Poslanec ODS Žáček, bývalý ředitel ÚSTR: Rusko je cizí imperiální subjekt. Je zcela na místě srovnávat okupaci Krymu s rokem 1968. Nesmí to Putinovu režimu projít

5. 8. 2018 6:52

ROZHOVOR Návštěvy politiků KSČM či blízkých KSČM – europoslance Jaromíra Kohlíčka a senátora Jaroslava Doubravy – na anektovaném Krymu považuje poslanec za ODS Pavel Žáček za skandální a odsouzeníhodné. Tito politici jezdí na Krym kvůli podpoře zahraniční politiky a propagandy Putinovy administrativy. „Poslanci z České republiky by měli hájit primárně zájmy naší země a nikoliv cizího imperiálního subjektu, s jehož předchůdcem máme ty nejhorší zkušenosti,“ prohlásil. V rozhovoru pro PL první ředitel a zakladatel ÚSTR i Archivu bezpečnostních složek Pavel Žáček mluví o manipulacích s finančními prostředky, porušování zákonů, podle něj „prostě zlodějně“, která probíhá v Ústavu pro studium totalitních režimů vedeném „ambiciózním kindermanagementem v čele se Zdeňkem Hazdrou“.

Poslanec ODS Žáček, bývalý ředitel ÚSTR: Rusko je cizí imperiální subjekt. Je zcela na místě srovnávat okupaci Krymu s rokem 1968. Nesmí to Putinovu režimu projít
Foto: Archiv P. Žáčka
Popisek: Pavel Žáček

Anketa

Je slušné doufat, že Miloš Zeman brzy umře?

hlasovalo: 17399 lidí

Ukrajinské velvyslanectví v ČR se ohradilo proti přítomnosti komunistického europoslance Jaromíra Kohlíčka a senátora za hnutí Severočeši.cz (dříve senátora za KSČM) Jaroslava Doubravy na Krymu. Velvyslanectví odkazuje především na hrubou ignoranci mezinárodního práva a ukrajinských zákonů, a to opakovaně, protože jde o další porušení ukrajinské legislativy ze strany těchto politiků. Vloni navštívili ekonomické fórum na anektovaném Krymu, Kohlíček dokonce dával podnikatelům „rady“, jak obejít sankce a české i evropské právo. Jak vnímáte aktivity těchto českých politiků?

Stručně řečeno je považuji za skandální a odsouzeníhodné. Aktivity těchto politiků KSČM či blízkých KSČM se pohybují výrazně mimo rámec nejenom naší, ale i evropské zahraniční politiky. Jejich podpora imperiální politiky Ruské federace, případně proruských separatistů, a porušování mezinárodního práva navíc výrazně komplikuje řešení této složité situace. Ukrajina – mimochodem historicky s námi spjatá mnoha politickými, kulturními i historickými vazbami – má pochopitelně právo na svobodný demokratický vývoj i na mezinárodně garantovanou ochranu svého území. Právě s ohledem na evropskou bezpečnost, na další mírový vývoj v našem regionu, nesmí Putinovu režimu projít okupace Krymu ani vyvolání konfliktu na východní Ukrajině.

My Češi velmi dobře rozumíme tomu, co znamená okupace části nebo celého vlastního území, jak z počátku II. světové války – nacistické okupace v letech 1938-1939, respektive až 1945, anebo sovětské okupace ze srpna 1968 až června 1991. V krátké době si budeme připomínat právě výročí imperiální sovětské agrese proti Československu – tato asociace je zcela namístě i v případě Ukrajiny.

Ukrajinské velvyslanectví vyzvalo, aby vedení Senátu odsoudilo nezákonné jednání senátora Doubravy, protože odporuje oficiální pozici České republiky, a vyzývá příslušné orgány, aby věnovaly pozornost českým firmám, v jejichž prospěch na Krymu lobboval Jaromír Kohlíček a další čeští politici, kteří okupovaný Krym nezákonně navštívili. Měly by se politické orgány nebo vládní garnitura od takových věcí distancovat?

Zcela jistě by je jak naše politické orgány, tak česká vláda měly odmítnout. A to i v kontextu padesátého výročí 21. srpna 1968, začátku okupace Československa pěti armádami Varšavského paktu, vedeného sovětskými maršály. Nemluvě o tom, že v tomto případě jde o navádění k porušování mezinárodních sankcí.

Cestu europoslance Kohlíčka na Krym zkritizoval v minulosti i další člen Evropského parlamentu Jaromír Štětina. Prohlásil, že ruská média se snaží tuto návštěvu propagandisticky zneužít proti Ukrajině, Česku i EU, proto podle něj poslanec za KSČM otevřeně kolaboruje s ruským okupačním režimem. Souhlasíte s tímto obviněním? Je podle vás vstřícné, podle některých až slouhovské chování politiků vůči současné putinovské administrativě nebezpečné pro Českou republiku?

