Přijetí eura v Česku. Prezident i vláda jsou pro, obyvatelstvo v průzkumech většinově proti. Diskutoval jste o tom na jedné z debat bez cenzury s ministrem vnitra Vítem Rakušanem. Jaký je váš názor?
Já jsem pro korunu. Dobrý argument pro euro podle mě není, a když už, tak je to větší integrace v rámci Evropské unie. V případě, že tu budou v budoucnu vlády, které budou chtít vystoupit z EU, tak je to s eurem totiž o fous složitější. To samozřejmě může být i argument proti. Je to jen o úhlu pohledu, jestli chcete být zrovna v EU, nebo ne. Potom už podle mě pro Česko žádný dobrý argument pro euro není. Možná ještě ty věčně omílané směnárny, což je podle mě v dnešní době Revolut spíš špatný vtip.
Argumenty proti jsou za mě určitě vlastní monetární politika. Česká národní banka dělá dlouhodobě dobrou práci, jak to bylo vidět například během finanční krize v roce 2008 a po ní nebo tím, jak reagovala na postcovidovou inflaci a začala zvedat sazby třeba dřív než Evropská centrální banka (ECB). Dalším důvodem pro korunu je i to, že jsme exportní ekonomika a vlastní měna je dobrý nástroj pro větší konkurenceschopnost našich produktů v zahraničí, a tohle zahodit mi přijde jako velká škoda. Také si myslím, že více měn bude dlouhodobě pro ekonomické zdraví EU lepší. Zatím bych si určitě vyjednal výjimku a možná to ani nenavazoval nějak úzce na euro. Nedává mi to smysl, protože i eurozóna dnes znamená něco jiného, než když jsme pro ni hlasovali.
Zapojení ekonomiky do mezinárodního obchodu a růst ekonomiky mají Česko a Slovensko v průměru identické. Máme nižší nezaměstnanost a Slováci k nám často jezdí. Poté, co přijali euro, si Slováci svůj dluh zdvojnásobili. Zhruba takhle při srovnávání s východním sousedem argumentoval proti euru pro ParlamentníListy.cz ekonom Vladimír Pikora. Co vy na to?
Ohledně růstu hrubého domácího produktu je zajímavé i to, že jako země rosteme podobně jako Slovensko i v delším časovém horizontu. Inflace je jiná i v zemích eurozóny a koruna je na tom dlouhodobě s inflací vlastně dobře. Z tohohle důvodu měnit korunu určitě smysl nedává. Třeba inflace, kterou jsme zažili minulý rok, byla hlavně zaviněná tím, že stát rozdával nejen covidpeníze jako z vrtulníku.
Přiznám se, že nesleduji slovenskou politiku moc podrobně, ale přijde mi, že tam až moc lidí s přijetím eura není spokojených. Slovensko mělo po přijetí eura krátké ekonomické oživení, ale pak se to hodně zpomalilo a těžko říct, proč tomu tak je. Celá EU teď stagnuje a vlastně mi přijde fér říct, že je to z velké části díky regulacím z Bruselu. EU potřebuje nutně reformy vlastních starých legislativ. Často totiž vytvořila to, co nemá s funkčním trhem nic společného. Přesto se tu plánují nové hlouposti jako „vylepšení“ Evropského systému pro obchodování s emisemi (EU ETS 2).
Na Slovensku jsem slyšel, že také nejsou úplně šťastní z podmínek, které jim ohledně zemědělství kdysi jejich vláda vyjednala a jestli to chápu správně, tak my ty dotace na hektar máme také markantně nižší, jde až o desítky procent než třeba v Německu. A přitom většina vstupů bude v Německu stejná jako u nás, a to i cenově. Na Slovensku je ironie ještě i v tom, že tam vyrábějí hromadu elektřiny z jádra a mohli by mít vlastně fakt levnou elektřinu, dát zajímavé podmínky svému průmyslu a tím přilákat kapitál ze zahraničí. To se díky EU, společnému trhu a třeba i emisním povolenkám děje hodně pokrouceně, jestli vůbec. Samozřejmě, že je tu otázka, jak moc do toho může stát kecat, ale vidíme, že Polsko do toho umí kecat dost a tam bychom se měli podle mě inspirovat. Alespoň do doby, než EU změní vlastní legislativu.
Co vás vlastně po kariéře profesionálního „pařiče“ počítačových her přivedlo k zájmu o věci veřejné?
