Podívejte na Ukrajinu a buďte rádi, že vás Havel dovedl do bezpečného přístavu, říká Magda Vašáryová

22. 2. 2014 5:52

ROZHOVOR Magda Vášáryová rozhovor s ParlamentnímiListy.cz bez sebemenšího zaškobrtnutí zvládala v češtině. Jako bývalá velvyslankyně, ovládá vedle toho prý stejně plynně i další jazyky. Ovšem tomu, co se aktuálně děje na Ukrajině, porozumět neumí. Hovořila s námi o tom, co nastává, když se 'ulice' nasytí i o rozdělení naší federace.

Podívejte na Ukrajinu a buďte rádi, že vás Havel dovedl do bezpečného přístavu, říká Magda Vašáryová
Foto: Hans Štembera
Popisek: Magda Vašáryová

Paní Vašáryová, domníváte se, že existuje nějaké řešení, které pomůže Ukrajině co nejrychleji ukončit problémy, v kterých se zmítá?

Víte, já jsem sice už dost stará, ale tu křišťálovou kouli, z které bych uměla číst budoucnost a řešení, nemám. Nicméně už před několika týdny jsem si s některými mými přáteli říkala, že ta ukrajinská ulice už zřejmě dosáhla svého, a musí nastoupit politici a jednání. Pokud nenaskočí, že to může skončit velmi zle. A to se bohužel děje. Ona ta ulice vždycky dotáhne nějak ty věci k určitému bodu, ale pak se to může začít zvrhávat.

Fotogalerie: - Evropské dialogy Václava Havla

Konference Evropské dialogy Václava Havla. V galer...
Petr Pithart
Jiří Přibáň
Konference Evropské dialogy Václava Havla. V galer...
Jacques Rupnik
Konference Evropské dialogy Václava Havla. V galer...

I když nikoli takto krvavou, i my  - tedy naše původně dva státy federace - máme jistou zkušenost…

Ano, zkušenost máme. A víme, že v momentě kdy seriózní lidé odejdou z toho náměstí, tak tam přijdou různí psychopati. V našem případě třeba najednou bývalí komunisté jsou velicí národobijci… A možná si pamatujete na to, jak v Bratislavě na  náměstí před rozdělováním naší do té doby federativní republiky vykřikovali hrozivá hesla a prohlášení lidé co nosili porůznu fotografie Tisa. To nebylo nic příjemného, ale bohužel nic, co by nás mělo překvapit. Není tedy překvapivé ani to, že na kyjevské náměstí naklusaly též různé podivné osobnosti. Roli tam hraje i to, jak od našich přátel na Ukrajině taky slyšíme, že ty tzv. titušky, dostávají podporu odněkud ze severu.  To znamená, že tam už se nyní hlavně manipuluje veřejné mínění.

Manipuluje se podle Vás i u nás anebo na Slovensku veřejným míněním třeba nevyvážeností podávaných informací? Hodně se tyto názory objevují…

Podle toho, kdo chce co číst, asi tak se to dá říct. Ty informace se dají nalézt dnes již různé.  V každém případě já každé ráno čtu teď polské noviny, poněvadž ony tam mají své zpravodaje a štáby přímo na místě. Poslouchám i vašeho českého zpravodaje televize, který je přímo v Kyjevě. My, Slováci, ani to nemáme…Takže pro mě je nejčerstvější zpravodajství od Poláků, pak čtu česká média.

Informace se šíří nyní všude, jenomže všichni se ptají, zda se dá něco udělat. A nikdo neví…Setkala jste se s někým, kdo by věděl? Alespoň třeba rámcově?

Je velmi těžké říct, co se bude dál dít, poněvadž netušíme, co ten ‚velký obr‘ za nimi udělá. A proč to bylo a proč se to stalo právě teď. Napsala jsem před týdnem blog  a na stejně téma jsem vystoupila i ve slovenském parlamentu, kde se mluvilo o zahraniční politice. Představte si, že jsem zjistila, že náš ministr zahraničí nebyl schopný říct o Ukrajině deset souvislých vět. To jsme samozřejmě kritizovali. Řekla jsem jim, ale že si musíme hlavně včas uvědomit, že když jim (Ukrajincům) nepomůžeme řešit jejich krizovou situaci, tak bude naše země zavalená uprchlíky právě odtamtud, protože budou prchat ze své země k nám, jakožto sousedům. A až dneska (v pátek) tedy Bratislava konečně vydala prohlášení, že jsme připraveni na to, aby mohli ranění z Ukrajiny přijít do našich nemocnic. To už přitom třeba Litva udělala dávno. Obávám se, že my na Slovensku to můžeme pak schytávat v první linii – vše, co s sebou ta vyhrocená ukrajinská situace bude obnášet. A zda jsme na to připravení, to je otázkou.

Pokouší se to řešit i Evropská unie, o jejíž aktuální krizi je i konference, na kterou jste do Prahy přijela. V tom spásu nevidíte?

Ano, na Ukrajině je Tusk, je tam francouzský ministr a další lidé z EU, ale pokud se Janukovyč s Putinem dohodli na nějakém scénáři, což nelze vyloučit, asi to bude velmi, velmi těžké nějak urovnat. I proto, že Putin se nemusí ptát své dumy, jestli může dát miliardy dolarů někam do něčeho. Ta situace je tam opravdu velmi špatná. Se slovem spása bych tedy byla opatrná.

Jak už padlo, i my - tedy občané z Československa – jsme si prošli rozdělením republiky, ačkoli též emotivním, tak bez nějakých krvavých střetů. Nyní se o tom mluví i v souvislosti s Ukrajinou…jak moc reálně vidíte takovéto řešení?

