Ministr školství Petr Gazdík podal demisi a ve svém prohlášení mimo jiné napsal, že se sice necítí být jakkoliv vinen v probíhající kauze Petra Hlubučka, že za styky s Michalem Redlem může jeho naivita, a že by měl být každý ministr v resortu nezpochybnitelným vzorem pro mládež. Jak takové rozloučení s funkcí vnímáte?

Ve vámi zmíněné kauze figuruje i pan Luděk Šteffel, který řešil zakázky přímo na Ministerstvu školství, a to pod náměstkem Milanem Štáblem, kterého jmenoval do funkce přímo Petr Gazdík. Web Neovlivní.cz popisuje, jakým způsobem k zakázkám přistupoval. Doporučuji si přečíst článek. Gazdík svěřil obviněnému z kauzy Hlubuček zakázky i na ministerstvu. Evidentně byl pan ministr naivní nejen v případě šifrovaných hovorů s panem Redlem.

Ostatně, jak jste se s ním v duchu rozloučil vy, když jste se dozvěděl o jeho demisi?

Osobně jsem rezignaci Petra Gazdíka na post ministra školství velmi přivítal. Podle mě to byl velmi špatný ministr bez ohledu na aktuální kauzu. Nebál bych se ho označit za nejhoršího ministra školství vůbec.

Také zmínil, že odchází nerad od načaté práce. Co všechno udělal?

Úředníci Ministerstva školství dotáhli nějaké věci, na kterých se pracovalo již dříve. Především nový operační program Jan Amos Komenský, díky němuž mohou školy čerpat evropské finance v příštích letech. Většina činností ministerstva je dána a běží, ať je ministrem kdokoliv.

Petr Gazdík vnášel do školství hlavně chaos a nejistotu. Téměř každý týden vystoupil s nějakým nedomyšleným návrhem, co by se mělo změnit, překopat, zrušit... Vzápětí bral své návrhy po jejich odborné veřejné kritice zase zpět. To výrazně zvyšovalo nejistotu nejen v řadách učitelů a ředitelů škol, ale i mezi žáky a jejich rodiči.