Já jsem vždycky tak nějak kecal do věcí veřejných. Během hraní jsem i streamoval na Twitchi a nikdy sám sebe moc necenzuroval. V politických názorech určitě ne. Beru to jako takový svůj koníček. Baví mě dohledávat se pravdy, co to jde, a baví mě, když se tu máme všichni líp. Toho docílíme tím, že toho budeme všichni víc vědět. Přijde mi dobré, když každý z nás pro to „společné blaho“ něco dělá. Já se teď snažím udělat svou část, která mi přijde, že v dnešní společnosti chybí.
Studoval jste na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze. Souhlasil jste s odvoláním jejího děkana Miroslava Ševčíka?
Nevím, co děkan Ševčík říkal, ale vyhazov z podobné funkce jen kvůli názoru je podle mě hodně špatně. To by se nemělo stávat. Univerzity by měly být místy, kde se může mluvit téměř o všem.
Jak podle vás celá ta kauza dopadne?
Netuším, jak to dopadne. Nesleduji to. Přijde mi hlavně smutné to, jakým způsobem se tu shazují třeba doktoři, biologové a podobní, kteří mají jiný názor, než má mainstream. Krásně to bylo vidět během covidu. Když kdokoliv řekl cokoliv negativního o proticovidových opatřeních nebo se jen třeba zeptal na bezpečnost očkování, tak byl okamžitě nazván antivaxerem, dezolátem, ruským kolaborantem a já nevím, co ještě všechno. To dnes vidíme na můj vkus až moc často a přijde mi to jako obrovská škoda, protože to akorát kazí veřejnou diskusi.
Máte agenturu Afluencers. „Vymýšlíme koncepce reklamních kampaní pro firmy. A pak ty společnosti propojujeme s lidmi, kteří mají v digitálním světě dost sledujících a daná kampaň by u nich byla úspěšná,“ popsal jste její náplň práce. Máte i klienty z politiky, z veřejné správy či z „nezisku“?
Asi jsem to tak popsal. Propojujeme, vymejšlíme, natáčíme a tak dále. Záleží na tom, o co zrovna v dané reklamě jde. Z politiky, z veřejné správy ani z neziskovek žádné klienty nemám.
Kdybyste měl, co byste jim poradil v první řadě?
Kdyby ano, tak jim řeknu, ať naslouchají voličům, ať s nimi pracují a vymyslí řešení, která mají hlavu a patu, a to pak ať předkládají a uzákoní. To bude stačit, aby je tu volil kdokoliv racionální. A racionálních lidí je tu naštěstí hromada.
Co se týče mého napojení na stát, tak jsem se jednou účastnil cesty s ministerstvem zahraničí do Švédska, a to bylo super.
Líbil se mi tam hlavně způsob, jakým Švédsko spolupracuje s univerzitami a pomáhá tak novým, perspektivním startupům v technologických inkubátorech, a vypadá to, že jim to funguje velmi dobře. Líbilo by se mi, kdyby tohle uměl i náš stát, ale udělal to trochu jinak. Rovnou si v tom startupu vezme pět až deset procent, tedy získá minoritní podíl ve firmě. Za tento podíl by startupům dal nějaký kapitál do začátku. V krátkém horizontu tak může firmě pomáhat v rozvoji a vést ji. Může také garantovat půjčky do začátku.
Stát tak může budovat pozitivní podnikatelské prostředí, protože roste společně s firmami, které založil. To by se mi hodně líbilo. Muselo by se to dobře vymyslet, aby se to dalo co nejméně tunelovat. Mám pár nápadů, jak to udělat dobře. Hlavně by to mohl být dlouhodobý přínos pro státní pokladnu.
Setkali jsme se na debatě s Rakušanem. Jak hodnotíte z hlediska marketingu tuhle jeho iniciativu?
Přijde mi to jako dobrý koncept, ale také mi přijde, že je závěrečný výstup dost zneužitý týmem Víta Rakušana. Alespoň já vidím v klipech jen ty nejvíc vyhrocené situace nebo ty, co se hodí do příběhu. Třeba tu naši debatu o euru pan ministr na „socky“ nedal, i když je pravda, že nebyla kvůli okolí dostatečně ukončena. Celý koncept mi tak přijde vlastně jednoduše ovlivnitelný a reálně tam bohužel nemůže probíhat žádná pořádná debata. I když nakonec je to možná i dobře.
Při opravdové debatě jsou si totiž mluvčí rovni. Ale je dobře, že pan ministr jezdí ven mluvit s lidmi. Dnešní politice to extrémně chybí. Celkově dnes chybí diskuse a veřejný prostor je plný nálepek, „pravd“, slov jako dezinformace, které znamenají pro mnoho lidí jiné věci, dezolát, sluníčkář a tak dále. Musíme se naučit spolu zase mluvit. To vlastně i tyto debaty bez cenzury a jejich popularita dokazují.