Souhlasím s názorem europoslance Jaromíra Štětiny. Proč tam komunističtí poslanci vlastně jezdí? Aby se mohli prezentovat domácímu publiku v Haló novinách? Zcela jistě nikoliv. Určitě kvůli podpoře zahraniční politiky a propagandy Putinovy administrativy. Poslanci z České republiky by měli hájit primárně zájmy naší země a nikoliv cizího imperiálního subjektu, s jehož předchůdcem máme ty nejhorší zkušenosti.

Připomeňme všechny mrtvé občany Československa zahynulé v souvislosti s okupací naší vlasti z let 1968 až 1989, respektive 1991. I s ohledem na jejich památku je nutné jakékoliv případné „slouhovské“ chování odmítnout.

Bývalé i současné zaměstnance Ústavu pro studium totalitních režimů pobouřilo jednání současného vedení ústavu, které žádá veřejnou omluvu po historikovi Petru Blažkovi kvůli jeho vystoupení na demonstraci proti Andreji Babišovi v Praze. Víc než dvacet lidí z ÚSTR, kteří se za něj postavili, označili jednání ředitele Zdeňka Hazdry za metody Státní bezpečnosti. Jak se díváte na takové jednání vedení ústavu?

Myslím, že toto šikanózní chování ředitele Hazdry a jeho vedení je nutné zásadně odmítnout. ÚSTR má normalizační praktiky totalitního komunistického režimu studovat, a nikoliv je aplikovat proti svým zaměstnancům. Svoboda projevu je v České republice stále ještě ústavně garantována. To zřejmě panu řediteli a dalším členům jeho ansámblu úplně nedochází.

Historik Petr Blažek, který je rovněž v čele jedné z odborových organizací ÚSTR, uvedl, že premiér Andrej Babiš dal ústavu dvacet milionů navíc do rozpočtu a následkem toho došlo k reorganizaci, při které byl propuštěn také historik Radek Schovánek. Ten „shodou okolností“ svědčil u slovenského soudu proti Babišovi a předkládal důkazy o jeho komunistické minulosti. Blažek jako předseda odborů prý Babiše upozorňoval, že peníze navíc budou sloužit k vyhazování nepohodlných lidí. Premiér mu tehdy údajně slíbil, že pokud by něco takového mělo nastat, peníze neschválí. Nakonec ale pro navýšení rozpočtu hlasoval a Radek Schovánek skutečně dostal výpověď. Co této situaci říkáte?

Dovolím si citovat z tiskového prohlášení Ministerstva financí „Ministr financí Andrej Babiš jednal s odboráři o dění v ÚSTR“ z 10. 11. 2014 o jeho setkání se zástupci tří odborových organizací ÚSTR: „Koncem minulého roku se na Ministerstvo financí obrátilo vedení ÚSTR se žádostí o přesun pracoviště majícího v působnosti digitalizaci archivů, a s tím souvisejících mzdových prostředků z ÚSTR na Archiv bezpečnostních složek. Ministerstvo financí tuto žádost zamítlo s tím, že odporuje zákonu. Stanovisko Ministerstva financí potvrdil následně i předseda vlády dopisem adresovaným tehdejší ředitelce ÚSTR.

Při přípravě státního rozpočtu na rok 2015 vyšlo Ministerstvo financí vstříc vedení ÚSTR a navýšilo jak počet pracovních míst o 44, tak i objem mzdových i souvisejících výdajů ke zkvalitnění činností daných zákonem (…). Aniž by však bylo Ministerstvo financí informováno, v současnosti Ústav připravuje hromadné propouštění 22 pracovníků odboru informatiky a digitalizace, přičemž v Archivu bezpečnostních složek uvažuje se zřízením v podstatě identického odboru. Toto jednání podle zástupců odborů vede k obcházení zákona a vedení ÚSTR tím řeší propouštění jemu nepohodlných zaměstnanců. Ministr financí Andrej Babiš se s argumenty odborářů důkladně seznámil a sdělil, že Ministerstvo financí bude hledat takové opatření, které zamezí případnému neefektivnímu vynakládání prostředků státního rozpočtu zajištěných pro jiný účel.“

A jak myslíte, že celá situace dopadla? ÚSTR využilo navýšení finančních prostředků k propuštění „nepohodlných“ zaměstnanců. Jinými slovy ministr financí Babiš zjevně neuhlídal „neefektivní vynakládání prostředků státního rozpočtu“ určených jeho resortem pro jiný účel. V této souvislosti ani nepřekvapí, že v Archivu bezpečnostních složek následně vzniklo pracoviště, slovy tiskové zprávy „odporující“ zákonu.

