Předsváteční nákupy potravin jsou v plném proudu. V Česku je nyní v oblasti potravin na prvním místě debata o cenách a kvalitě. Máme prý dražší a méně kvalitnější potraviny než třeba v Německu. Je to v pořádku?
Týdeník Květy srovnával kvalitu rybích prstů dovezených z různých zemí a Německo bylo zastoupeno současně nejlepšími a nejhoršími výrobky. Zřejmě všechny uspokojovaly různě zámožné občany, jinak by je obchody v Česku nedovážely.
Zdejší supermarkety u některých potravin ubírají na gramáži, ale cena zůstává. Proč se tohle děje?
Že by napodobovaly Kanaďany? Třeba u sýrů, kávy a dalších pochutin se postupně zmenšuje velikost i gramáž. Ostatně někdy i samotné krabice. A cena zůstává pořád stejná!
Myslíte si, že jsou řetězce potravinových supermarketů, tedy nadnárodní společnosti, nenasytné? Výdělky dodavatelů tlačí brutálně dolů, kdežto jim zisky rostou...
Exponenciálně! Ano, to je pravda, jsou to darebáci, takže patří zavřít, až budou černí. A po zčernání vypovědět do Afriky.
Vyvíjel jste imitaci párků ze sušeného mléka, ale nepodařilo se. Přesto se dnes říká, že nejíme párky z masa. Co vy na to?
Protože je maso drahé a dávají se tam levnější „tkáně“ a jiné stravitelné hmoty. Srovnávat evropské párky s americkými by mohl jen ten, kdo ztratil chuť. Rozdíl v kvalitě odráží i cena. Ty americké jsou hodně levnější. Evropské dietní párky se ale obyčejně nezalévají na žemli kečupem, aby to nebylo poznat.
Ohledně těch párků... Co si myslíte o vegetariánství, které se stává tak módním? A nedopadne to s námi tak, že všichni budeme stejně donuceni být vegetariány, když už maso nebude maso? Jak budou vypadat hostiny?
Maso se bude prodávat načerno asi jako dnes marihuana. Policie bude detekovat nezákonné maso pomocí genových analyzátorů a hned začnou padat pokuty. Muchomůrka růžová čili "masák" bude povolena. Jenže zatím bude plno hmyzích bílkovin a kdo by měl zájem o hovězí guláš, když bude plno pikantních dušených cvrčků, uzených kobylek a škvorů? Obnoví se obliba zeleninových karbanátků. Maso se bude dávat pouze do žrádla pro domácí mazlíčky, jinak by nemňoukali, nepředli a nepřinášeli pánům trepky a noviny.
V létě jsem byl na jednom happeningu, kde se mladé dívky oblečené jen ve spodním prádle nechaly polít malinovkou. Mělo to evokovat jatka. Lze přirovnávat velkochovy a jatka k nacistickým koncentrákům?
Lze, všechno lze, když se chce – na dvou různých úrovních – záleží na úhlu pohledu. Jenže malinovka na dívčím spodním prádle může evokovat i jiné představy, takže ten happening musel být dost podivný. Dal bych od toho ruce pryč, i když to byla malinovka. A bylo by mi líto těch malin. Velkochovy jsou skutečně ostudou lidstva, jatka lze humanizovat, ale rituální porážky – třeba halal porážka – by měly být zakázány.
Jak vnímáte problém s obezitou v USA?
Nechci vypadat jako obézní Američan, Číňan ani Rus, ale objektivní příčiny mě k tomu asi brzy doženou. Zdá se ale, že mě před tím alespoň dočasně zachrání pooperační péče o manželku, chození po schodech nahoru a dolů, práce v laboratoři i doma, vaření, praní, vysávání. U počítače si odpočinu jen v laboratoři. Méně často jíst nemohu, jím jen dvakrát denně.
Ve filmu Super size me Morgan Spurlock celkem jasně dokazuje, jak hamburgery a další pochutiny ve stravovnách rychlého občerstvení způsobují nadváhu a další zdravotní potíže. Co vy na to?
