Jak vnímáte to, co se děje kolem jmenování ministra kultury? Prezident Miloš Zeman odmítl Michala Šmardu kvůli jeho nedostatečným zkušenostem v oblasti kultury a udržuje tak koalici v napětí. Jaký je váš názor? S jakými pocity celou věc sledujete?
Vše sleduji s pocity nezúčastněného diváka, tedy jako všichni občané České republiky. Všichni zainteresovaní hrají svoji hru a nikdo nechce prohrát. Prezident Zeman využívá všechny možnosti, které mu dává Ústava. Jeho odpůrci tvrdí, že už se pohybuje za hranou a Ústavu porušuje. Nejsem právník, takže bych toto nechala na odbornících. Nicméně bych připomněla, že Zeman není první a jistě ani poslední prezident, který se snaží ze své pozice tak razantním způsobem ovlivňovat domácí politické dění.
Například Václav Havel v roce 2001 prohlásil pro Právo, že má povinnost odvolat ministry, ale u jejích jmenování to není tak jisté. A navíc dodal, že kdyby seděl na Hradě jen kvůli podepisování, pak by svou funkci zesměšnil. Možná se jeho slovy tehdejší premiér a současný prezident země Zeman dnes řídí a nechce zesměšnit funkci prezidenta.
Šmardu teď odmítá i sám premiér Andrej Babiš, který ho původně navrhnul. Jak se koalici daří obsazovat přední místa odborníky, jak politici slibovali? Jsou časté změny běžnou politickou věcí?
Obecně platí, že časté změny ve složení vlády signalizují nejistotu a patrně ne úplně promyšlený výběr. Proč najednou dává premiér od Michala Šmardy ruce pryč, tak to byste se museli zeptat přímo Andreje Babiše. Co se týká odbornosti šéfů jednotlivých resortů, tak mám v mnoha případech o oprávněnosti výběru značné pochybnosti. A myslím, že v tomto ohledu nás je v České republice jistě více.
Jak v tom všem vnímáte pozici ČSSD? Co ji ohrožuje více? Ochod z vlády, nebo setrvání ve vládě?
Upřímně řečeno, nepřemýšlím o pozici ČSSD ani hrozbách, kterým snad čelí. Zabývám se především děním v hnutí Trikolóra. Pokud ale snad ČSSD z vlády odejde, jistě nebudu nijak smutnit. Česká republika si zaslouží lepší vlády.
Ohledně opozice často slýchám, že používá jen program antibabiš, ale nic nenabízí. Souhlasíte s tím? A bude hnutí Trikolóra, pokud se do opozice dostane, jiné?
Někteří opoziční politici jsou opravdu přesvědčeni, že se stačí jen vyhraňovat vůči ANO a Andreji Babišovi a to samo o sobě stačí k tomu, aby jejich politické strany uspěly ve volbách. Hnutí Trikolóra razí odlišnou strategii. Soustředíme se především sami na sebe, budování struktury strany, práci na programu a komunikaci s našimi stávajícími i budoucími příznivci. Jsme pozitivní a jdeme vlastní cestou. Fotbaloví trenéři obvykle říkají, že jdou zápas od zápasu a nezabývají se tím, jak hrají jejich soupeři. Ono to zní jako fráze, ale je na tom zároveň mnoho pravdy. Naším cílem je uspět ve volbách a prosadit náš program bez ohledu na to, jestli je právě premiérem Andrej Babiš.
Psali jsme:
Zdá se, že práce v hnutí Trikolóra v letních měsících nespí. Jak se vám daří budovat členskou základnu?
Hnutí Trikolóra vzniklo před dvěma měsíci a i přes letní prázdniny a čas dovolených samozřejmě nemůžeme a ani nechceme zahálet. Naši příznivci oprávněně očekávají, že uděláme vše proto, abychom byli připraveni utkat se s konkurenčními stranami v přímém volebním souboji třeba už zítra, pokud to bude potřeba. Na druhou stranu nejde nic uspěchat. Nejsme na závodech, ale budujeme politické hnutí, které hodlá promluvit do dění v této zemi. Hnutí Trikolóra není rychlokvaška, ale seriózní dlouhodobý projekt.
Když budu konkrétní, tak ve většině krajů již působí oblastní koordinátoři a vybírají se místní koordinátoři, dochází k setkávání nejenom mezi nimi samotnými, ale i s našimi příznivci. Přibližně do konce srpna vznikne v každém kraji jedna v uvozovkách vzorová místní organizace. Jsme rádi, že registrovaní příznivci se chtějí aktivně zapojit do budování hnutí Trikolóra. Jsme s nimi v úzkém kontaktu a spolupracujeme společně. To je zcela zásadní věc pro úspěšné budování hnutí.
A co častá kritika, že hnutí zatím nepředstavilo program? Předpokládám, že na něm pracujete. Kdy se ho veřejnost dočká?
Ano, na programu se skutečně usilovně pracuje. Spolupracujeme na něm s odborníky, kterým důvěřujeme, a jsme si jistí, že mají k danému resortu, co říci. Mimochodem právě programu bylo věnováno poslední předsednictvo hnutí Trikolóra, které se konalo v minulém týdnu. Členové přípravného výboru a krajští koordinátoři již měli možnost přečíst všechny části programu a opřipomínkovat je. O některých se ještě společně bavíme a budeme je v příštích dvou až třech týdnech společně ladit. Začátkem září bychom potom mohli veřejnosti představit hlavní pasáže programu. Těší mě, že do diskuze nad programem se zapojili stejnou měrou všichni zainteresování a na jeho základních tezích se všichni shodneme. Náš program jde k jádru věci, je prost prázdných frází a v neposlední řadě je čtivý. Formulovali jsme jej tak, aby byl srozumitelný na první dobrou. Mám z toho opravdu dobrý pocit a už se těším na reakce lidí.
Podle médií hodláte s Václavem Klausem mladším objíždět i menší obce a setkat se s co největším počtem lidí. Je tohle právě ten recept, jak oslovit voliče? Proč? A zapomněly na tento způsob politické strany?
Na objíždění České republiky v „krutopřísně jeté dodávce“, jak nedávno napsal Václav na svém facebooku, se oba ohromně těšíme. Ale nejde jen o nás dva, těšíme se na to v celém hnutí Trikolóra. A proč se na tuto cestu chceme vydat? To je přece jasné! Politika by měla být v prvé řadě o setkávání s lidmi a vzájemné komunikaci. Sociální sítě jsou sice ve dnešní době důležité, ale není nad osobní mezilidský kontakt. Někteří politici tyto věci podceňují, ale pro nás je to naprosto přirozené. Jak může politik udělat něco pro občany své země, když s nimi nemluví v tváří tvář?
Co je podle vás dnes – při budování nové politické síly – důležitější? Známé tváře, nebo schopnost a zkušenosti? A funguje to v české politice správně v tomto ohledu?
Je to kombinace těchto a i dalších faktorů. Samotná známá tvář samozřejmě nestačí, protože známým se člověk stává jen tím, že se objeví v televizi. Úspěšný politik musí být v prvé řadě autentický, zastávat pevné názory a v neposlední řadě je musí umět jasně a srozumitelně komunikovat. Všichni členové přípravného hnutí Trikolóra i krajští koordinátoři mají ve svém oboru řadu zkušenosti a také úspěchů. A co je úplně nejdůležitější, mají chuť a motivaci něco změnit. Vědí, že za námi stojí nejenom tisíce registrovaných příznivců, ale i další lidé v celé České republice, které nesmíme zklamat. Máme jenom jeden pokus a jsme si toho vědomi. A pokud se ptáte, jestli některé ty zdánlivé zákonitosti v české politice fungují, tak odpovídám, že nikoli. Jinak by tady hnutí Trikolóra nebylo.
Jaká otázka či poznámka týkající se hnutí Trikolóra od jejího vzniku vás pobavila nejvíce?
Úplně nejhorší v politice je, když se o vás nemluví a nepíše. O hnutí Trikolóra se naštěstí mluví a píše poměrně dost. Ne vždycky tak, jak bychom si přáli, ale takový je život. Nikdy se nejde zavděčit všem. Občas to je spíš snaha hnutí Trikolóra poškodit za každou cenu a šířit dezinformace. Paradoxně ze strany těch, kteří tak rádi píšou o škodlivosti šíření dezinformací u druhých. Ale nestěžujeme si. Jdeme do toho s otevřeným hledím a každý den si opravdu užíváme obrovskou podporu, které se nám dostává ze všech koutů naší země. A to nás nabíjí a těší.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
