Ministr školství Petr Gazdík podal demisi a ve svém prohlášení mimo jiné napsal, že se sice necítí být jakkoliv vinen v probíhající kauze Petra Hlubučka, že za styky s Michalem Redlem může jeho naivita, a že by měl být každý ministr v resortu nezpochybnitelným vzorem pro mládež. Jak takové rozloučení s funkcí vnímáte?
Ve vámi zmíněné kauze figuruje i pan Luděk Šteffel, který řešil zakázky přímo na Ministerstvu školství, a to pod náměstkem Milanem Štáblem, kterého jmenoval do funkce přímo Petr Gazdík. Web Neovlivní.cz popisuje, jakým způsobem k zakázkám přistupoval. Doporučuji si přečíst článek. Gazdík svěřil obviněnému z kauzy Hlubuček zakázky i na ministerstvu. Evidentně byl pan ministr naivní nejen v případě šifrovaných hovorů s panem Redlem.
Ostatně, jak jste se s ním v duchu rozloučil vy, když jste se dozvěděl o jeho demisi?
Osobně jsem rezignaci Petra Gazdíka na post ministra školství velmi přivítal. Podle mě to byl velmi špatný ministr bez ohledu na aktuální kauzu. Nebál bych se ho označit za nejhoršího ministra školství vůbec.
Také zmínil, že odchází nerad od načaté práce. Co všechno udělal?
Úředníci Ministerstva školství dotáhli nějaké věci, na kterých se pracovalo již dříve. Především nový operační program Jan Amos Komenský, díky němuž mohou školy čerpat evropské finance v příštích letech. Většina činností ministerstva je dána a běží, ať je ministrem kdokoliv.
Petr Gazdík vnášel do školství hlavně chaos a nejistotu. Téměř každý týden vystoupil s nějakým nedomyšleným návrhem, co by se mělo změnit, překopat, zrušit... Vzápětí bral své návrhy po jejich odborné veřejné kritice zase zpět. To výrazně zvyšovalo nejistotu nejen v řadách učitelů a ředitelů škol, ale i mezi žáky a jejich rodiči.
Školství potřebuje stabilitu, nikoliv unáhlené změny. Jediné, co reálně prosadil, byly novelizace legislativy kvůli covidu – ředitelé škol tak dostali kompetenci vyhlásit ředitelské volno až na deset dní, což jsme za Pedagogickou komoru navrhovali již v roce 2020 – a zákon Lex Ukrajina. Více toho naštěstí nestihl.
Pro vás byl Gazdík nejhorším ministrem vůbec. To znamená za pět. Za co by u vás dostal nedostatečnou?
Na ministru Plagovi se mi nelíbilo, že zrušil všechny pracovní skupiny a z ministerstva udělal netransparentní úřad, kde měli největší slovo lobbisté z různých obskurních neziskovek. Ovšem minulá vláda výrazně navýšila finance pro školství, což hodnotím kladně. Petr Gazdík na svého předchůdce plně navázal, dokonce si ho ponechal jako politického náměstka. Ale za svůj resort se vůbec nepostavil při vyjednávání o státním rozpočtu na rok 2022. Takže reálné platy ve školství letos skokově poklesly.
Současná vláda dělá pravý opak toho, co má ve svém programovém prohlášení. Platy pedagogických pracovníků se vydaly zcela opačným směrem, než je vládní cíl, tedy 130 % průměrné mzdy v Česku. Absurdní mi přijde přesun skoro jedné miliardy korun z rozpočtů veřejných škol pro soukromé školy v rámci ostatních neinvestičních výdajů, což jsou peníze například na pomůcky a učebnice pro žáky. Zatímco na veřejných školách vláda šetří, na soukromé školy jde letos o čtyřicet procent více než loni.
Proč vám bylo tak proti mysli, že naslouchal Ondřeji Štefflovi, majiteli firmy Scio?