Asi není dobré občerstvovat se rychle. Přičiním analogii: Jídlo kvapné, málo platné. Místo mléčných párků jsem měl raději vyrábět slaměné hamburgery, ale na to je dnes pozdě.
Jsou dotace pro české zemědělce jejich záchranou, anebo hrobem?
Jestliže každý stát dává zemědělcům dotace, jsou záchranou. V USA dostávají dotace i takzvaní „hobby farmers“ čili boháči, kteří si z nudy hrají na zemědělce. Přitom americká vláda obviňuje kanadskou, že dává zemědělcům dotace.
Podle toho, co jsem četl, nemohu na tuto otázku dost dobře odpovědět. Česko má v průměru největší zemědělské usedlosti v Evropské unii a povinné „zastropování“ dotací by mohlo velké zemědělce ohrozit. Podle toho, co jsem slyšel při tlumočení ministrům zemědělství, jsem se dozvěděl, že si Kanaďané pochvalovali, že ČSSR i Kanada měly podobné velikostní podmínky, které dovolovaly používat moderní mechanizaci. Dnes se v Česku volá po rozbití velkých usedlostí na malá hospodářství – velký krok zpět. Že by to byla součást dlouhodobého plánu, jak plně odstranit českou soběstačnost v potravinách?
Proč by měla být v globalizovaném světě každá země potravinově soběstačná?
Přece proto, aby nebyla závislá na někom jiném. Nemusí to být ani v globalizovaném světě, ale i v tom neglobalizovaném. Lidé to už dávno pochopili v malém a proto si pěstovali slepice a králíky. Moji rodiče dokonce kačeny. Slepice pro vajíčka. Byla z nich povinnost odvádět část snůšky. Maminka přiznávala čtyři slepice, ale měli jsme jich osm, čtyři leghornky a čtyři vlašky. Jednou přišla nenadálá nacistická kontrola a mohlo být zle. Maminka neohroženě vzala jednu vlašku a kontrolorovi řekla, že nerozezná slepici od kohouta a ona mu tady ukazuje jednoho, který přijde v neděli na pekáč – vajíčka samozřejmě nesnáší.
V Česku zdražilo máslo, jak to je v USA?
Balená voda se cenově příliš neliší od mléka, ale vodu čerpá Nestlé v jižním Ontariu a platí vládě asi tři sta padesát dolarů za milion litrů. Zemědělci čerpají mléko z krav dojením, ale ty krávy nejsou kamenné a musí se tedy krmit a čistit. Benzin byl donedávna přibližně stejně drahý jako mléko. Je mléko tak levné, protože se jím nedají pohánět auta? Nevím! Máslo tady ale až tak drahé není.
Vím, že v Česku je drahé máslo i vajíčka a to zrovna v době, kdy se peče vánoční cukroví. Je to vlivem sankcí proti Rusku? Někdo o tom tak mluví, jiní říkají, že jsou vysoké ceny všude v Evropě a tedy i čeští zemědělci či potravinářské firmy raději vyvezou máslo na západ za vysoké ceny a tím rostou ceny i doma.
Je to prostě tím, že je po něm velká poptávka. Za první republiky byly náhražky Sana, Axa, Polarin – a jak bylo dobře! Četl jsem Čapkovu Razzii z roku 1921. Je o lidech, kteří nevěděli, co je máslo...
Počet obyvatelstva na zeměkouli roste. Bude je možno v budoucnu uživit?
Ano, ale ne takzvanými organickými či biologickými potravinami. Ostatně lidstvo je ani nebude schopné zaplatit. Z polí odstraňujeme i stopové prvky jako selen, měď, vanad, mangan a ty končí v moři. Nedoplňujeme je.
Existuje nějaká studie, kdy to nebude biologickými potravinami možné?
Až Čína a bohaté arabské státy skoupí úrodnou půdu v Evropě i v Africe a počet obyvatel na Zemi dále poroste. Pokud se však Země nesrazí s asteroidem, anebo pokud Američané dřív nenapadnou Severní Koreu či Rusko.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
