Americký prezident Donald Trump před absolventy vojenské akademie West Point řekl, že Spojené státy nebudou bojovat staré války vycházející z minulosti. Mimo jiné také prohlásil, že úkolem USA není bojovat za cizí národy, ale chránit vlastní zájmy. Které války měl podle vás na mysli?
Domnívám se, že je to víceméně jakási slovní hříčka, protože pokud pokračuje ve svém vyjádření, že bude bojovat jen války, kde se budou hájit zájmy Spojených států amerických, tak v podstatě říká, že tam, kde Spojené státy americké budou cítit potřebu svá vojska nasadit, tak je nasadí. Je jedno, zda to bude v Afghánistánu, na Středním východě nebo někde jinde.
Jinak řečeno to podle vás nemyslí vážně, nic to neznamená a v zahraniční politice Spojených států se nic nezmění?
Celkově zahraniční politika Spojených států amerických v posledních letech – a to už je i období Obamy, nejen prezidenta Trumpa – znamenala odchod z dlouhotrvajících konfliktů na Středním východě i v Afghánistánu. Dané kroky byly učiněny, pak to fungovalo nebo nefungovalo, ale tendence stahovat svá vojska na území Spojených států amerických je dlouhodobá. Mimo jiné s tím souvisí i odchod většiny vojsk Spojených států amerických z Evropy v roce 2014.
Sice poté, co Rusko anektovalo Krym a došlo ke konfliktu na východní Ukrajině, se část vojsk vrátila, ale z větší části jsou to vojska na rotační bázi. Takže Trump jinými slovy říká, co už se několikrát deklarovalo, možná zdvořileji, možná diplomatičtěji, ale ta tendence je zde zcela evidentní.
Fotogalerie: - Pieta v Lidicích
Kdyby Donald Trump další volby prohrál, znamenalo by to tedy, že odklon od provádění akcí, jakou byl třeba Irák, je už evidentní? Řekl jste, že to trvá už od Obamy; děje se tedy v tomto směru celková změna?
Myslím, že by to pokračovalo. Kdyby byl prezidentem Joe Biden, tak bude vlastně pokračovat v politice, kterou realizoval spolu s Obamou. Avšak víme, jak rychle Spojené státy snížily svá vojska na bojištích, na kterých se vedla válka proti terorismu, a jaké to mělo následky. Já si ale myslím, že Biden by pokračoval; možná že by neměl takové výrazy a komunikace směrem k dalším spojencům by byla mírnější, diplomatičtější, ale ve své podstatě by podle mne byl výsledek stejný.
Měli by být evropští partneři ze Severoatlantické aliance znervózněni podobnými vzkazy?
Zároveň Trump prohlásil, že z Německa stáhne 9500 vojáků, a sníží tak jejich počet na 25 tisíc, dokud Němci více nepřispějí na obranu. Zároveň se nechal slyšet, že by část vojáků přesunul do Polska. Jak vnímáte tento krok v rámci slov, která jste právě řekl?
Za prvé, Poláci v minulosti deklarovali, že chtějí, aby byla vybudována vojenská základna Fort Trump na území Polska. Poláci si myslí, že by tam bylo asi 20 tisíc vojáků, což je poněkud přehnané. Ale Trump používá tohoto argumentu proto, aby zároveň ukázal tlak na Německo, aby se zvyšovaly výdaje na obranu v Německu na slibovaná dvě procenta, čemuž se Němci brání.
Kdyby tedy Trump obhájil funkci prezidenta a zvítězil by v podzimních volbách, co by to pro evropskou obranu znamenalo? Kam Trump míří v tomto směru, dá se to vytušit?
Trump, pokud vyhraje volby, tak bude velmi silně tlačit na evropské spojence, aby převzali zatížení a náklady na vlastní obranu, jak jsem řekl, do dvou, dokonce i více procent HDP. To je zcela evidentní. Bude se chtít vyvázat z odpovědnosti v Evropě a bude chtít zaměřit svoji pozornost na to, co dnes američtí generálové říkají – že budoucí konflikt nebude v Evropě, ale že to bude problém konfliktu Spojené státy americké vs. Čína.
Psali jsme:
Pravdou je, že konflikt mezi Spojenými státy a Čínou se vyhrocuje i kvůli nákaze novým koronavirem.
To není nic nového. Tento trend, který předpovídá, že bude směřovat k tomu více konfliktnímu vztahu mezi Čínou a Spojenými státy americkými, je dlouhodobý. Jen se o tom příliš nemluvilo a Evropané nevěřili, že by Spojené státy americké byly ochotné odejít z Evropy proto, aby posílily svoji obranu v Tichomoří.
