První český prezident Václav Havel zemřel před šesti lety. Napsal jste o něm knihu Havel. Můžete ze znalosti jeho osobnosti a uvažování odvodit, jak by komentoval prezidentování Miloše Zemana, nástup premiéra Andreje Babiše a volební úspěch SPD Tomia Okamury?
Nemohu hovořit za Václava Havla, nepřipadá mi to správné, i když tuším, co by si asi myslel. Mohu říct, co si myslím já. Česká republika nutně potřebuje nového prezidenta, který by vrátil zemi optimismus, snášenlivost a mezinárodní respekt. Česká republika potřebuje bezúhonného premiéra, jehož vláda se opírá o důvěru Poslanecké sněmovny. A Česká republika nepotřebuje politiky, kteří těží z rozdmýchávání nedůvěry, nesnášenlivosti a nenávisti.
V zajímavé inscenaci Divadla na Zábradlí Velvet Havel je pojat jako nedospělý hloubavý chlapec, jemuž "máma" Olga například radí, jak rozepnout podprsenku se zapínáním vepředu. Souhlasí na něj i tento popis?
Jako každé umělecké dílo vychází Velvet Havel z autorské licence, není líčením skutečnosti, ale dramatickou nadsázkou. Havel na jevišti není Havel ve skutečnosti.
Myslíte si, že by ho inscenace rozesmála, anebo by v něm zanechala osten zklamání z neúcty divadelníků?
Rozhodně by se nad ní netrápil a asi by ho i pobavila.
Internet na jednu stranu přispěl k rozvoji občanské společnosti, ale na druhou stranu i k nárůstu lživé propagandy, radikalismu či nenávistných komentářů, které píší hlavně anonymové. Havel sice zažil prudký rozvoj internetu a sociálních sítí, ale byl už velmi nemocný. Nemyslíte si, že by se v takovém světě cítil ztracen, zklamán, obelhán?
Zákeřní anonymové, našeptávači a nactiutrhači existují odjakživa a šíří svůj jed prostřednictvím šeptandy, anonymních pamfletů a udávání. Internet jim jen poskytuje neohraničený prostor. Obrana proti tomuto jevu zůstává stejná jako vždy. Názor člověka, který se k němu neumí přihlásit, nemá žádnou platnost a žádnou váhu.
Jak vnímáte tuzemskou mediální scénu, kde proti sobě stojí Babišova, Bakalova, Soukupova, Křetínského, ale třeba i Valentova parta? Lze v takovém rozpoložení dělat úplně nezávislou žurnalistiku?
Nejsem úplně příznivcem "partovního" pohledu na mediální scénu a ani přesně nevím, která média komu konkrétně patří. V tržní společnosti vždycky média někomu patří, s výjimkou médií veřejné služby. Podstatné je, zda majitel přímo či nepřímo zasahuje do ediční politiky daného média. A je celkem snadné rozlišit česká média, kde se to děje, a média, kde fungují "čínské stěny", které to neumožňují. Je také snadné identifikovat mediální magnáty, sledující politické cíle, jako je pan Babiš či pan Soukup, od těch, kteří politické cíle nemají.
Koho byste k debatě v Knihovně Václava Havla nepřipustili? Tomia Okamuru, Vojtěcha Filipa, Josefa Skálu, Adama B. Bartoše, Tomáše Vandase, Tomáše Ortela...
V souladu s Ústavou, Listinou základních práv a svobod a českými zákony bych nerad připouštěl k debatě lidi, kteří veřejně zastávají či vyzývají k potlačování lidských práv a demokratických svobod občanů, či kteří popírají existenci genocidy a zločinů proti lidskosti v minulosti. Kdokoli jiný je k debatě vítán.
Kdy bude v domě u Drahomířina sloupu na Hradčanech otevřena Knihovna Václava Havla? Jaké o tom máte informace?
V nejbližší době nikoli. Žádné bližší informace nemám.
Programovým ředitelem knihovny je Jáchym Topol. Jeho nová kniha Citlivý člověk vyvolala kritiku Václava Klause, Ladislava Jakla a Jiřího Weigla. Dokonce spisovatele nazvali zakomplexovaným člověkem. Jak jste vnímal tohle pozdvižení?
S pobavením. Na Facebooku jsme jako Knihovna poděkovali Institutu Václava Klause za skvělou propagaci Topolovy knihy. Myslím, že také trochu jejich zásluhou získal Jáchym Topol za knihu i Státní cenu za letošní rok.
Psali jsme:
Prezident Miloš Zeman sklízí neustálou kritiku za snahu o dobré vztahy s Ruskem a Čínou. Prý to hraničí s kolaborací. Jak to vnímáte?
Nekritizuji prezidenta Zemana za snahu o dobré vztahy s Ruskem a Čínou. Nikdo nechce mít špatné vztahy s Ruskem a Čínou. Něco jiného je, když Zeman řekne, že bychom se měli od Číny učit, jak stabilizovat společnost. Čína stabilizovala společnost mimo jiné přísnou cenzurou, zavíráním statisíců lidí do vězení a převýchovných táborů a popravami stovek lidí každý rok. Pokud se tohle chce prezident Zeman učit, bylo by možná lepší, kdyby zůstal v Číně.
Dalajlamismus. To prohlásil tehdejší premiér Petr Nečas, když jste se kvůli knize Havel setkal jako velvyslanec v Londýně s dalajlamou. Jak na vás ale působilo Prohlášení čtyř, když se s tibetským duchovním vůdcem setkal tehdejší ministr kultury Daniel Herman?
Prohlášení čtyř bylo zbytečným podbízivým gestem, k jakému by se suverénní stát neměl snižovat. Poznámku o dalajlamismu nemá ani cenu komentovat.
Co jste si myslel, když prezident Zeman vyznamenal medailí za zásluhy vašeho jmenovce Petra Žantovského, který podle hlasů kritiků za bývalého režimu přispěl k likvidaci časopisu Melodie?
Jaký Masaryk, takový Čapek. Ale musím se jmenovce přece jen trochu zastat. Pokud vím, nepřispěl za normalizace k likvidaci Melodie jako časopisu, ale pouze k likvidaci jejího dobrého jména a pověsti, kterou do té doby požívala.
Prezidenstké volby jsou za dveřmi. Nepřipadá vám, že kromě Zemana a možná Topolánka jsou všichni ostatní nadějní kandidáti jen variací téhož?
Nepřipadá vám, že to je takzvaná návodná otázka, v níž je již obsažena odpověď? Čeho by měli být variací?
Dobře, tak kdo z nich by na Čechy působil nejsmírněji? Kdo by dokázal být tolik potřebným tmelem společnosti?
Myslím si, že profesor Drahoš během půl roku své kampaně dokázal, že nerozděluje společnost, že hledá celospolečenskou shodu, a to i za cenu, že někdy působí nezáživně. Pokud se mu bude skutečně dařit shody dosáhnout, stojí ta cena za to. Ale totéž bych mohl říct o Marku Hilšerovi či Pavlu Fischerovi. Michal Horáček či Mirek Topolánek zase nabízejí větší dynamiku. To nejpodstatnější ale je, že potřebujeme nového prezidenta.
Jste autorem thrilleru Ochlazení, kde jste dobře vystihl situaci v Rusku. Teď tam také budou prezidentské volby. Koho byste z šesti stávajících kandidátů Rusku přál a proč?
Nejsem odborníkem na příští ruské prezidentské volby. Ale parafrázoval bych Olivera Cromwella v tom smyslu, že Vladimír Putin je na svém místě již příliš dlouho, než aby mohl ještě vykonat něco dobrého.
V českém Senátu jste pracoval ve funkci předsedy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Co vnímáte jako největší nebezpečí pro současné Česko?
Jako největší nebezpečí pro Českou republiku ve skutečnosti vnímám věci, které se senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost příliš netýkají: Naši vlastní lhostejnost, malověrnost a sobeckost. Masaryk měl pravdu, když říkal, že "česká otázka" má být otázkou světovou, nebo nebude vůbec.
A nebezpečí pro současný svět?
Prohlubující se ztrátu víry ve svobodu a její nahrazování nejrůznějšími doktrinami, institucemi, direktivami a politickou pseudokorektností. A ztrátu historické paměti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
