Imperiální a sektářské Rusko mír nechce. Profesor Tomský zmiňuje hrozivá fakta o Ukrajině a chválí smlouvu s USA

21.05.2015 20:03

ROZHOVOR Mír na Ukrajině není v Putinově zájmu, má zájem Ukrajinu oslabovat a zvyšovat její finanční náklady, aby ji Amerika nemohla postavit na nohy a vtáhnout do NATO. Politickou hegemonii USA ale Putin nezmění a obchodní dohoda TTIP mezi Evropou a Amerikou posílí vzájemný obchod a povede k větší prosperitě. To uvádí v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz publicista a konzervativní myslitel Alexandr Tomský.

Imperiální a sektářské Rusko mír nechce. Profesor Tomský zmiňuje hrozivá fakta o Ukrajině a chválí smlouvu s USA
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Alexander Tomský

Anketa

Který z těchto politiků je pro vás přijatelnější?

hlasovalo: 5087 lidí

Jak hodnotit celoevropské dopady výsledků britských voleb, kde David Cameron jednoznačně zvítězil? Dle pozorovatelů existuje zhruba 60 jeho poslanců, kteří si „ohlídají“, aby jejich premiér skutečně vypsal referendum o vystoupení z EU, byť sám Cameron z EU vystoupit nechce.

Cameron referendum slíbil (nepochybně tím i oslabil ve volbách národní stranu UKIP) a neodvážil by se takový slib nesplnit. Už nyní chystá zákon o referendu, které chce vyhlásit před rokem 2017, ještě než propuknou německé, francouzské a oblastní volby do skotského parlamentu, bude mít proto dost co dělat, aby vyjednal nějaké - nejen kosmetické ústupky ze strany Unie. Skotsko je důležité, protože skotská národní strana by regionální volby využila rovněž jako hlasování o Unii, aby zdůraznila odlišný politický charakter Skotska. Většina Skotů na rozdíl od Angličanů si přeje v Unii zůstat a tak celostátní referendum přihraje Cameronovi nějakých dva milionů prounijních hlasů a oslabí separatismus.

Bude britský volič chtít pryč z EU? Co by to pro Unii znamenalo? Může ještě Cameron vyjednat na EU nějaké ústupky, kterými by zvýšil šanci, že Britové v EU budou chtít zůstat?

Britské většinové euroskeptiky (cca 60 % populace) premiér slibem vyjednat v Bruselu ústupky z regulací a „kompetencí” Unie rozdělil na pragmatiky a fanaticky zaťaté antifederalisty, kteří chtějí pryč za každou cenu (33 %). Bude opravdu záležet, co vyjedná. Seznam požadavků je dlouhý a vyjednávání velmi obtížné. Mnohé záležitosti jako volný pohyb osob a princip stále těsnější integrace, jsou conditio sine qua non ideologie eurofederalistů, ale dají se různým způsobem obejít anebo poskytnou Británii výjimku, jakkoli unionisté výjimky neuznávají, považují je za útok na samu podstatu budování evropského státu.

Vzhledem k tomu, že se ale silně obávají odloučení Spojeného království, budou jistě ochotni poskytnout Cameronovi víc než jen sliby a kosmetické úpravy. Otázka je, zda vyjednávání nerozbouří emoce na obou stranách a nevyvolá v Anglii vlnu antifederálního rozhořčení. Naprostá většina Angličanů má zájem pouze na volném evropském trhu. Proto požadují výjimku ze sociální legislativy, která omezuje firmy, právo britského parlamentu odmítnout i nařízení, která jsou závislá na primárním právu EU a nadřazená národní legislativě a samozřejmě i nezávislost londýnské City, čili výjimku z finanční regulace EU.

Uvidíme, co z tak zásadních požadavků je vůbec možné vyjednat.

Švédský exministr zahraničí Carl Bildt se obává toho, že vystoupení Británie z EU vyvolá i v dalších zemích podobné tendence, což rád podpoří Vladimir Putin usilující o rozdělení Evropy. Bude mít Putin v příštích letech důvod k radosti? Ve které ze zemí EU by mohla úspěšně vyvrcholit tendence pro vystoupení z Unie?

Bildt má samozřejmě pravdu, je ale vysoce nepravděpodobné, že by k tomu došlo. Angličané, jak ukázaly i poslední volby, jsou národ pragmatický, odmítli volit vládu levicovějších labouristů, která by vládla s ještě levicovějšími nacionálními Skoty. Radikální postoj (Thatcherová) vyhrává jen v případě velkého ohrožení. Kontinentálci dobře vědí, že je Británie v Unii jen kvůli obchodu.

Stejně tak vzbuzuje obavy možnost vystoupení Řecka z eurozóny, které by mohlo vrcholit dokonce v rozdělení eurozóny na dvě měnové unie. Hrozí takovýto rozpad eura?

Nesolventní Řecko může i v případě, že odmítne splácet, v eurozóně zůstat. Právě obavy z rozpadu eura mu dávají silnou vyjednávací pozici.

Česko navštívila šéfka francouzské krajně pravicové Národní fronty Marine Le Pen. Ta se ostře distancuje od svého otce, známého antisemitskými a pronacistickými postoji. Bude jí tento distanc stačit na to, aby se stala francouzskou prezidentkou? Nebo aby alespoň FN zaujala stabilní místo jedné ze tří silných stran ve Francii?