Spojené státy americké mění i některá doktrinální ustanovení a vybavení vojsk, organizační struktury a podobně, protože předpokládají, že se část bojových aktivit bude odehrávat nejen na moři a ve vzduchu, ale i na ostrovech tichomořských, kde například není možné rozdělovat velké vševojskové svazky.
To jsou zkrátka věci, které bychom měli vnímat velmi opatrně a nemyslet si, že Evropa je dnes středem světa. Evropa dnes středem světa není.
Přístup Trumpa je v některých tématech dost rázný a jiný než u jeho předchůdců. Když se zpětně podíváme na krizi na Ukrajině v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, je možné, že by Spojené státy postupovaly vůči Rusku jinak, viděno dnešními znalostmi? A lze vůbec dnešními měřítky posuzovat události jiné doby?
Klidná není ani situace v severní Africe. Libyjský vojenský velitel Chalífa Haftar v Libyi získal v konfliktu i podporu Egypta. Vítězně postupoval, oficiální libyjská vláda pak odrazila útok jeho armády a problémy pokračují. Jak v celém konfliktu vnímáte vliv Ruska, které do situace také zasahuje a zasahovalo i do Sýrie? Dá se říci, že to skončí, nadneseně řečeno, dalším ruským vítězstvím, co se týká strategického vojenského působení?
Je relativně brzy předpovídat, kdo tam zvítězí, ale kromě Ruska bych vzpomněl poměrně otevřené vojenské aktivity Turecka. Podporují takzvanou legální vládu, takže tam bezesporu bude ještě poměrně zajímavý vývoj v budoucnosti.
Rusové se nejdříve angažovali svojí privátní armádou, nazývanou Vagnerova armáda, která vlastně není nějakým oficiálním ozbrojeným sborem Ruska, ale Rusové ji velmi často používají k těmto aktivitám. Teď tam přesouvají nějaká letadla, která v barvách povstalecké armády provádějí leteckou podporu těchto vojsk.
Dříve nebo později k tomu zintenzivnění konfliktů dojde, ale jak jste správně řekla, Egypt začíná vnímat tento prostor též poměrně nebezpečně, a pokud jej bude ohrožovat, tak do konfliktu může také zasáhnout.
Zda bude tou vítěznou mocností Rusko, to si nejsem přesně jist, i když by to asi bylo pro Putina velmi zajímavé. Považoval by to skutečně za velké vítězství, protože by se mu podařilo významně ovlivňovat Libyi, která je skutečně na dohled jižní Evropy.
Jak vnímáte relevantní požadavky demonstrantů ve Spojených státech po smrti George Floyda při policejním zákroku? Nakolik dokážou poslední události poškodit obraz Ameriky?
Ukazuje to na několik trendů, které ve Spojených státech amerických, ale i v Evropě jsou. Jeden trend je v tom, že se začínají velmi nevyváženě hodnotit jednotlivé fragmenty společnosti. A samozřejmě že se jednalo o nepřiměřený zákrok policisty, který de facto Floyda zavraždil, administrativa USA ho obvinila z vraždy druhého stupně a hodnotí to jako kriminální čin, nehodnotí čin jako rasismus. To za prvé.
Za druhé, vlna nepokojů a násilností ukazuje, že menšinová komunita Afroameričanů se radikalizuje. Najednou se tady začíná měnit názor na to, co je správné a co není, kdo má jaké právo a kdo jaké právo nemá. Myslím, že tohle bude problém, který bude muset vedení Spojených států amerických a celá společnost vyřešit.
Protože bourat pomníky a označovat za rasisty lidi jen proto, že někde něco řekli, což se dnes děje nejen ve Spojených státech amerických, ale i v Evropě a ve velké Británii, ukazuje, že tady je něco skutečně velmi nebezpečného a může to do budoucna vyústit ve vnitrospolečenské konflikty.
Dovolím si říct, že kdyby tomu bylo naopak a afroamerický policista klečel na krku bělocha a zabil ho, tak by si toho nikdo ani nevšiml. To je největší problém, že se některé věci, které by se měly posuzovat s chladnou hlavou, posuzují až do té míry, že dochází k takovým konfliktům a násilnostem, které jsou neadekvátní tomu, co se stalo.
A jak se díváte na dohady, že protesty jsou uměle vyvolané?
Určitý vliv tam pravděpodobně bude. O tom, že tam existují a fungují radikální organizace a skupiny lidí, které to rozdmýchávají a jsou jádrem násilností, se normálně mluví a pravda to je. Ale nemyslím si, že by to bylo nějak globálně řízeno a připravováno. Spíše jde o pocit uvnitř společnosti, jedné části, v tomto případě afroamerické menšiny, že je utiskována a bere spravedlnost do svých rukou, což přináší další násilnosti a další problémy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