Moc si nemyslím, že je pro Ukrajinu možné, aby tam došlo k nějakému rozdělení. To totiž není Československo, byť to na okamžik tak může vypadat. My jsme byli jako federace pospolu 70 let. Pak jsme se rozdělili a mezi tím k tomu došlo i v době 2. světové války. Při čemž i v roce 1968 ty pokusy byly. Nemám tu křišťálovou kouli, jak jsme zmínila na počátku, abych to viděla, ale myslím, že cesta rozdělení pro Ukrajinu asi reálná nebude. Ta byla jednolitá. Jestli tedy mají Rusové eminentní zájem na tom, aby Ukrajina šla dál s nimi, a to si myslím, že mají, tak je asi třeba se příliš nevměšovat.

Ruská federace totiž bez Ukrajiny nemůže být hegemonem. Nejde možná dle mého asi ani o nerostné bohatství, jak by se mohlo zdát. To zřejmě nehraje v tom konfliktu tak zásadní roli, možná snad jen pro vnitřní rozpočet. Ale spíš bych to viděla tak, že i Rusové vědí, že je třeba v té obrovské zemi mít mozky, to velké území, přístup k Černému moři. Takže to vše uvidíme zřejmě sehraje roli při hledání řešení. Ovšem jaké bude…to neumím opravdu odhadnout.

Všichni se shodují na tom, že bude velmi složité. Přitom je letošní konference i ve znamení slov Václava Havla, který o Ukrajině mluvil již v roce 2004 a jeho slova by byla aktuální i v současném stavu. Když se ale podíváme na to, co lze udělat pro nápravu z pohledu jednotlivce, je vůbec v silách nějakého jedince něčím pohnout – tedy v tomto ohledu, kdy jde o přetahovanou i mezi velmocemi?

My musíme především přestat láteřit a naříkat a stěžovat si a uvědomit se, že když se díváme na ty elity, co tu byly před tím, ať už k nim máme výtky jakékoli, že nás dovedly až do bezpečného přístavu. Tam na východ od nás zuří bouře, ale my jsme před ní schovaní v bezpečném přístavu. To je prostě fakt.

Což si mnozí vykládají tak, že se o to, co se děje za hranicemi, nemusejí zajímat…něco ve smyslu: Nehas, co tě nepálí…

To ale v žádném případě neznamená, že si nemáme dávat samozřejmě pozor na to, co se tady i za hranicemi děje. Že se nebudeme zajímat o to, jak se dělají ruské investice a tak dále. Musíme si též uvědomit, a hlavně ti mladí, že to, že jsme dneska v tom klidném přístavu, nemusí být navždy. Ani zítra už tam být nemusíme. Z příkladu Ukrajiny vidíme, že stačí jedno prohlášení, jeden krok (Vilnius) a najednou se blížíte rychleji, než byste se nadáli, do syrského scénáře.

Fotogalerie: - Stop Janukovyč

Na Václavském náměstí v Praze se konal protest pro...
Na Václavském náměstí v Praze se konal protest pro...
Na Václavském náměstí v Praze se konal protest pro...
Na Václavském náměstí v Praze se konal protest pro...
Na Václavském náměstí v Praze se konal protest pro...
Na Václavském náměstí v Praze se konal protest pro...

Třetí důležitá věc je to, že nelze se starat jen o náš ‚dvůr‘. To platí i pro Čechy. I když jste nyní v závětří nás, nelze vyčkávat, je třeba se angažovat. Nestačí říkat, mně se tohle nebo ono nelíbí, tak vystoupíme z EU…To jsou velice nebezpečné věci a já rozumím možná tomu, že si mnozí Češi mohou říci, že jsou od toho konfliktu na Ukrajině vzdálení a nemusí se tedy starat o to, co se tam děje, ale musím apelovat a připomenout, že tohle, opravdu není ten případ. Je třeba se skutečně zajímat a angažovat.

Kdo je Magda Vášáryová?

Magda Vášáryová je slovenská herečka, diplomatka, státní úřednice a politička, sestra herečky Emílie Vášáryové a manželka herce Milana Lasici.

Po sametové revoluci v roce 1989 se stala velvyslankyní ČSFR v Rakousku, v květnu 1999 neúspěšně kandidovala na úřad prezidenta Slovenské republiky. V letech 2000 - 2005 působila ve funkci velvyslankyně Slovenské republiky v Polsku, poté pracovala ve funkci státní tajemnice slovenského ministerstva zahraničních věcí. Od 17. června 2006 je poslankyní Národní rady za Slovenskú demokratickú a kresťanskú úniu - Demokratickú stranu, v roce 2010 svůj poslanecký mandát obhájila. V červenci 2010 oznámila, že se bude ucházet o funkci primátorky Bratislavy v podzimních volbách, kde skončila jako druhá ze tří kandidátů.

Od roku 2007 je předsedkyní Správní rady nadace VIA CULTURA, kterou založila. V roce 1977 podepsala spolu s dalšími umělci tzv. antichartu. V roce 1988 jí byl udělen titul zasloužilá umělkyně. (Zdroj: Wikipedie)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Konečný účet pro Rejžka s Hutkou. Jan Keller četl, co si pánové myslí o Češích a o Gottovi. A pak spustil sám

19:36 Konečný účet pro Rejžka s Hutkou. Jan Keller četl, co si pánové myslí o Češích a o Gottovi. A pak spustil sám

ROZHOVOR „Jan Rejžek je chodící hysterie, takže by bylo možné ho v tomto ohledu považovat za na slov…