Vám prý zrušili blog na iDnes.cz... Co tomu říkáte?
Tušil jsem to, když se v Poslanecké sněmovně sešla partička havloidů k jednání, jak vyřadit z provozu nepohodlné autory nezávislých médií, aby se zabránilo proruské propagandě. Cibulkovy seznamy mě nedostaly, až teď je ze mě podlý extremista... Hlavní „osobnosti“ na této konferenci byli dle pozvánky poslanci Ivo Gabal z KDU-ČSL a Helena Langšádlová z TOP 09. Sekundovali jim pornoherec Jakub Janda, zastupující Evropské hodnoty, a Jakub Kalenský ze StratCom, což je instituce Evropského parlamentu zaměřená mimo jiné na boj s takzvanou ruskou propagandou. A pak mi přišlo psaní od paní Janků z MAFRA… Více jsem k tomu vyjádřil v jednom článku.
Jaké bylo zdůvodnění zrušení vašeho blogu?
Netušil jsem, že úder na mě přijde tak rychle. Napsala mi vzkaz Tereza Janků, že jde o mé postavení blogu mimo titulní stranu. Své články jsem prý, aniž bych tuto informaci uvedl, nejdříve publikoval na webu www.rukojmi.cz. Blogy iDnes mají být prý primárně psány přímo pro iDnes.cz.
Paní Janků dál perlila, že prý soustavně formou odkazů propaguji nejen svůj soukromý blog www.olser.cz, ale především stránky www.rukojmi.cz. Je prý zcela nepřípustné, aby pod hlavičkou osobního blogu blogger či jakýkoli podnikatelský subjekt propagoval svoji činnost, služby nebo produkty, ať už jsou komerčního charakteru či nikoli. Bla, bla, bla...
Není náhodou paní Janků nástupkyně soudružky Čermákové z Mladého světa? Šéfredaktorka Mladého světa Olina Čermáková byla, jestli mě paměť neklame, manželkou tehdy nejvyššího cenzora – předsedy Úřadu pro tisk a informace… Tehdejší prominentní redaktor Radek John by mohl povídat...
Jak dlouho jste tam psal blogy?
Svůj první blog na iDnes.cz jsem zveřejnil v polovině srpna 2008, pak jsem byl zařazen po třetím místu v soutěži bloggerů mezi VIP autory na blogu iDnes, následovalo mé umístění na sedmém místě a v roce 2015 jsem obsadil místo šesté, což bylo mezi několika tisíci bloggery slušné postavení. Psal jsem pravidelně a rád; napsal jsem stovky článků. Z nich pak vyšla moje knížka blogů iDnes pod názvem „Lžete, pane ministře aneb To vy lžete, pane poslanče.“ Myslím si, že jsem jako jeden z mála učinil dost pro reklamu MF Dnes. Možná i proto mi nikdo nevyčítal, že používám odkazy z mých článků z Olser.cz, které tvoří moji databázi politického dění nejen v Česku, ale i v zahraničí, kde jsem procestoval na 70 zemí světa. Nyní mi vyšla elektronická knížka „Krvavý Majdan, aneb Jak svět odchází…“, rovněž z blogů iDnes.
Jaký je nyní stav?
Dostal jsem soukromou zprávu, že prý jde jen o technickou závadu. Je to zvláštní, pokud vím, tak jsem jediný, kdo má vygumovány všechny blogy. Z několika tisíc bloggerů...
(Poznámka redakce: ParlamentníListy.cz nabízejí voleným zastupitelům a členům politických stran možnost založit si osobní profil, prostřednictvím kterého mohou publikovat texty bez jakéhokoliv zásahu. Občané mohou své texty zasílat přímo redakci.)
Teď z jiného soudku. Co jste říkal návštěvě čínského prezidenta v ČR a tomu, jak probíhala? Bylo kritizováno vyvěšování čínských vlajek...