Pokusil jsem se s kolegou analyzovat dopad situace na kvalitu a množství digitalizovaných dokumentů. Kvalita se nijak výrazně nezlepšila a množství digitalizátů spadlo dokonce až o devadesát procent. Tím se pochopitelně digitalizace výrazně prodražila…

Ústav po Blažkovi vyžaduje veřejnou omluvu z důvodu, že jeho prohlášení mohlo údajně poškodit dobrou pověst ÚSTR a poškodit veřejnou správu státu jako celek. Toho se obávají například i zaměstnanci sdružení v Základní odborové organizaci OS státních orgánů a organizací při Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek, kteří v dopise řediteli Hazdrovi už v červnu vyjádřili své znepokojení nad zásadním poškozením dobrého jména Ústavu nedoloženými obviněními, která Petr Blažek na demonstraci vznesl proti vedení ÚSTR. V minulosti se ústav potýkal s velkými problémy, několik jeho šéfů včetně vás i Daniela Hermana muselo odejít, odešla, ať už dobrovolně nebo nuceně i řada zaměstnanců. Máte z nových problémů pocit, že se po další změně vedení ústavu i Rady ÚSTR atmosféra v této instituci změnila k lepšímu?

Dobrou pověst ústavu poškodilo již vyhození Daniela Hermana a jeho dalších kolegů, přičemž obměna personálu, který jsem přijímal jako první ředitel a zakladatel ÚSTR i Archivu bezpečnostních složek, dosáhla 50 až 70 procent. Jak je známo, současné vedení ÚSTR v souvislosti s prohraným soudem muselo zaplatit exřediteli Hermanovi tučné odstupné. Pověst ústavu zasáhlo i cinknuté výběrové řízení na ředitele Hazdru, na němž se zcela účelově a bezskrupulózně podíleli i zástupci konkurenčních historických ústavů. Podle mého názoru ÚSTR dnes v podstatě neplní řádně žádný z úkolů stanovených zákonem. A výsledek: kolik monografií, edic dokumentů, webových prezentací, výstav etc. ÚSTR vydává k výročí února 1948, srpna 1968 atd.? Kde máte ty slibované slovníky funkcionářů KSČ, popravených z politických důvodů? Kde máte další publikace o působení komunistických mocenských institucí, jak předpokládá zákon? Postavení, které jsme vydřeli tvrdou a poctivou prací – a to i na mezinárodní úrovni – krátce po vzniku ÚSTR, je dnes absolutně ztraceno.

Zahraniční partneři se ÚSTR vyhýbají, nemluvě o vystoupení z Platformy evropské paměti a svědomí. Finální rána pověsti ÚSTR ovšem přišla s policejním vyšetřováním korupčně-ekonomických aktivit současného vedení, zejména „opravy opláštění“ budovy ÚSTR v Praze na Žižkově. Škoda je orgány činnými v trestním řízení odhadována nad 150 milionů! Vedení ÚSTR tak do značné míry naplnilo politické zadání o likvidaci ÚSTR, jak prostoduše přiznal i bývalý člen rady ÚSTR Michal Uhl, nicméně nikoliv zrušením zákona, ale „opravou budovy“, která vyústila ve vyšetřování korupčního jednání, zneužití svěřených veřejných finančních prostředků, jinými slovy „vytunelování“ rozpočtu. Co k tomu dodat? Co je proti tomu několik vět Petra Blažka na Václavském náměstí?

Jak si vysvětlujete neustálé problémy a střety v ústavu, který se má zabývat naší totalitní minulostí? Je to způsobeno tlakem politiků a jejich snahou, aby některé věci zůstaly utajené? Nebo jak ten boj o budoucnost i náplň práce ústavu chápat?

Určitě nelze srovnávat politické tlaky proti vzniku ÚSTR či Archivu bezpečnostních složek a současný zájem o paralyzaci obou organizačních složek státu. Obě instituce jsme vybudovali, i přes řadu problémů, zajistili stamilionový majetek, dvacet kilometrů odtajněných archiválií, převzali či přijali skoro tři sta zaměstnanců a následně digitalizovali 30 milionů stránek. Zahájili jsme rozsáhlou činnost na domácím i zahraničním poli. Ustáli jsme prvotní tlak a obhájili koncept těchto dvou důležitých paměťových institucí.

Sociální demokraté zejména ve spolupráci se zelenými však odvolali mého nástupce Hermana (několikatýdenní ředitelování Jiřího Pernese, odvolaného radou ