Jak vnímáte to, co se děje kolem jmenování ministra kultury? Prezident Miloš Zeman odmítl Michala Šmardu kvůli jeho nedostatečným zkušenostem v oblasti kultury a udržuje tak koalici v napětí. Jaký je váš názor? S jakými pocity celou věc sledujete?

Vše sleduji s pocity nezúčastněného diváka, tedy jako všichni občané České republiky. Všichni zainteresovaní hrají svoji hru a nikdo nechce prohrát. Prezident Zeman využívá všechny možnosti, které mu dává Ústava. Jeho odpůrci tvrdí, že už se pohybuje za hranou a Ústavu porušuje. Nejsem právník, takže bych toto nechala na odbornících. Nicméně bych připomněla, že Zeman není první a jistě ani poslední prezident, který se snaží ze své pozice tak razantním způsobem ovlivňovat domácí politické dění.

Například Václav Havel v roce 2001 prohlásil pro Právo, že má povinnost odvolat ministry, ale u jejích jmenování to není tak jisté. A navíc dodal, že kdyby seděl na Hradě jen kvůli podepisování, pak by svou funkci zesměšnil. Možná se jeho slovy tehdejší premiér a současný prezident země Zeman dnes řídí a nechce zesměšnit funkci prezidenta.

Šmardu teď odmítá i sám premiér Andrej Babiš, který ho původně navrhnul. Jak se koalici daří obsazovat přední místa odborníky, jak politici slibovali? Jsou časté změny běžnou politickou věcí?

Obecně platí, že časté změny ve složení vlády signalizují nejistotu a patrně ne úplně promyšlený výběr. Proč najednou dává premiér od Michala Šmardy ruce pryč, tak to byste se museli zeptat přímo Andreje Babiše. Co se týká odbornosti šéfů jednotlivých resortů, tak mám v mnoha případech o oprávněnosti výběru značné pochybnosti. A myslím, že v tomto ohledu nás je v České republice jistě více.