Miloš Zeman je zhruba v polovině svého prezidentování. Lze si v obecnosti říci, že šlo o úspěšných dva a půl roku? Je dobře, že prezidentem se stal zrovna Zeman, a ne Karel Schwarzenberg? Co by dnes bylo v Česku jinak?
Je zřejmé, že o úspěšných dva a půl roku šlo, a zejména oceňuji úspěchy Miloše Zemana v zahraniční politice. Jeho účast na oslavách konce druhé světové války v Moskvě, jeho cesta do Číny a to, že dostal další pozvání do Číny na oslavu konce druhé světové války v Pekingu, považuji za vynikající úspěch. Ale kromě toho jsou i zde další zahraniční cesty, které mají rovněž velký význam pro udržení dobrých a vyvážených vztahů. Zcela jistě je dobře, že prezidentem se stal Miloš Zeman, a ne Karel Schwarzenberg. Kdyby byl býval zvolený Karel Schwarzenberg prezidentem, zcela jistě by prováděl podstatně proameričtější a ještě více proeurounijní politiku, ostře by útočil na Rusko a tím by naše vztahy s Ruskem podstatně zhoršil, čímž bychom se stali závislejší na euroatlantických a mezinárodních globalistických kruzích. Obrovskou mediální podporu, které se dostalo Karlu Schwarzenbergovi v jeho prezidentské kampani, pokládám do jisté míry za doporučení těchto mezinárodních kruhů českému národu, koho si mají zvolit za prezidenta. Tyto kruhy ovšem, přes staletí zkušeností s českým národem, nepochopily, že český národ je na podobné manipulace a nátlak velmi citlivý a že výsledek bude zcela opačný. Karel Schwarzenberg by nebránil pronikání islámu a stavbě mešit v České republice. I díky prezidentu Zemanovi máme ve světě pověst země, která se pevně staví proti pronikání islámu do ČR a celé Evropy.
Jak jste již zmínil, Zeman se vydal poměrně aktivně na pole zahraniční politiky. Co z jeho „východní“ politiky lze chválit a co ne? Dle expertů zanedbává tradiční pojetí lidských práv a preferuje dělání byznysu... Je to dobře? Je něco, co se mu v oblasti vztahů s někdejším SSSR a Čínou nepodařilo, byť o to sám stál?
Jak jsem už řekl výše, prezident dělá zahraniční politiku velice dobře. Z mého pohledu mě jen trochu mrzí, že se v Moskvě neúčastnil vojenské přehlídky na oslavu vítězství nad nacismem ve druhé světové válce a rovněž mě mrzí, že v roce 2014 nenavštívil ruské velvyslanectví při příležitosti oslav konce druhé světové války, na rozdíl od svého předchůdce Václava Klause. Samozřejmě, že je dobře, že do těchto destinací jezdí. Jedná se o významné obchodní, ale nejenom obchodní partnery. Bez spolupráce s Ruskem nepůjde například vyřešit problém s Islámským státem. Rovněž Čína je na obrovském politickém, ekonomickém i vojenském vzestupu.
Pokud se týče otázky lidských práv, pokládám za obrovské pokrytectví to, že prezidentu Zemanovi jeho odpůrci vytýkají, že tradiční pojetí lidských práv zanedbává. Rusku tito lidé mají za zlé, že nedovoluje propagaci homosexuality mezi mládeží, ale zcela opomíjí skutečnost, že v islámských zemích se homosexualita trestá, někde i smrtí. Vytýkají Rusům, že odsoudili na dva roky členky Pussy Riot za zneuctění chrámu Krista Spasitele v Moskvě a zcela opomíjí skutečnost, že v Saúdské Arábii byl odsouzen k deseti letům vězení a tisíci ranám bičem bloger Raif Badawi za svoji kritiku islámu na svém blogu. To je prostě do nebe volající pokrytectví, dvojí metr par excellence. Kde je ta rovnoprávnost, pro kterou tito pravdoláskoví lidé tak horují?
Islám, imigrace, Islámský stát... Zde prezidentův hlas zní jasně: Odmítá přijímání muslimských uprchlíků, Islámský stát srovnává s nacismem, vybízí k ostraze hranic před imigranty. Liberální komentátoři ale tvrdí, že se podbízí xenofobním pudům české veřejnosti. Co na to říkáte? K tomuto tématu se nyní vyjadřují i vědci, kteří sepsali výzvu proti xenofobii. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček k tomu řekl, že vědci se zaštiťují výzvou k toleranci a sami se projevují netolerantně, neboť českou společnost jakýmsi způsobem nyní poučují. Lidé mají podle Ovčáčka ale reálné obavy, a proto je potřeba s nimi hovořit.
Prezident má v této věci samozřejmě naprostou pravdu, což jsem již mnohokrát zdůraznil ve svých předešlých rozhovorech. Mezi muslimskými imigranty je nemálo bojovníků Islámského státu, s čímž se ani představitelé IS nikterak netají. A varování západních tajných služeb plně potvrzují opodstatněnost tohoto přístupu. K těm „xenofobním pudům“ bych řekl tolik, že obyčejní lidé mají zdravý selský rozum. Ty „xenofobní pudy“ jsou jen zdravým projevem pudu sebezáchovy. Každý živočišný tvor na Zemi chrání sebe, svoji rodinu, svoji komunitu a svůj životní prostor. Jen neomarxističtí liberálové soudí, že je to špatné, že tento pud sebezáchovy je třeba v lidech vykořenit. To je neblahé dědictví učení Frankfurtské školy a její kritické teorie.
Co se týče té výzvy vědců vymezujících se proti xenofobii… Je to jen další Anticharta. Nebo něco, jako když umělci museli přísahat věrnost Říši v roce 1942 v Národním divadle. Tenkrát v roce 1942 jim šlo o život, takže pro ně mám pochopení. Umělcům v roce 1977 šlo o profesionální uplatnění a myslím, že i dnes je na akademické půdě, zejména v humanitních oborech, vyvíjen velký tlak ke konformitě.
Co byste řekl s odstupem času na různá Zemanova vyjádření, ať již jde o známá slova „kunda sem, kunda tam“, či že vláda „zkurvila“ služební zákon? Také nelze zapomenout na jeho vrávorání nad korunovačními klenoty. Pomohla tato extempore Zemanovi, nebo si jimi uškodil? Je zde názor, že podobnými kroky prezident utvrzuje své pevné jádro...
Zcela jistě si nemyslím, že si prezident podobnými kroky tvrdí své pevné jádro. Osobně pokládám tyto úlety za poněkud prekérní, zejména vzhledem k tomu, že prezidentovi odpůrci je okamžitě využijí k jeho ostřelování. Prezident by se vždy měl vyjadřovat slušně a kultivovaně a myslím, že to od něj očekávají i jeho skalní příznivci. Pokud se týče těch nešťastných korunovačních klenotů… Já bych onu široce vysmívanou a propíranou virózu zcela nezavrhoval. Je známo, že některé léky v kombinaci i s malým, společenským množstvím alkoholu dokáží způsobit člověku silnou indispozici. Pravdou ovšem je, že takto indisponovaný prezident se raději neměl této vysoce oficiální akce vůbec účastnit.
A co kauza Ferdinanda Peroutky? Všichni víme, jak se tento případ vyvíjel. Co si o tom ale myslíte vy? Jde totiž o to, že mnozí tvrdí, že Zeman se prostě spletl, ale neumí to přiznat. Také je zde spor s vnučkou Peroutky...
Jedná se o naprosto marginální záležitost, kterou podle mého názoru neměl prezident vůbec otevírat a měl se místo toho soustředit na podstatné věci. Na tuto marginálii prezident i jeho lidé vyplýtvali spoustu času i energie.
