Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek se na setkání s novináři pustil do těch podnikatelů, u nichž si lidé příliš nevydělají. Podle něj je darebáctví neplatit zaměstnancům slušnou mzdu. Kdo prý není schopen podnikat tak, aby zajistil zaměstnancům normální život a alespoň minimální mzdu, měl by přestat podnikat, protože to pak má pro naši zemi nulový význam. V čem byste s panem ministrem polemizovala?
Víte, co je darebáctví? Šikanovat podnikatele neustálými kontrolami, výkazy, vyplňováním formulářů, zákazy, příkazy a daněmi natolik, že v konečném důsledku nemohou své zaměstnance zaplatit lépe. A mimochodem, plánovací úřad, který řekl, kolik by mělo co stát a jaký by kdo měl dostat plat, jsme tu už měli. Moc se neosvědčil.
„Slušná mzda“ je taková mzda, za kterou je zaměstnavatel ochoten zaplatit člověka, a současně za kterou je zaměstnanec ochoten pracovat. Pan Zaorálek to nechal vyznít tak, jako že když někdo krachuje kvůli minimální mzdě, pak asi ten jeho byznys za moc nestojí. Jenomže to je dost slušné manipulativní podsouvání. Problém vůbec nespočívá v tom, že by někdo kvůli minimální mzdě krachoval. Nejsou to zaměstnavatelé, kdo mají s minimální mzdou problém. Minimální mzda totiž nejvíc poškodí nejchudší zaměstnance.
Nepodřezává místopředseda ČSSD větev lidem z vlastní voličské základny, protože v době silného nástupu automatizace způsobí skokové navyšování minimální mzdy růst nezaměstnanosti zejména mezi již tak znevýhodněnými skupinami pracujících, jako jsou starší zaměstnanci, ženy či zástupci menšin?
Právě jste uhodil hřebíček na hlavičku. Zvýšíme-li administrativně minimální mzdu, zaměstnavatel místo dražší pokladní koupí levnější automatický elektronický systém, který umožní, aby si zákazníci zboží sami markovali. Všichni jsme si přeci všimli, jak pokladní prozatím jen z velkých obchodů mizí.
Takže člověk přijde o práci. Přijde i o mzdu, za kterou se mu zjevně dosud vyplatilo pracovat. A to je jen začátek. Dneska už jsou technologií nahraditelní hlídači, servírky, obsluha čerpacích stanic, prodavačky, určitá část stavebních dělníků, pošťáci, recepční…. A tak dál a dál. Zvyšte razantně minimální mzdu – a místo nich si zaměstnavatelé pořídí roboty. Není nic snazšího.
Politici často tvrdí, že tohle je jen bohapustá teorie, že prý nezaměstnanost ani při zvyšování minimální mzdy neroste. A víte co? Mají svým zvráceným způsobem vlastně „pravdu“. Při nahrazení zcela nekvalifikovaného pracovníka, třeba vrátného, technologií, statisticky počet nezaměstnaných skutečně nevzroste. Tenhle nekvalifikovaný hlídač se totiž už většinou ani nebude o jinou práci ucházet, jelikož mu bude jasné, že ho díky jeho nulové kvalifikaci nikdo nezaměstná. A tak se stane ekonomicky neaktivní a ze statistik vypadne.
Spokojený tedy bude po zvýšení minimální mzdy zaměstnavatel (bude mít robotický systém), spokojený bude politik (protože se ve volbách blýsknul a protože nezaměstnanost statisticky nevzrostla), nespokojený ale bude ten, kdo se může nejmíň bránit (nekvalifikovaný zaměstnanec, který nenávratně přišel o práci a už nikdy žádnou nedostane) a nespokojení budou občané ČR, protož z jejich daní budou tito nezaměstnatelní lidé živeni. Výsledek: čistá újma pro zemi a současně píárové body pro politika.
Psali jsme:
Naopak vláda, jejímž je Lubomír Zaorálek členem, je štědrá vůči státním zaměstnancům. Premiér Bohuslav Sobotka chce od 1. listopadu zvýšit tarifní platy všem zaměstnancům ve veřejném sektoru o 10 procent, učitelům o 15 procent. Jeho vláda valorizovala platy v listopadu každý rok – v letech 2014, 2015 i 2016, takže to chce dodržet i letos. Je namístě pochválit Sobotkův kabinet za to, jak se stará o to, aby úřednictvo dobře zaplatil a mohl tak mít ve službách státu kvalitní a schopné zaměstnance?