Ondřej Šteffl byl jako poradce ministra jednoznačně ve střetu zájmů. Především v oblasti testování, kterým se firma Scio zabývá. Od některých jeho výroků, například na adresu učilišť, se distancoval i přímo pan ministr Petr Gazdík. Měl jsem neověřenou informaci, že od července už Ondřej Šteffl neměl mezi oficiálními poradci pana ministra figurovat. Ale to už je po rezignaci Petra Gazdíka jedno.
Co si slibujete od vámi požadovaného auditu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy?
Na ministerstvu by měl proběhnout jednak personální audit. Myslím si, že některá oddělení jsou poddimenzovaná. Například o více než 5200 mateřských škol se starají pouze tři zaměstnanci. Jiná oddělení mají naopak zaměstnanců příliš. Například tiskový odbor a střední článek dělají částečně totéž. Dalším problémem jsou IT zakázky, o kterých jsem již mluvil v souvislosti s panem Luďkem Šteffelem. Pokud v Cermatu narazili auditoři na problém ohledně dohod o provedení práce, bylo by dobré ověřit, zda se totéž neděje přímo na MŠMT nebo v České školní inspekci.
Ve hře na ministra školství je bývalý předseda Akademie věd České republiky Jiří Drahoš. Je vhodný pro tuto funkci?
Osobně mám s panem Drahošem velmi špatné zkušenosti. Nevím, zda by ho prezident Miloš Zeman jmenoval do funkce ministra, když byl jeho protikandidátem. Já bych rád viděl na této pozici ženu. Už proto, že v současné vládě je minimum ministryň. Ve školství každopádně výrazně převládají učitelky. I STAN má poslankyně nebo senátorky, z nichž by mohl Vít Rakušan vybírat. Například paní poslankyni Věru Kovářovou nebo Pavlu Pivoňku Vaňkovou.
prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c. mult.
Podle vás má i Drahoš za sebou určitý podivný firemně-lobbistický propletenec. Mohl byste popsat, proč by to mělo vadit?
On je to takový gordický uzel. Vydalo by to na samostatný článek. Nejde o nic nelegálního nebo trestného. Ostatně Petr Gazdík také nedělal nic protizákonného. Jen jsou kolem něj otazníky, které by u ministra být neměly. Podobné otazníky se vznášejí kolem pana senátora Jiřího Drahoše a jeho spolupracovníků, takže by to bylo z bláta do louže, kdyby vystřídal Petra Gazdíka.
Například Drahošův poradce Bohumil Kartous působil původně ve firmě Scio Ondřeje Šteffla a následně v lobbistické neziskovce Eduin, o.p.s. Sídlo Eduinu se shoduje se sídlem firmy Livesport, s.r.o., jejíž majitel byl největším sponzorem prezidentské kampaně Jiřího Drahoše. Livesport sponzoruje například i PAQ Research, z.ú., což je zase neziskovka sociologa Daniela Prokopa, která dělá šetření pro Ministerstvo školství. Tohle vše jsou veřejně snadno dostupné údaje. Musel by se na ně podívat nějaký investigativní novinář a zjistit podrobnosti. Jsou tu propletení politici některých stran, firmy podnikající ve školství i mimo něj, lobbistické neziskovky, někteří úředníci MŠMT. Rozkrytím těchto vazeb bychom se dozvěděli, kdo, co a proč prosazuje.
Připadá mi, že by vám nevyhovoval ani Jan Amos Komenský, kdyby vstal z mrtvých...
Jestli vidí z nebes, co se nyní děje v českém školství, tak určitě rovněž nechápavě kroutí hlavou. Já myslím, že je hodně lidí, kteří by byli dobrými ministry školství. Jen se zrovna nevyskytují mezi vrcholnými politiky současné koalice. Není vám divné, že každá politická strana nemá alespoň tři jména politiků, kteří zvládnou okamžitě nastoupit na post ministra školství? Já na ministra nemám žádné nereálné nároky. Stačilo by mi, kdyby neprotežoval lidi, kteří reprezentují minoritní a okrajové názorové proudy ve školství. Ministr by měl své kroky konzultovat především s učiteli z praxe a rozhodovat se na základě odborných analýz dat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
