Začněme výměnou ve vedení resortu zdravotnictví. Během víkendu řada lidí vyjádřila postoj, že i když Roman Prymula noční návštěvou zavřené restaurace udělal mimořádnou chybu, vzhledem k jeho odborným znalostem by měl v čele ministerstva dál zůstat. Jak to vidíte?
Jedním ze základních problémů posledních týdnů je, že veřejnost vládě úplně nedůvěřuje a ne vždy dodržuje vládní doporučení a nařízení. V situaci, kdy je takto podlomená důvěra ve vedení státu, tak to, co udělal pan Prymula, je fatální přešlap, za který odstoupit musí. Neumím si představit, jak by teď apeloval na lidi, aby poctivě dodržovali všechna opatření, když je sám porušil.
Situace nejspíš není moc příjemná ani pro premiéra Babiše, bylo na něm vidět, že nějaké náhradní řešení nemá připraveno a improvizuje. Ale veřejný tlak byl prostě takový, aby pana Prymulu vyzval k rezignaci. Neumím si v této situaci představit, že by mohl zůstat ministrem. Podobné situace se děly i jinde v Evropě, ale nikdy se nestalo, aby přímo ministr zdravotnictví nějaká protipandemická opatření porušil. Odstupovali i lidé za to, že během karantény odjeli někam na chatu. Není proto možné, aby pan Prymula s tímto zůstal ve funkci.
Musím říct, že mě velmi překvapila jeho reakce, kdy napřed v pátek ráno připustil, že odstoupí, uznal, že byl v restauraci a odpoledne začal říkat, že se vlastně nic nestalo a že jen procházel do kapituly. Bylo vidět, že si vymýšlí. To je skoro ještě horší než to, čeho se původně dopustil. Jeho pozice jako ministra je proto neudržitelná.
Na druhou stranu je asi faktem a platí to obecně, že pokud nastoupí nový ministr, který dané prostředí nezná, trvá mu celé měsíce, než se zorientuje a je schopen reálně funkci vykonávat se vším všudy…
Máte bezesporu pravdu. Stane-li se ministrem někdo, kdo prostředí nezná a není úplně v obraze, bude to těžká situace a je na panu premiérovi, aby vybral někoho, kdo se zorientuje rychle a naskočí do rozjetého vlaku. Nicméně ministerstvo není jen o ministrovi, měl by tam zůstat původní tým a pokračovat ve své práci. Koneckonců jsme slyšeli, že pan Prymula zůstane členem poradního panelu. Opatření jsou nastartovaná a nový ministr na věci nic nezmění. Pan Prymula se politicky zlikvidoval a přes to nejede vlak. V okamžiku, kdy mu nedůvěru vyjádřil i sám premiér, není o čem debatovat.
Jak situaci a vláda jako taková zvládá celou situaci? Máme tu deset až patnáct tisíc odhalených případů denně, nezaspala vláda?
Oddělil bych časové období. Všichni si pamatujeme na srpen, kdy odborný tým vedený panem Maďarem doporučoval nějaká opatření, a už tehdy to bylo za pět minut dvanáct nebo dvě minuty po dvanácté. Pan premiér tehdy zřejmě u vidiny blížících se krajských a senátních voleb a zřejmě na doporučení svých marketingových expertů opatření shodil ze stolu a čas začal utíkat velmi rychle. Je zjevné, že Ministerstvo zdravotnictví a premiér zaspali. Jinak bychom nebyli nejhorší v Evropě.
Toho, co se teď řítí na české zdravotnictví, se opravdu bojím. Nemůže to dopadnout dobře. Kapacita žádného zdravotnictví na světě není na něco takového dimenzovaná. Opatření, která se přijala teď, bych nazval polovičním lockdownem a je vidět, že mají strašnou latenci. Než se v takto rozjeté epidemii opatření projeví, bude trvat týdny. Už pár týdnů zpátky jsme viděli, že opatření byla přitvrzována skoro každý druhý den pod tíhou stále horších čísel, i když bylo jasné, že takto rychle nejsme trend schopni změnit. Teď se dělá, co je nezbytné. Je potřeba maximálně pomoci zdravotnictví, aby to zvládlo pokud možno tak, že se úplně nezhroutí. Jestli v přijatých opatřeních existují výjimky, je třeba jít na maximum možného, aniž dojde k zastavení výrobních procesů. Služby se už zastavily prakticky úplně a výroba snad pokračovat může. To je tak jediné, co nám momentálně zbývá.
Fotogalerie: - Mše za oběti koronaviru
Mluvil jste o tom, jak premiér během léta shodil navrhovaná opatření ze stolu. Jak to jde dohromady s tím, že teď můžeme cítit tendenci hodit horšící se čísla na občany za to, že něco nedodržují? Premiér Babiš v posledních výstupech místy i zvyšoval hlas a vyzýval lidi, ať to už konečně začnou dodržovat.
Andrej Babiš je zjevně lídr a politik do dobrých časů. V okamžiku, kdy situace začíná být takto dramatická a je třeba zachovat chladnou hlavu a pevné nervy, nezvládá to. V těžkých situacích ztrácí hlavu, chová se chaoticky a emotivně. Viděli jsme to. Jde o ad hoc kroky, kdy tam něco udělá, jinde něco udělá, ale že bychom viděli nějaký jasný směr, kterého by se držel a byl lídrem, který bude občanům dodávat odvahu a bude je schopný získat na svou stranu, tak to zjevně není. S tím ovšem nic neuděláme, takový už byl výsledek voleb.
