Fiala? Proč, diví se Drulák. Vážné věci: Dolar, Čína a Rusko, velké změny, závěr války

17.3.2022 4:44 dop. | Rozhovor

Premiér Fiala v bombardovaném Kyjevě se zákazem vycházení? Expert na mezinárodní vztahy, někdejší první náměstek ministra zahraničí a pedagog profesor Petr Drulák, nechápe, jaký smysl cesta tří premiérů do válečné zóny měla. Zamýšlí se především nad světovým uspořádáním, postavením Číny a vznikem alternativní ekonomické zóny mimo Západ. A Spojené státy? Proti Evropě prý nenesou prakticky žádné náklady. Drulák naznačuje, že hlavní slovo ve Washingtonu nemá Joe Biden ani jeho viceprezidentka. Za Donalda Trumpa by prý byl jeden velký rozdíl.

Fiala? Proč, diví se Drulák. Vážné věci: Dolar, Čína a Rusko, velké změny, závěr války
Foto: Repro Youtube
Popisek: Diplomat a pedagog, prof. Petr Drulák

Premiér Fiala se s kolegy z Polska a Slovinska vrátil z Kyjeva, kam osobně jeli podpořit ukrajinského prezidenta. Byli prvními západními lídry, kteří po zahájení agrese na Ukrajinu jeli. Jak toto gesto vnímáte? Má čistě symbolickou hodnotu?

Zcela jistě se na jedné straně premiéři touto cestou zviditelnili, mělo to výrazný mediální ohlas ve světovém tisku. Z druhé strany ale musím říct, že jsem úplně nepochopil význam této cesty. Říkám to bez dalších konotací, aniž bych to odsuzoval. Prostě jsem to nepochopil. Dostáváme zprávy, že v Kyjevě se bombarduje, je tam zákaz vycházení a bezpečnostní situace tam je extrémně nebezpečná, a oni se tam rozhodli jet. Vystavili nebezpečí sebe samotné, svůj doprovod a nevím, v čem přesně měl být efekt cesty. Podporu Ukrajině vyjadřují různými způsoby včetně humanitární pomoci a někteří vojenskými dodávkami. 

Anketa

Vede si Petr Fiala ve funkci premiéra dobře?

4%
95%
hlasovalo: 69453 lidí

Obvykle totiž platí, že když se někde válčí, jsou tam vojáci a politici přicházejí až po válce, aby něco dojednali. Teď jsme v situaci, že tam naši vojáci nejsou, ale byli tam naši politici. Je to úplně převrácené. Přiznávám se, že tomu nerozumím. Kromě zviditelnění se a vyjádření gesta, že jsou na straně Spojených států a Západu, to ukázali. Považuji to ale za velmi riskantní gesto.

Lze v tuto chvíli na základě vývoje konfliktu, který trvá již tři týdny, prognózovat další vývoj? Jaké cesty k ukončení konfliktu se mohou otevřít?

Nejsem vojenský expert, ale stále si myslím, že mluvíme o týdnech, a doufám, že se konflikt nepotáhne dlouhé měsíce, nebo dokonce léta. Očekával bych, že válka potrvá maximálně měsíce, ale v této fázi těžko prognózovat. Veškeré odhady v tuhle chvíli stojí na vodě. 

Je šance, aby válku ukončila pouze dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem, nebo bude nutné, aby za stůl s Ruskem zasedly například Spojené státy či evropští lídři?

Musíme počítat s tím, že se nějakou dobu bude válčit a teď podle mě ještě nenastal čas na diplomatické řešení. Až k tomu dojde, bude muset jít o vícestrannou dohodu. Rusko-ukrajinská dohoda bude důležitá, ale trochu se vracíme do doby kongresové diplomacie, kdy ve 20. století po ukončení podstatného konfliktu se řešila dohoda všech stran, i těch nepřímo zúčastněných. Nyní se války na Ukrajině nepřímo účastní i státy NATO. Nejsou samozřejmě ve válce, ale podporují jednu stranu dodávkami zbraní apod. Pokud se bude usilovat o stabilní a trvalé řešení, musí být jednání nejen v modelu Ukrajina – Rusko, ale i s dalšími stranami, hlavně s Američany.

Bude podle vašeho soudu Ukrajina existovat ve svých původních hranicích, nebo je to prakticky vyloučené? 