Co vše mě zaujalo na návštěvě čínského prezidenta Si Ťin- pchinga – podle právě se probouzejícího Schwarzenberga tyrana a novodobého Hitlera v Lánech a na Pražském hradu? Začal bych mladíkem, co vběhl do davu Číňanů tuším s vlajkou Tchaj-wanu a dostal holemi po hlavě, přičemž byl zázračně nezraněn... ČT to nekomentovala, jen stydlivě ukázala video, jak mladík provokativně vtrhl do davu, kde ho dle jeho následného vyjádření do kamery měli holemi bít do hlavy, aniž by však ukázal jakoukoli krvácející tržnou či jinou ránu. Navíc Číňané neměli hole, ale pouze tyčky s vlajkami Číny, jejíž čest hájili. Mladík, co chtěl být slavný, zřejmě od rodičů věděl, jak na Národní třídě křičeli: „Máme holé ruce!“ a porazili s pomocí Václava Havla komunu v čele s jeho komunistickým premiérem Čalfou...
Že to byla jen nenávistná kampaň Kalouska a Schwarzenberga, je jasné obzvlášť poté, kdy prezident Si Ťin-pching odletěl od nás do USA, kde naopak nebyla za Obamou jediná tibetská vlajka, stejně jako nebyly žádné americké provokace vůči Číňanům. Každý to ostatně viděl v ČT a také se následně svět dozvěděl, že Obama chce, aby se do roku 2020 milion amerických studentů naučilo čínsky. Přepočítáno: mělo by jít o každého padesátého amerického vysokoškoláka. Projekt se má jmenovat „1 Million Strong“ a má navázat na iniciativu, která měla za cíl zvýšit počet amerických studentů studujících na stipendiích v Číně na 100 tisíc do roku 2015. Byla vyhlášena v roce 2009, kdy počet takovýchto studentů byl kolem deseti tisíc a jejich počet začal skutečně strmě stoupat.
Jakého přijetí se dostalo čínskému prezidentovi v USA, Británii či dalších zemích?
Musím říct, že přímo bombou bylo nekonečné dotazování Takáče v ČT, který se snažil získat od lidí potvrzení svého schizofrenního dojmu, že uvítání (a celá návštěva) Si Ťin-pchinga bylo nepřirozeně pompézní, patolízalské a servilní. Na tuto zhovadilost se nedá reagovat jinak než ukázkou, jak prezident Zeman musel z pekingského letiště do hlavního města Číny pěšky... (Uvítání Zemana v Číně)
A v Londýně se královna Alžběta II. ztrapnila tím, že čínského prezidenta vezla k sobě pouze na žebřiňáku taženým chladnokrevnými valachy... Když Si Ťin-pchinga přijala královna Alžběta II. spolu se svým manželem, princem Philipem, nikde jsem nečetl, že „ležela na zádech, vystavila své bříško a třepala svýma nožičkama“, jak to napsal Kamberský o Zemanovi. Naopak britská média pěla ódy na Si Ťin-pchinga, jenž ve svém parlamentním projevu citoval Shakespeara a poděkoval Britům za podíl na vítězství nad Japonskem.
Jaké pocity měl prezident Si Ťin-pching v Česku, když v Londýně označil rozhodnutí britské vlády stát se „nejlepším přítelem Číny na Západě“ za „vizionářské a strategické“? Třeba prohlásí o České republice, že je nejlepším přítelem Číny na Východě. To by ale musel zdůraznit, že až po Rusku; a to by čeští Gabalové asi nepřežili a šli se sebeupálit… Možná by si měli čeští vyvěšovači tibetských vlajek uvědomit, že Číně nejdou na ruku pouze Britové.
Jak to?