Největším problémem je v tuto chvíli a blízkých týdnech kapacita zdravotnického systému, je to tak?
Přesně tak. Zdravotnický systém není v žádném případě dimenzován na obrovské počty lidí, kteří budou potřebovat především intenzivní péči a část z nich na lůžkách ARO. Pro zdravotníky v některých nemocnicích a regionech to už teď přináší obrovské vypětí a tlak. Obávám se, že situace se bude zhoršovat a zdravotníci se dostanou do situace, kdy nebudou moci poskytnout ventilační péči a intenzivní péči úplně všem v době, kdy to budou potřebovat.
Může to nastat i v případě, kdy dojde zcela k vypnutí veškeré neakutní péče?
Samozřejmě. Už se vypíná teď a už se příliš neposkytuje. Při současných počtech přibývajících nakažených se situace zhorší. Většinou je tu prodleva nějakých deset až čtrnáct dnů od doby, kdy se člověk nakazí do vážného zhoršení stavu. Vlna, která přichází na zdravotnická zařízení, se bude postupně valit a zvětšovat. Může dojít k tomu, že lidé s běžnou diagnózou, která za normálních okolností není žádný problém, budou mít problémy dostat třeba po nějaké náročnější operaci intenzivní péči, protože na to nebudou kapacity.
Psali jsme:
Je možné v této situaci, do které jsme dospěli, s tím ještě něco dělat, aby takové scénáře nehrozily?
Teď se dá dělat už jen to, o co se momentálně stát snaží, tedy že buduje provizorní nemocnice, kam se budou umísťovat těžcí pacienti. Vybudovaly se Letňany v Praze, bude se budovat v Brně. Jenže základní problém je nedostatek personálu. Můžete mít ventilátorů, kolik chcete, ale pokud nemáte zkušeného intezivistu, který je umí obsluhovat, adekvátní péče se pacientovi stejně nedostane. Všechno se to zhoršuje i tím, že nákaza se nevyhýbá ani zdravotníkům a vyřazuje je z procesu. Podle dosavadních informací od kolegů se ukazuje, že se zdravotníci nakazí v běžném prostředí, protože nemocnice mají opatření nastavena přísně. Stejně jako slyšíme o řadě svých známých, že mají koronavirus, pochopitelně se to nevyhýbá ani zdravotníkům.
Aniž bychom jakkoli strašili, ve vztahu ke všemu, o čem jste mluvil, kam se blížíme? Směřujeme k nějakému kolapsu či katastrofě? Jak to může dopadnout?
Každý se můžeme se svým odhadem situace mýlit. Pokud se díváme na to, co se na jaře dělo ve Spojených státech, v Itálii či Španělsku, je třeba říct, že náš zdravotní systém je proti těmto jmenovaným velmi robustní a kvalitní. To je naše velká výhoda a naděje. Nakolik to ale bude stačit vzhledem k počtům, které teď máme největší na světě, to může každý jen odhadovat. Samozřejmě může být varianta, že to bude fatální a nebude o spoustu lidí kvalitně postaráno, ale i to, že i s posílením kapacit a dalšími ventilátory, které se k nám dostávají, to zvládneme s odřenýma ušima, kdy zdravotníci budou schopni improvizovat a zvládnou větší objem péče. Ale nemám křišťálovou kouli. Doufejme, že to nedopadne úplně špatně, ale to, že zdravotníci a všichni, kteří jim pomáhají, budou s prominutím padat na hubu, to se už dneska mnohde děje a podle mě to čeká úplně všechny nemocnice.
Podíváme-li se na data o zemřelých, vidíme, že v drtivé většině jde o lidi nad 65 let. Je možné tyto skupiny obyvatel specificky více chránit? Lze je třeba výrazněji izolovat?
Vždycky se hovoří o tom, že je třeba v první řadě ochránit zranitelné skupiny, domovy seniorů apod. Obávám se ale, že v situaci, kdy je nákaza takto rozšířená, není to reálné. Pokud má koronavirus každý čtvrtý nebo pátý v populaci, nejde to. V domovech pro seniory a dalších zařízeních jsou zaměstnanci, mají své rodiny, příbuzné apod. Představa, že spustíme nějakou oponu, kterou ohrožené oddělíme od venkovního světa, není reálná. Pokud je nákaza rozšířena mezi lidmi v takovém měřítku, mezi zranitelnou starší populaci to pronikne a nelze tomu účinně zabránit. Viděli jsme to i u nás na Karvinsku, kdy se nákaza výrazně šířila mezi zaměstnanci dolů a byly nakažené celé rodiny a také příbuzní. Stejná situace je dneska v celé zemi.
Chci ale říci ještě jednu věc. Ano, hodně nám umírají starší, protože jsou zkrátka zranitelnější, mají více nemocí, ale umírají nám i významně mladší lidé. Těžký průběh, o kterém se píše, se nevyhýbá ani mladším lidem. Řada lidí, o kterých se občas tvrdí, že jim nic nehrozí, si prošla těžkým průběhem a byla v nemocnici na kyslíku. Mám občas pocit, že je dost loterie, jak bude u každého covid probíhat.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