Opět velmi složitá otázka. Záleží na tom, jak bude vypadat celková dohoda. Jestliže teď mají Rusové pod kontrolou část ukrajinských území a budou mít případně další, za jejich vrácení budou něco vyžadovat. Budoucí hranice Ukrajiny jsou v této chvíli nejisté a je zřejmé, že přinejmenším ty dvě separatistické republiky budou muset mít nějaký zvláštní statut, pokud zůstanou teritoriální součástí Ukrajiny. Za pravděpodobnější ale považuji, že součástí Ukrajiny nebudou.

Podívejme se ještě na Putina. Za poslední týdny padla mnohá hodnocení od šílence až po šachového stratéga, který má vše důkladně promyšlené. Když vidíme dopady sankcí a izolaci Ruska, je to naprostá rezignace na vztahy se Západem?

Momentálně to směřuje k naprostému přerušení jakýchkoli vztahů mezi Evropou a Ruskem. Dokonce i německá vláda, která sice říká, že vztahy zcela nemohou přerušit krátkodobě s odkazem na odběr ruského plynu, v dlouhodobém horizontu připouští úplný konec i obchodních vztahů. Takhle se teď uvažuje v Berlíně, takže vše směřuje k tomu, že budou vztahy s Moskvou naprosto přerušeny ve všech oblastech. Dnes je sice takový trend, ale mluvíme v situaci, kdy se vede válka. 

Myslím, že ve chvíli, kdy budou válečné operace ukončeny a začne se jednat, otevřou se možnosti, o nichž se dnes vůbec nemluví. Dost dobře není možné, aby vedle sebe dlouhodobě Evropa a Rusko žily bez jakýchkoli kontaktů. To se dělo v mimořádně krátkém období studené války v 50. letech, ale nikdy potom už to tak extrémní nebylo. Tohle může trvat několik let, ale není to žádné trvalé řešení. Krátkodobě může dojít k utlumení téměř všeho, ale časem se to vrátí do nějakých nových kolejí. 

Kde se nyní nachází Čína? Rusové na ni ekonomicky sázejí. Může se kvůli závislosti Ruska na Číně dostat vztah ze strany Moskvy do podřízené podoby? Může Peking udělat z Putina svého Lukašenka, přeneseně řečeno?

Čína je v pozici, která pro ni je výhodná, a nebezpečná zároveň. Stává se momentálně výlučným privilegovaným partnerem Ruska, které spoléhá na to, že to, co ztratí na Západě, získá částečně v Číně. Dodejme však, že to není pouze Čína. Je tu také Indie, která má velmi podobnou pozici jako Čína. Válku na Ukrajině nepodporuje, ale ani neodsuzuje, protože z Ruska odebírá důležité suroviny a výrobky. Pozice arabského světa také není úplně jednoznačná a nelze říci ani to, že by Saúdská Arábie byla jednoznačně na straně USA. Existuje tedy víc zemí, na které se Rusko obrací, a Čína z nich je nejdůležitější, protože je ekonomicky nejsilnější. 

Z druhé strany Číňané teď ze strany USA čelí určitému tlaku, ale Američané dlouhodobě neskrývají, že hlavním rivalem a hrozbou pro ně je právě Čína, a nikoli Rusko. Takže Číňané dobře vědí, že od Američanů nic moc dobrého čekat nemohou. Otázka stojí tak, co jim Američané mohou nabídnout, když sami vnímají Čínu jako hlavní hrozbu. Proto jim toho příliš nabídnout nemohou. Hlavní globální konflikt bude mezi Čínou a USA. Daná situace může vést k tomu, že si Čína vytvoří svůj ekonomický blok, a co se týče postavení Ruska v tom bloku, s pozicí Lukašenka bych to úplně nesrovnával. Rusko se sice může dostat do určité ekonomické závislosti na Číně, ale stále bude mít svůj zbraňový destruktivní potenciál a své výrazné partnery. Z tohoto pohledu je Rusko velmocí s globálním dosahem a myšlenka, že by se z Ruska stal protektorát Číny, úplně nehrozí. Jakkoli je závislost na Číně pro Moskvu nevýhodná a je to něco, co budou považovat za hrozbu. Jak jsem už řekl, je tam větší možnost diverzifikace. 