Co říkáte na lidi, kteří se kolem Miloše Zemana pohybují dnes a denně, ať je to Vratislav Mynář, Jiří Ovčáček, Hynek Kmoníček či Jan Veleba? Dává mu tento hradní aparát dobrý servis?
Z těchto lidí znám osobně jen inženýra Jana Velebu, s nímž často jednám a kterého považuji za vynikajícího politika. Naše názory jsou prakticky shodné ve všech oblastech. Pana Ovčáčka znám z jeho mediálních vystoupení a z mého pohledu je naprosto v pořádku. Co se týče pana Kmoníčka, potřeboval bych víc času na podrobnější analýzu jeho názorů a postojů. V něčem mi konvenují, ale nemůžu souhlasit s jeho dřívějším vyjádřením, že islamismus se nerovná terorismus. Nevím ale, zda od té doby nezměnil názor. Pana Mynáře neznám, a proto bych se k jeho osobě nerad vyjadřoval.
Nebudu fíkusem v koutě a úředníkem, co jen podepisuje, opakuje často prezident a jedná podle toho. Například odmítá jmenovat některé profesory, komentoval složení vznikající vlády a hlavně, bez ohledu na sněmovní většinu, jednu vládu sám stvořil. Které kroky, kterými vybočil nad běžný rámec, mu lze schvalovat a které již ne? Má podle vašeho soudu dojít k úpravě prezidentských pravomocí?
Je zcela v pořádku, že prezident nechce být pouhým fíkusem v koutě, kladečem věnců a podepisovačem lejster. Žádný z předchozích prezidentů ostatně takovým fíkusem nebyl, všichni dost výrazně ovlivňovali českou nebo československou politiku ať již v dobrém, nebo ne tak dobrém směru. Prezidentu Zemanovi se často vytýká, že nerespektuje ústavní zvyklosti. Pojem „ústavní zvyklosti“ je ale opravdu paskvil. Ústava je ústava a jednoznačně vymezuje pravomoce prezidenta. Takže prezident buď respektuje, nebo nerespektuje ústavu. Prezident Zeman ústavu samozřejmě respektuje, ale na rozdíl od svých předchůdců ji i více využívá. Hraje po celé ploše hřiště, což je podle mého názoru naprosto v pořádku. Co se týče úpravy prezidentských pravomocí, jsem pro jejich úpravu, ale ne směrem k jejich omezení, nýbrž naopak jsem pro posílení pravomocí prezidenta. Považuji prezidentský systém amerického, francouzského či ruského typu za podstatně lepší než parlamentní systém. Je ovšem třeba, aby prezident měl zároveň velmi kvalitní poradce, kteří mu budou nápomocni při řešení těch odborných témat, která tomu kterému prezidentovi nebudou vlastní.
Miloš Zeman dlouhodobě nemá rád novináře, novináři zase nemají rádi Zemana. Kdo za tento vztah může? Jsou novináři na prezidenta zbytečně zlí? A jak reagovat na Zemanovy výpady vůči ČT a snahám jí škodit?
Dnes je velmi obtížné rozmotat genezi těchto špatných vztahů. Jisté je, že tyto vztahy nezačaly až s prezidentskou kampaní Miloše Zemana, nýbrž podstatně dříve. Je pravda, že prezident ani dříve v minulosti novináře nijak moc nešetřil. A na druhé straně novináři a média obecně jsou a vždy byla ovládána lidmi, kteří mají velmi blízko k politice Václava Havla a kulturně-umělecké fronty obecně a jeho silné euroatlantické a globalistické orientaci. Je zřejmé, že mnoho prostoru pro vzájemné porozumění zde není.
Co vás napadá, když vidíte jásající davy vítající prezidenta v regionech a když vidíte, že mimopražské obyvatelstvo prezidenta považuje za svého ,,tribuna“? Jsou ti lidé pomýlení?