Už dnes podnikatelé a zaměstnanci živí ze svých daní o 30 tisíc víc státních úředníků než před čtyřmi lety, kdy vláda nastupovala. Technicky vzato si tak vlastně živí své vlastní dozorce a dráby. Mně vůbec není jasné, jak si ČSSD může myslet, že ufinancuje rostoucí počet státních zaměstnanců, kterým navíc přidá 10 procent na platu?
Abychom si rozuměli – problém není v tom zvýšení platů státním zaměstnancům. Když se všichni shodneme, že v ekonomice jsou nízké mzdy, pak je logické, že musejí vzrůst v celé ekonomice, tedy v soukromém i ve státním sektoru (to nemá nic společného s minimální mzdou). Problémem je ale ta armáda státních zaměstnanců. Aby bylo zvyšování platů státních zaměstnanců ufinancovatelné, musí se týkat mnohem menšího množství lidí. Vždyť tolik úřadů je zbytečných! A u těch úřadů, u kterých existence má smysl, je zase zbytečných tolik jednotlivých činností!
Předseda vlády Bohuslav Sobotka po úterním jednání s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů Josefem Středulou také oznámil, že by se od 1. ledna 2018 měla rozhodnutím vlády zvýšit i minimální mzda. Premiér podpořil zvýšení minimální mzdy o 1200 korun na 12 200 korun. V případě schválení by se jednalo už o čtvrté navýšení minimální mzdy za této vlády, před jejímž nástupem činila 8500 korun. Co zvýšení minimální mzdy téměř o polovinu za jediné volební období může přinést?
Podle mne je těch 12 tisíc korun právě tak na hraně, aby se už začalo u mnoha profesí vyplácet nahradit zaměstnance automatem, jak jsme o tom mluvili. No a 16 tisíc v roce 2022 je už daleko přes čáru. Je to dobrý způsob, jak řadu těch nejchudších a nejméně kvalifikovaných lidí definitivně z trhu práce vyřadit.
Český premiér se na středeční schůzce s francouzským prezidentem Emanuelem Macronem v Salcburku v rámci jednání Slavkovského formátu chystá upozornit na to, jak rozdílné platy mají Češi a Francouzi ve francouzských firmách. V Česku je víc než 450 francouzských firem se 63 tisíci zaměstnanců. Podle Bohuslava Sobotky mzdová konvergence mezi státy V4 a Francií takřka neprobíhá a tímto tempem by prý Česká republika dohnala Francii za 222 let. Když tvrdí, že je to nepřijatelné a musí se to změnit, co pro to může ze své pozice udělat?
To je pláč na úplně špatném hrobě. Kdyby si Rumuni nebo Ukrajinci stěžovali u českého premiéra, že ukrajinští dělníci na české stavbě jsou hůř placení než čeští dělníci, co by s tím asi tak premiér měl dělat?
Podívejte, celá ta diskuse o platech se vede úplně pomýleně. Ukňouranost, že jsou na nás na západě zlí a platí nám málo, je nepochopením logiky věci. Kdybychom v Česku měli jednoho chemika vedle druhého, měli špičkový výzkum či vyráběli inovativní léky jako ve Švýcarsku, mohli bychom mít mzdy jako ve Švýcarsku. Jenomže my moc výzkumu nemáme, nemáme ani moc nositelů Nobelovy ceny a nemáme ani jednu školu, která by patřila mezi sto nejlepších na světě. Zato máme slušnou řádku poměrně primitivních provozů, páteří naší ekonomiky je zpracovatelský průmysl a stále větší prostor získávají sklady a montovny.
A kdo může za to, že u nás jak houby po dešti vznikají montovny a sklady nadnárodních firem? Lumpové podnikatelé snad? Nemohou za to čistě náhodou politici, kteří dali těmto firmám dotace či jiné zvýhodnění? Alternativně ČNB, která držela tři roky korunu uměle slabou, čímž vznik těchto levných provozů podpořila?
A socialisté, kteří k nám tyhle levné provozy zvali, si teď myslí, že administrativním rozhodnutím je donutí platy zvýšit. Jenomže cesta k vyšším mzdám je jen jediná, totiž vytváření vzdělanostní ekonomiky s vyšší produktivitou práce. A ke zvýšení produktivity potřebujeme méně byrokracie, méně regulace, nižší daně z příjmů a také volný kurz koruny bez intervencí.