Norsko nedávno vyměnilo dalajlámu za slanečky a lososy. Na třídenní návštěvu Osla přijel 14. dalajláma a norská vláda nic. Žádné pompézní přijetí. Rybolov je „number one“. Nechtějí, aby Peking pro reinkarnaci přerušil rozhovory s Norskem o uzavření dohody o volném obchodu a zavedl restrikce na dovoz norských lososů. V roce 2012 navíc vynechal Norsko na seznamu evropských zemí, jimž nabídl bezvízové cesty do Číny. Nic nepomohl ani fakt, že je Norsko bohaté na ropu a údajně si může dovolit Číně vzdorovat. Byznys je byznys... Na zádech tam leželi a kopali nožičkama všichni...
Ale je zde i další hřebíček do rakve „pražské kavárny“. „Papež František si dalajlámy velice váží, ale nebude se setkávat s žádným laureátem Nobelovy ceny,“ řekl loni mluvčí Vatikánu Federico Lombardi. Dodal, že papež musel jeho požadavek odmítnout „kvůli zjevným důvodům“, uvádí britský server BBC. Vatikán totiž nechce ohrozit své snahy o zlepšení vztahů s Čínou, která považuje marxistického dalajlámu za separatistu a jeho setkávání s představiteli cizích mocností za urážku. Dalajláma je z odmítnutí návštěvy zklamaný, ale chápe ho. „Je zklamaný, že se nemůže setkat s Jeho Svatostí papežem, ale nechce způsobit žádné nepříjemnosti,“ uvedl dalajlámův mluvčí Thubten Samphel.
Psali jsme:
-634967867796513101.jpg&id=9964)
V souvislosti s návštěvou čínského prezidenta v ČR čestný předseda TOP 09 a předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Karel Schwarzenberg řekl, že se sluší demonstrovat proti diktátorovi, který nechává hromadně popravovat, zavedl osobní kult a tuhou cenzuru. „Protestujeme proti přístupu papalášů. Takové – promiňte – řiťolezectví jsem ještě nikdy nezažil... Ani Hácha tam (míněno do zámku v Lánech, pozn. red.) Hitlera nepozval,“ řekl Karel Schwarzenberg na setkání s novináři. Co si o tom myslíte?
To řekne kníže Karel Spáč I., když otec jeho manželky Theresy byl vysokým příslušníkem jednotek SA a obdivovatelem Adolfa Hitlera... A velmi záhy vstoupil do nacistických organizací a dotáhl to až na führera, tedy SA. V župní složce Theresina otce najdeme úkol „vycvičit vybrané příslušníky SS a SA ve střelbě“. Podle soudních spisů z roku 1945 patřili k jeho zakladatelům „nefalšovaní nacisté, kteří si od Třetí říše slibovali počátek zlatého věku“. Byl dokonce účastník nacistického puče, kdy byl zavražděn rakouský kancléř Dollfuss... Opravdu je Schwarzenbeg tím pravým, kdo by měl právo někoho přirovnávat k Hitlerovi?
A kdyby pozval Zeman do Lán Obamu, napsal by kníže Karel Spáč I., že náš prezident přijal diktátora, co nechává hromadně popravovat? Na veřejnost se dostaly nové podrobnosti praktik CIA, kdy senátní výbor pro dohled nad tajnými službami zveřejnil příslušnou zprávu. Uvedl v ní, že brutální metody nepřinesly žádné dodatečné zpravodajské informace. Takový závěr ale představitelé americké tajné služby zpochybnili. Program vyslýchání radikálů či podezřelých z terorismu povolil prezident George Bush mladší po útocích na USA. Bush mladší přitom pateticky lhal, že „v Iráku nyní zabíjíme teroristy, kteří by mohli jinak přijít do Ameriky a zabíjet nás…“ Vše zakončil pokryteckou frází: „Přinesli jsme iráckému lidu svobodu a demokracii…“ Celá administrativa Bílého domu věděla o týrání vězňů, ale držela mu palce – od Bushe ml., přes Cheneyho, až po Riceovou a další...
A co říkáte obhajobě lidských práv v souvislosti s tím, že se Karel Schwarzenberg stýkal s předáky Saúdské Arábie?
