„Mám vysoké mínění o úrovni justice u nás a nepochybuji o její nezávislosti na politických snahách kohokoliv. To samozřejmě nevylučuje, že v jednotlivých případech se konkrétní soudce může stát závislým na něčem jiném než na zákonech, ale obecně platí, že nějaké zásadní pochybnosti o fungování nezávislosti justice jsou mimo realitu,“ řekl jste mi v květnovém rozhovoru. Jak se na své vyjádření díváte v souvislosti se zastavením trestního stíhání premiéra Andreje Babiše? Věříte, že vše proběhlo nezávisle – vyšetřování, načasování vyžádání zbavení imunity Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka, výsledné rozhodnutí po čtyřech letech čekání – tedy se vším, co kolem zaznívá?

Také jsem na Facebook napsal, že kauza Čapí hnízdo bude vizitkou, jen zatím nevíme čeho. Stále nad tím přemýšlím: požádat o vydání poslanců krátce před volbami, kdy žadateli o vydání muselo být jasné, že Sněmovna již nemůže o takovém vydání rozhodnout, poskytlo hned od počátku argumenty těm, kteří tvrdili, že jde jen o účelovou snahu ovlivnit volby. Tohoto podezření se pak celé vyšetřování nezbavilo. Občan by očekával, že pokud je vyšetřován významný politik, dokonce předseda vlády, bude jak policie, tak především státní zastupitelství usilovat o co nejrychlejší uzavření věci, avšak postup vyšetřování, měsíce a léta se táhnoucí, tomu rozhodně nenasvědčoval.

Vzrůstajícím pochybnostem pak pomyslnou korunu nasadilo zastavení vyšetřování některých obviněných, aniž by bylo vysvětleno, proč právě tito již ne a proč ostatní ano. Chápu, že trestní řád takové vysvětlování příliš neumožňuje, ale u takto zpolitizovaných věcí to jen nahrávalo dalším pochybnostem. Pak vyšetřování ekonomických souvislostí institucí OLAF u některých lidí jako by nahrazovalo práci českých soudů, když po zastavení stíhání bylo argumentováno: Když OLAF ano, proč státní zástupce ne? Jako by OLAF měl nebo mohl nahradit trestní stíhání našimi orgány.