Příznivé zprávy o evropské ekonomice neberou konce. Růst v Evropské unii i v eurozóně ve druhém čtvrtletí zrychlil. Mezikvartálně ekonomika rostla o 0,6 procenta, meziroční růst v eurozóně činil 2,2 procenta, v Evropské unii 2,3 procenta. České hospodářství ve druhém čtvrtletí zrychlilo o 4,5 procenta a je po Rumunsku a Polsku třetí nejrychleji rostoucí ekonomikou v Evropě. Čím jsou tyto až překvapivě dobré údaje způsobeny a dá se z nich něco vyčíst pro nejbližší ekonomický vývoj?
Mně je úplně jasné, že si budete klepat na čelo, ale ono to zas tak skvělé, jak se na první pohled z čísel zdá, není. Kombinace růst HDP 4,5 procenta + nezaměstnanost 2,9 procenta + úrokové sazby 0,25 procenta věští krizi. Něco podobného jsem říkala už loni a vývoj mě zaskočil ne tím, že bych snad úplně změnila svůj názor, ale tím, že od té doby se nerovnováha v ekonomice přifoukla ještě víc, než byla, neboli se o rok posunula dál do budoucnosti. To ale není výhrou, to je horší než lepší, protože dnes je díky tomu nerovnováha o to větší.
Abychom si rozuměli: Ta trojkombinace čísel znamená jediné, ekonomika prudce roste a současně ten růst není zdravý. Aby totiž zdravý byl, musel by mezi těmi čísly být jiný poměr. Například k tak vysokému růstu a nízké nezaměstnanosti by měly být mnohem vyšší úrokové sazby. To je právě to varovné, co věští relativně blízkou krizi. Připouštím, že je možné, že by mohlo dojít k ještě většímu jejímu odkladu, ale není v našem zájmu si to přát, protože větší odklad znamená větší přifouknutí nerovnováh a tedy následný větší propad.
Vůbec se mi proto nezamlouvá, že česká centrální banka si trvá na tom, že neexistuje žádná paralela mezi letoškem a mezi rokem 2007-2008. Já přitom považuju situaci za velmi srovnatelnou. Předlužení v USA je už opět rekordní, banky v EU nic moc zdravé, úrokové sazby jinde, než by měly být, nezaměstnanost velmi nízká, růst HDP vysoký, přehřívající se realitní trh. To vše platilo tehdy zrovna jako dnes. A stejně jako tehdy dnes platí: Kdyby bývala tehdy krize přišla o tři čtyři kvartály dřív, zdaleka by nebyla tak hluboká, jako byla. Ale to už bychom se pouštěli do moc podrobného vysvětlování příčin…
Podle studie Mazars CEE Tax Guide 2017, která porovnává daně a mzdy v 19 zemích střední a východní Evropy, jsou odvody z průměrné hrubé mzdy zaměstnance na sociálním a zdravotním pojištění v České republice 34 procent, což je druhé nejvyšší číslo z 19 zemí střední a východní Evropy. Senátor za ODS Jaroslav Zeman v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz řekl, že vysoké odvody na sociální a zdravotní pojištění jsou lotrovinou sociální demokracie, takže pro podnikatele je pracovní síla velmi drahá. Co si o výších odvodů myslíte vy?
Nemám co dodat. Snad jen tolik, že ke zvýšení mezd a zvýšení produktivity práce, což je to, co ČR potřebuje, potřebuje změnit logiku daní: menší odvody na sociální a zdravotní, menší daně z příjmu, a je hypoteticky možno částečně kompenzovat na daních ze spotřeby.
Evropská unie před lety rozhodla o konci klasických žárovek v členských zemích, od září bude nařízením EU omezen prodej vysavačů s příkonem vyšším než 900 wattů. Poté bude možné na trh uvádět jen přístroje maximálně s tímto příkonem, obchodníci budou moci jen doprodat zásoby. Cílem směrnice je mj. omezit prodej neúsporných přístrojů, ale v Česku jejich prodej těsně před platností zákazu roste. Chápeme málo bohulibé záměry Bruselu?
Spíš se mi zdá, že Brusel málo chápe potřeby svého obyvatelstva, když se zabývá takovými neproduktivními hloupostmi.
Psali jsme:
|
JAK TO VIDÍ ŠICHTAŘOVÁ aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti
Ty nejzásadnější texty autorky několika bestsellerů, publicistky, nositelky ceny čtenářů Magnesia Litera Markéty Šichtařové z posledních let o společnosti, politice i ekonomice.
* OBJEDNAT ZDE
|
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