Tito lidé vědí, že prezident Zeman je jejich prezident, je to prezident českých lidí, oněch dolních deseti milionů. Zná a rozumí mentalitě českého člověka a českého národa, dokáže se naladit na stejnou myšlenkovou vlnu, žije prostým životem, dokáže pochopit a rozumět obavám a přáním obyčejných lidí. Naproti tomu příslušník pražské nebo brněnské kavárny – mimochodem, brněnská sluníčková kavárna je ještě sluníčkovější a kavárenštější než pražská – si volbou a podporou Karla Schwarzenberga a kritikou Miloše Zemana psychologicky přivlastňuje část Schwarzenbergova šlechtictví, jeho světovosti a alespoň na chvíli se domnívá, že patří mezi tzv. „lepší lidi“ a cítí se být nadřazený vůči obyčejnému českému buranovi.
Jenže tady máme druhý extrém, kdy je prezident veřejností častován výrazy typu „prase“ a je mu vyčítán k tomu i jeho vzhled, sklony k alkoholismu a kouření a jiné zcela osobní věci, kvůli kterým Zeman prý neumí reprezentovat. Je to zasloužené?
Výraz typu „prase“ je vůči prezidentu republiky zcela nepřijatelný a vypovídající především o jeho autorovi. Vzhled prezidenta Zemana považuji za zcela normální, opravdu nechápu, proč někdo kritizuje jeho vzhled. Pokud se týká alkoholu a kouření, je známo, že bývalý britský ministerský předseda Winston Churchill byl rovněž silný kuřák a alkoholu se také neodříkal, a přesto to byl vynikající státník. Adolf Hitler naproti tomu byl nekuřák, abstinent a vegetarián.
Jistě sledujete prezidentovy projevy na veřejnosti anebo jeho slova pronesená k poslancům v Parlamentu. Líbí se vám, co Zeman k politikům říká a jakou formou to říká?
Jeho projevy k politikům a poslancům považuji za zcela standardní vyjádření.
Jak rozdělit na etapy a posoudit Zemanovo angažmá ve vztahu k vládě a Parlamentu? Komu prezident v českém stranickém systému nyní fandí? Je to Andrej Babiš? Které politiky podporuje? Pokusí se ještě do konce svého mandátu uškodit Bohuslavu Sobotkovi, v rámci svých pravomocí? Mají jeho „koně“ v ČSSD šanci k návratu na výsluní?
Pokud se týká vztahů s ministrem Babišem, platí zde rovněž, že bych potřeboval více času na analýzu vývoje tohoto vztahu. Dříve mu myslím docela fandil, ale nevím, kam se jeho vztah k Andreji Babišovi od té doby posunul. Pokud se týká politiků na české politické scéně, myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že bude mít blízko k „zemanovskému“ křídlu ČSSD, to znamená spíše k Jaroslavu Foldynovi a Zdeňkovi Škromachovi, než, řekněme, k Jiřímu Dienstbierovi. Šance na návrat na výsluní jsou vždy. Přízeň voličů je poměrně vrtkavá záležitost a pokud se tito lidé správně trefí do nálady veřejnosti, vždy mají šanci se vrátit. Jeho vztah k premiéru Sobotkovi považuji za korektní a nemyslím si, že se mu pokusí škodit.
Čím se Miloš Zeman změnil od doby, kdy byl premiérem? Odpustil už „zrádcům“ v ČSSD, kteří ho o prezidentský post připravili v roce 2003? Ve vši úctě k prezidentovi... Jak se na něm projevuje stárnutí?
