Občané si koupili polské máslo. Stálo 30 Kč. Byli však zklamáni, že to jako máslo nechutná. Jak si s tím poradit?

To je jednoduché, celý princip se jmenuje Státní hmotné rezervy. Každá země v Evropě má nějak nastavený systém rezerv. Zpravidla to funguje tak, že různí soukromníci, zabývající se výrobou a skladováním potravin, dostávají od státu nějaké peníze, aby skladovali potraviny pro systém státních rezerv. Takhle je to třeba i s obilím - i naše firma drží určité množství pšenice pro stát, který za uskladnění platí a požaduje pravidelné obměňování zásob.

Myslím, že se příliš nespletu, když řeknu, že Polsko má velmi solidní zásoby všeho možného. Oni mají skutečně silnou armádu, angažují se ve svých historických územích, pravidelně vystrkují růžky na jadernou velmoc Rusko, to by bylo, kdyby neměli pořádné zásoby, kdyby se to náhodou zvrtlo.

Máslo je zrovna produkt, který se musí obměňovat poměrně často. Dá se sice zamrazit, aby vydrželo déle, ale ani to není všespasitelné. Běžně se tak do distribuce dostává máslo na konci své expirační lhůty, protože předtím posloužilo jako železná rezerva pro případ nouze. Poláci navíc mají k potravinám laxnější vztah než my, takže proč by nedali do prodeje i něco, co už má s máslem málo společného? Však on to za patřičně nízkou cenu někdo koupí a ještě bude rád. Čím starší máslo je, tím horší chuť, i když jsou stále splněny všechny potravinářské normy. Nelze také vyloučit, že někde kiksnul termostat v ledničce a tak bylo pro prodejce lepší dostat alespoň třicet korun, než vůbec nic.

Podobně se to děje s mlékem, čokoládou, ba i nápoji. Všechny akce na Coca-colu znamenají, že do konce expirace chybějí tak dva až tři měsíce. Když jsem byl mladší, běžně jsem si expirační dobu slazených limonád hlídal - i zavřená lahev postupně dostává mizernou chuť.

Ale tak to s potravinami prostě je. Nejlepší je skladovat zrní. To vydrží dlouho. S moukou je to už horší a dnešní rohlíky se zpravidla už druhý den nedají jíst, jak jsou gumové. A jakmile někde vidíte nápis „sleva" či „akce", prakticky vždycky jde o potraviny, o které nebyl zájem, nebo za které stát zaplatil, aby ležely ve skladě.

Vy na Moravě rádi doma pálíte alkohol ze všeho možného. Ze švestek, z meruněk apod. Pražák by se zeptal: Proč to děláte, když v obchodech je tolik alkoholu již hotového?

Protože ho dokážeme vyrobit lepší a lacinější…

Ovocná pálenka, to není jen „chlast“. Je to také rituál, způsob společenské komunikace, je to univerzální lék na všechno, dezinfekce, mazání… a vlastně také prastaré vesnické platidlo, které si bez problémů udrží svoji hodnotu, vůbec nepodléhá inflaci a každý vidlák si jeho hodnotu dokáže ověřit jedním hltem. Pokud máte doma vajíčka, med a pálenku, tak máte čím platit, i kdyby vypnuli internet i elektřinu.