Velký milovník a přítel Saúdů Karel Schwarzenberg jako bývalý kancléř Václava Havla byl u toho, když v roce 2001 navštívil Václav Havel Saúdskou Arábii a při této příležitosti si ohřál svoji polívčičku; byla podepsána dohoda o zřízení vyslanectví Saúdské Arábie v Praze. To bylo otevřeno v roce 2002. Česko s královstvím spolupracuje v oblasti politické, školské, vědecké, kulturní a obchodní. V Praze se mezi lety 1999–2000 uskutečnila výstava s názvem Saúdskoarabské kulturní dědictví a v roce 2011 byla Saúdská Arábie čestným hostem a hlavním tématem veletrhu Svět knihy. Kdo tedy přivedl zemi největšího terorismu do Česka?
Vy jste byl v Tibetu. Trpí Tibeťané pod čínskou nadvládou?
Čína postavila nejvyšší železniční trať na světě z Pekingu do Lhasy, velké letiště, dálnice, restaurovala tibetské kláštery. Dnes je čas satisfakce pro Tibeťany a připomenout pravdu, kterou u nás nemíní slyšet Havlové, Bursíkové, Schwarzenbergové, Kalousci, Halíci, Putnové, Piňosové a další zvrhlí populisté, kteří nechtějí znát obraz situace z dob temného feudalismu, kdy tibetští nevolníci a otroci představovali 95 procent populace, přirozeně neměli žádnou osobní svobodu a zacházelo se s nimi jako s věcmi. Vlastnili je buď vládní úředníci, aristokraté nebo vysocí lámové. Po generace byli připoutáni k půdě patřící feudálním pánům. Čím více měl pán nevolníků, tím byl bohatší. Mohl je půjčovat, dávat jako vklad do hry, zastavovat na hypotéku, darovat je či prodat. V případě, že nastávající manželé patřili různým pánům, musel být jejich sňatek schválen oběma pány.
Někdy si nevolník musel svou manželku od pána koupit. Jakmile se nevolníkovi narodilo dítě, stalo se majetkem pána. Lichva, robota a vysoké daně tvořily pilíře režimu. Většina nevolníků byla zadlužena či zatížena dědičným dluhem. Ostatně, lichvu dobře znají i nynější Romové. Zatímco ve starém Tibetu nebyly žádné školy, v současnosti má Tibet čtyři univerzity a tibetštinu jako hlavní jazyk.
Když putovali v 60. letech po Tibetu novináři Stuart a Roma Herder, hovořili s bývalým nevolníkem Zerethem Tueya Wangem, který ukradl dvě ovce patřící klášteru. Za tento čin ho zbavili obou očí a zmrzačili mu ruku, takže ji už nikdy nemohl používat. Vysvětlil jim, že přestal být buddhistou: „Když jim svatý Láma přikázal, aby mě oslepili, pomyslel jsem si, že na náboženství není nic dobrého.“ Přestože zbavení života je v rozporu s buddhistickým učením, některé provinilce trestali velmi silným bičováním a pak je „ponechali bohu“ v mrazivé noci zemřít.
Psali jsme:
Je pravda, že nynější dalajláma a přítel Václava Havla se hlásí k marxismu?
Když Čína obsadila Tibet, bylo ovšem dalajlámovi pouhých 16 let, asi proto nepodal žádost OSN o nezávislost pro Tibet. V roce 2000 v rozhovoru pro deník Libération přiznal: „Byl to pro mě velmi obtížný moment, neměl jsem žádnou zkušenost v diplomacii a v jednání s velmocí.“ V komunismu viděl větší duchovní inspiraci než v kapitalismu, sám se několikrát prohlásil za marxistického buddhistu. Věřil, že se Mao nebude v Tibetu prosazovat násilím. Dnes připouští zlepšení životní úrovně v Číně a také cílené kroky USA, jež zhoršily vztahy Číny a Tibetu.