Zachytil jsem v amerických médiích, že Čína a Saúdská Arábie se dohodly na tom, že dodávky ropy ze Saúdské Arábie do Číny se už nebudou platit v dolarech, ale v čínských juanech. To je dost zásadní zpráva. Skutečně vzniká zmiňovaný ekonomický blok kolem Číny, který už nebude dolarový. Jedním z mála důsledků této krize, který pocítí Američané, a to velmi výrazně, je právě to, že dolar možná přijde o své postavení rezervní měny. Bude to měna Západu, ale ne zbytku světa.

Anketa

Prožije Evropa letní prázdniny už v míru?

32%
61%
hlasovalo: 41640 lidí

O tom se v uplynulém desetiletí mluvilo dost často, ale nikdy k tomu nedošlo. Je teď ta chvíle, kdy k tomu opravdu může dojít?

Současná situace to šíleně urychluje. Sankce mají jednak dopad reálně ekonomický, ale budou mít i tento finanční dopad, a řada států, která není součástí západního bloku, si vytvoří měnovou a finanční alternativu. Vznikne nový paralelní systém. 

Co pozice USA v celé věci? Stále víc komentátorů a analytiků tvrdí, že se naplno projevil trend stahování se Američanů z Evropy, že jim Ukrajina je lhostejná. Co poslední týdny ukázaly?

Je to výsledek předchozí politiky. Ukrajina se pro Spojené státy a Rusko stala kolbištěm, na kterém si měří svoje síly a schopnost zahraničněpoliticky působit. Je to velmi špatná zpráva pro Ukrajinu o konfliktu, který pro ni je zničující a nákladný pro Rusko. Američany to zase tak moc nestojí. Evropa nese mnohem větší náklady než Spojené státy americké v celé té věci. Pro USA jde o situaci, která není úplně nevýhodná. Rusko je vázáno, dostává se do výrazné izolace a zásadně tím vším oslabí a Američany konflikt moc nestojí. V této situaci jdou z hlediska Západu hlavní náklady za Evropou. 

Půjde čistě o spekulativní otázku, ale na několika místech jsem četl teoretickou úvahu, zda by k ruské invazi na Ukrajinu došlo v případě, že by v Bílém domě seděl Donald Trump. Podle některých analytiků by k tomu Putin nepřistoupil kvůli Trumpově nepředvídatelnosti a nevypočitatelnosti. Jak o tom uvažujete vy?

Mohu k tomu říci dvě věci. Trump by byl nepochybně schopnější udělat velmocenskou dohodu s Putinem. Na osobní rovině by se Trump s Putinem určitě byli schopni nějak dohodnout spíš než Biden s Putinem. Trumpovi prostředí velmocenské dohody s autoritářským vůdcem vyhovovalo. Je tam jedno ale. Americká zahraniční politika a americký stát není prezident. Za čtyři roky Trumpovy administrativy jsme viděli, že nedokázal úplně zvládnout vlastní administrativu. Lidé z jeho administrativy, kteří měli pracovat pro něho, v otázkách, které pro něj byly důležité, pracovali proti němu. Mohlo by se stát, že by se Trump s Putinem nějak dohodl, ale další kola administrativy, ten tzv. hluboký stát (deep state) ve zpravodajských službách a Pentagonu, by to celé rozbil a výsledek by nakonec mohl být stejný. Nepřeceňujme roli prezidenta. 

Je namístě si dnes položit otázku, kdo vlastně kontroluje americkou zahraniční politiku a stát. Moc nevěřím tomu, že jsou to Joe Biden a Kamala Harrisová. Jsou sice nominálně nejvyššími reprezentanty, ale rozhodnutí připravuje někdo jiný, špičky státní správy a zpravodajských služeb a nejvyšší volení představitelé v tom někdy mohou působit jako loutky. Zejména pokud jsou to lidé, kteří ať z důvodu věku nebo předchozí nezkušenosti nejsou zcela připraveni plnit úřad v natolik důležité době, jako je tato.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Radim Panenka



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Bojí se oprávněného výprasku, pozoruje poslankyně Maříková vládu. Zakrývají neschopnost a média jim jdou na ruku

19:45 Bojí se oprávněného výprasku, pozoruje poslankyně Maříková vládu. Zakrývají neschopnost a média jim jdou na ruku

Rada Markéty Pekarové Adamové, že máme šetřit tím, že si vezmeme dva svetry, je podle poslankyně SPD…