Francouzský většinový volební systém je dvoukolový a proto se mohou proti „extremistům”, jak nazývá antiunijní le penovce středová pravice i levice, v druhém kole snadno spolčit. Většinou jen nadpoloviční výhra v prvním kole jim umožňuje získat křeslo v národním shromáždění. Proto mají také (na rozdíl od europarlamentu) jen dva poslance a ještě více to platí o prezidentských volbách. Prezidentkou se stát nikdy nemůže.

Fotogalerie: - Marine Le Pen ve sněmovně

Marine Le Pen
Konference Evropský mír a prosperita po Evropské u...
Marine Le Pen
Konference Evropský mír a prosperita po Evropské u...
Konference Evropský mír a prosperita po Evropské u...
Marine Le Pen

Agenda Le Penové, tedy odmítání imigrace, varování před islámem a obrana tradičních hodnot, má odezvu například v Nizozemí, Finsku, Itálii či Rakousku. Kam se dle vás tato politika v příštích letech posune? Co z toho, co dříve bylo nemyslitelné, se o islámu a migraci bude říkat běžně? Stanou se strany typu Národní fronty součástí mainstreamu, nebo jim mainstreamové strany vyzobou jejich agendu?

Něco z této agendy nepochybně už dnes ovlivňuje hlavní proud a v budoucnu se jistě prosadí. Protože jde ale o útok na vládnoucí ideologii univerzálního humanismu, bude ještě dlouho trvat, než jej nacionální strany rozdrobí.

Ruský prezident Putin vyzval na Rudém náměstí k vytvoření nového systému světové bezpečnosti, který bude bez účasti vojenských bloků. Dlouhodobě kritizuje dle jeho slov světovou hegemonii USA, Putinovi evropští příznivci bojují proti obchodní dohodě TTIP a místo toho chtějí pozitivnější vztah s Ruskem. Co k těmto úvahám říci?

Anketa

Jste pro kvóty EU na přidělování uprchlíků?

2%
98%
hlasovalo: 53983 lidí

Politickou hegemonii USA Putin nezmění a obchodní dohoda TTIP mezi Evropou a Amerikou posílí vzájemný obchod a povede k větší prosperitě. K tomu není co dodat.

Alespoň významnější náznaky podpory pro taková prohlášení vidíme u českého prezidenta, u slovenského a maďarského premiéra, v Itálii, samozřejmě ve Francii, v Řecku, na Kypru atd. Kde smířlivost vůči Rusku ještě vzroste? Budou některé země dlouhodobě Putinovým trojským koněm?

Nemyslím. Konflikt s Ruskem (svatou Rusí, svou podstatou sektářskou a imperiální) vyvolává u většiny opačnou reakci. Západ si konečně uvědomuje, že Evropa není jedna, ale dvě. A ta východní nesmiřitelně antagonistická už od Velkého schizmatu (1054).

Mimochodem, Miloš Zeman odhaduje, že do konce roku budou zrušeny protiruské sankce. Putin horuje za vyplnění minských dohod „do posledního písmene”. Je zrušení sankcí do konce roku reálné? Bude tudíž mír na Ukrajině?

Zrušení sankcí reálné není, ostatně jsou nepatrné, představme si, že by bylo Rusko vyloučeno z mezinárodního systému (IBAN). Unie nesnadno někdy něco ruší. Ruská ekonomická krize je především důsledkem nízké ceny ropy. Mír na Ukrajině není v Putinově zájmu, má zájem Ukrajinu oslabovat a zvyšovat její finanční náklady, aby ji Amerika nemohla postavit na nohy a vtáhnout do NATO. V době rozpadu Sovětského svazu měla Ukrajina 52 milionů obyvatel, dnes má oficiálně 44 milionů i bez proruské enklávy, ale někteří demografové upozorňují na špatnou statistiku, protože ti, kteří odcházejí za prací, jsou stále vedeni jako občané a odhadují počet obyvatel na 38 milionů. Porodnost je mínus 3,5, čili roční ztráta přes milión obyvatel a emigrace stále sílí. Dlouhodobá naděje na zvýšení životní úrovně nulová. Vláda neschopná. Korupce nepředstavitelná. Pokud bude krachovat dlouhodobě, budou ruští nacionalisté spokojeni, budou říkat vidíte, s námi vám bylo líp.

V evropské politické agendě zapomínáme na dohodu TTIP. Bude nakonec schvalována jen EU jako celkem, nebo národními parlamenty? Pro kterou z těchto možností horujete vy? Co se ještě během procesu schválení dohody ještě stane?

Jsem pro, takže bych si přál, aby ji parlamenty schvalovat nemusely a socialisté nebrzdili.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

,,Bez Koněva by Němci Prahu rozflákali.” Vytočený Šándor o mladých hoších, co poučují. A o Kosovu

4:42 ,,Bez Koněva by Němci Prahu rozflákali.” Vytočený Šándor o mladých hoších, co poučují. A o Kosovu

ROZHOVOR „Ačkoliv je špatně, že jsme uznali Kosovo, tak se s tím stejně nedá nic dělat a nikdo s tím…