V tibetském muzeu ve Lhase je dalajlámův vstřícný telegram Mao Ce-tungovi, v němž připomíná, že na bázi přátelství uzavřeli delegáti obou stran 23. května 1951 smlouvu Ústřední lidové vlády a místní vlády v Tibetu o opatřeních k mírovému osvobození Tibetu. Tibetská místní vláda jakož i církevní a sekulární představitelé jednomyslně podporují tuto smlouvu a pod vedením předsedy Maa a Ústřední lidové vlády budou aktivně podporovat Lidovou osvobozeneckou armádu v Tibetu, aby konsolidovala národní obranu, vyhnala imperialistické vlivy z Tibetu a zabezpečila sjednocení teritoria a suverenitu vlasti. Podepsán dalajláma Tibetské místní vlády, 24. října 1951, 24 hodin 8. měsíce roku zajíce tibetského kalendáře.
A jak to je s čínsko-tibetskými vztahy?
Jasně o čínsko-tibetském konfliktu hovoří dokumentární film Jeana-Michela Carrého: „Čína. Nové impérium – od ponížení po dominanci.“ Autor mimo jiné zdokumentoval pomocí audiovizuálních archivů neznámá fakta. Když Maova armáda přišla do Tibetu, našla tam jen středověkou teokracii s typickými prvky otrokářství. Navíc před zásahem CIA byly vztahy mezi Tibeťany a ústřední čínskou vládou zcela bez nepřátelství. Carré se vrátil i k výrokům tibetského dalajlámy, jenž v roce 1954 přijal místo místopředsedy čínského Národního shromáždění, kde se ve svém hábitu vyjímal mezi strohými uniformami maoistů. Na Maovu počest dokonce napsal báseň „Je kultivovaný a zdvořilý“.
Ke všemu dalajlámův bratr s odbojáři dostali peníze i výcvik od CIA, jež se v roce 1956 rozhodla udělat z Tibetu baštu proti komunismu v Asii. Mao byl v roce 1950 pod tlakem Moskvy a souhlasil s účastí Číny v korejské válce, i když to zablokuje jednání o Tchaj-wanu. Čína v Koreji ztratila na 200 tisíc vojáků, padl i nejstarší Maův syn. Válka ale ukázala, že Čína je schopná USA vzdorovat, a USA se proto rozhodly Čínu destabilizovat.
„Toužíme po mírovém spolužití s našimi čínskými bratry a sestrami,“ zopakoval alibisticky nedávno v Česku to, co řekl na tiskové konferenci v německé Bochumi. Zároveň dodal, že namísto nezávislosti by byl rád, aby tibetská provincie získala v rámci Číny větší autonomii a respekt pro kulturní a náboženské otázky. Na placené přednášce v New Yorku nedávno šokoval ještě víc, když prohlásil, že je pořád marxista, jelikož marxismus má morální etiku, zatímco kapitalismus je pouze honbou za ziskem, přičemž komunismus v Číně přinesl jejím obyvatelům neslýchaný blahobyt…
Břetislav Olšer (*1947) je spisovatel a novinář. Jako novinář navštívil na pětašedesát zemí světa. Byl prvním českým žurnalistou, který v roce 1991 udělal ve Vilniusu v parlamentu, odděleném od ruských tanků barikádami, rozhovor s prezidentem Litvy Vitautasem Landsbergisem. Rok poté uskutečnil během války na rozpadajícím se Balkáně rozhovor s posledním prezidentem Jugoslávie Stipe Mesičem. Poprvé se Češi dozvěděli o tzv. romském exodu do Kanady až z jeho torontských článků v únoru 1997. Knihy provází vlastními fotografiemi, z nichž uspořádal řadu výstav doma i v zahraničí. Napsal desítky publicistických scénářů pro televizi i rozhlas. Svému rodnému Valašsku věnoval příběhy lidí a jejich koní v knize pod názvem „(Ne)čas mezi taxisy“, za kterou získal jednu z prestižních česko-slovenských Cen E. E. Kische za výjimečná díla literatury faktu. Stejné ocenění mu pak bylo uděleno ještě dvakrát.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