Padlo tam obvinění, že STAN poté, co podrazili v koalici Piráty, nyní touto iniciativou podráží celou pětikoalici. Jak vy o tom smýšlíte?
Mně to přišlo od Starostů a nezávislých (STAN) jako podraz na Piráty, ale ti s tím zase měli počítat. Co teď STAN dělá, je podle mě pochopitelné, protože lidé nejsou spokojeni s vládou, chtějí se vůči ní nějakým způsobem vymezit, a pokud bude hodně chtít, tak i zjistit, co lidi doopravdy trápí. Problém nastal především proto, že hlavní vládní agenda za poslední dva roky byla jen nízký státní dluh, a pak i to, že pomáháme Ukrajině. Přitom ohledně dluhu polovina lidí vlastně ani neví, proč to děláme, a u pomoci Ukrajině se zase téměř nepřipouští konstruktivní kritika anebo si před ní vláda zacpe uši. Je to zajímavý svět, ve kterém žijeme.
Při našem setkání jste říkal, že komunikujete hlavně právě s Piráty. O čem?
Chodím k nim na fórum do pirátského centra, dopisuju si s nimi na Twitteru, tedy X, a podobně. Říkám jim, jak bych co udělal, když mám nápady, nebo z nich tahám veřejně jejich názory. To je pro zdravou demokracii důležité. Nedávno mě zablokovala Klára Kocmanová, která argumentuje tak, že něco podepsali spojenci, takže to máme podepsat také, protože nám to u nich získá nějakou prestiž. Sice parafrázuji, ale tak nějak to bylo. Dá se to dohledat na streamu z té akce. Nedávno si mě zablokoval Mikuláš Peksa, protože jsem asi měl dlouhodobě moc záludné otázky, na které neuměl odpovědět. Nedávno si mě však odblokoval, takže uvidíme. Ti lidé musí být vidět a já na ně svítím baterkou s pohrdáním. Budu o nich mluvit, dokud se nenaučí argumentovat a dokud nebudou jen blábolit do éteru.
Také jste prohlásil, že by mohli Piráti v budoucnosti vyhrát volby. Z čeho tak soudíte?
Jsou jedinou stranou, která je fakt transparentní. Jediná strana, které věřím, že se to snaží dělat dobře. Strana, která umí být levicová, někdy až moc. Nemá korupční skandály a až na jejich radikální křídlo, tedy tu ultralevicovou část, jsou všichni pro svobodu slova a pro svobodu celkově. Proto mohou vyhrát. Jsou podle mě jedinou stranou, která je u nás schopná oslovit voliče Andreje Babiše nebo lidi, kteří nikdy předtím ještě nevolili. Pokud se jim to má povést, tak si ale musí interně, ideálně na vlastním fóru, vyřešit témata dnešních kulturních válek a postavit se k nim čelem. Tím by přestali strašit potenciální voliče a zbavili by se nedemokratických myšlenek. To je mimochodem i důvod, proč spolu mají Piráti dlouhodobě vymýšlet zákony přímo na fóru a tím obrušovat i radikální názory uvnitř strany.
Pomohlo by jim, kdyby do příštích voleb měli hotovou platformu změn, jak to v Česku udělat celé úplně jinak. To je totiž to, o co voličům Babiše či nevoličům vlastně nejvíc jde. Ztratili iluze o tom, že je tu stát, co se o ně zajímá, a myslí si, že se nic nezmění, ať volí kohokoliv. Pokud je někdo přesvědčí, že to bude dělat líp a myslí to vážně, tak ho budou volit. Tak jednoduché to je.
Jste z generace Z, internetové dítě, zoomer. Jak vlastně se všemi dnešními problémy hledíte do budoucnosti?
Jsem ročník 94, takže ještě mileniál, ale určitě jsem vyrostl na internetu. Minimálně velkou část života jsem tam přímo prožil. Vidím to dobře, ale budeme mít pár překážek. Musí se vyřešit mezinárodní konflikt na Ukrajině dlouhodobým řešením. Pak nás tu nesmí zabít roboti a případně se musíme připravit na to, že na nás může spadnout meteorit, a začít zase trochu důvěřovat vědě například v případě jádra. Je třeba nezblbnout ze všech těch informací, které kolem sebe máme a uvědomit si, že nemusíme mít na všechno názor. Pokud tohle všechno zvládnem, tak jsme v pohodě. Jen si ještě musíme pohlídat, abychom během toho neztratili svobodu slova přes nástroje cenzury jako evropská nařízení o digitálních službách, Digital Service Act (DSA). Reformovat EU už je načase.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
Alena F.
