plnou pusu: „Nikdy nás nedoženete, natož Evropu v uvozovkách. Ani tisíc Kisků vám nepomůže… Ani tisíc Kisků nesloží jednoho Macrona… Můžete si do vlády nadelegovat celou romskou osadu, můžete vládu přenést rovnou do osady, a stejně vám to nepomůže, i kdybyste se utolerovali k smrti. Jsme lepší, protože jsme blíž. Máme ucho nalepené na zdi Západu. To je naše místo.“