Od doby, kdy byl premiérem, strávil deset let na Vysočině, kdy se hodně věnoval studiu. Lze tedy říct, že dnes je ještě kvalifikovanější, než byl jako premiér. Co se týče odpuštění zrádcům z roku 2003, nemyslím, že jim odpustil, myslím, že to opravdu není splachovací typ. Myslím ale, že je lepší, že je naším prezidentem nyní, než kdyby jím byl v roce 2003. Nyní politiku určují zahraničně-bezpečnostní témata a jsem rád, že právě v této neklidné době máme prezidenta Zemana. Jak se na něm projevuje stárnutí: Kromě zhoršené pohyblivosti jsem nezaregistroval žádnou změnu k horšímu.
Lze předjímat, jak Miloš Zeman asi využije druhou polovinu svého mandátu? Pojede na klidnější vlně, bude pouze vyčkávat na příležitost vstoupit do politiky v krizové situaci, nebo ještě zintenzivní své akce ve věci migrace, Ruska a Ukrajiny apod.? Co byste mu radil vy?
Prezident Zeman se hodí spíše do krizového než klidného období. Ostatně my Češi jsme ani nikdy v klidném období nežili. Z naší polohy ve středu Evropy vyplývá, že jsme na křižovatce zájmů nejrůznějších hráčů a že mnoho klidu nemůžeme očekávat. Kancléř Bismarck kdysi prohlásil, že ten, kdo ovládá Čechy, ovládá Evropu a Zbigniew Brezinski doplnil, že kdo ovládá Evropu, ovládá světový ostrov, tedy Eurasii. Domnívám se, že se prezident k otázce migrace, Ruska a Ukrajiny i dalším otázkám bude vyjadřovat stejně energicky jako dosud. Co bych mu radil já? Aby vytrval v nastoupeném kurzu, pokud možno ještě přidal plyn a nenechal se odradit svými odpůrci a nepřáteli, kteří na něm nenechají nit suchou.
Bude podle vás Miloš Zeman v roce 2018 znovu kandidovat do funkce prezidenta? Lze si již nyní tipnout, jací protikandidáti typově budou stát proti němu? Tomáš Halík, Jan Švejnar, někdo jiný? Jakým způsobem a s jakými tématy by volby mohl Miloš Zeman vyhrát?
Pevně doufám, že kandidovat bude. V tuto chvíli ještě nevím, kdo bude kandidovat proti němu. Tomáš Halík by myslím o tuto funkci velmi stál, ale jednalo by se o typického kandidáta havlistických kruhů, a navíc církevního představitele, proto považuji jeho šance na zvolení za minimální, pokud zůstane zachovaná přímá volba prezidenta, což, doufám, zůstane. Šance Jana Švejnara rovněž nepovažuji za vysoké, protože se jedná o člověka, který tráví prakticky celý svůj život v zahraničí. Jenom tak mimochodem…Paní Filipovská v rozhovoru pro Parlamentní listy, který byl zveřejněn 19. 8. 2015, označila Tomáše Halíka a Jana Švejnara za křehčí typy, což považuji za opravdu úsměvné. Já osobně je oba považuji za tvrdé hráče na politické scéně.
Nakonec zcela na závěr. Jakou stopu svým prezidentstvím Miloš Zeman dle vás zanechá českému národu? Co bude nejspíše napsáno pod jeho jménem v učebnicích dějepisu?
Stopu zanechá nesporně velmi výraznou. Co bude o něm napsáno v učebnicích dějepisu, to bude záležet na tom, kdo bude tyto učebnice psát. Učebnice dějepisu, stejně jako zákony, píší vítězové. Česká společnost je silně polarizovaná a charakterizovaná nesmiřitelným zápolením. Jednu věc ale považuji za téměř jistou: tomuto zápolení nebude konec a vítězové budou vždy jenom dočasní.
Ing. Miloš Zeman
O autorovi:
Pražský člen Strany práv občanů Ing. Václav Janoušek je vysokoškolský učitel ekonomických a ekonomicko-matematických předmětů. Dlouhodobě se zajímá o mezinárodní politiku, o energetickou bezpečnost země a příbuznou problematiku. Je členem odborné komise mezinárodních vztahů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
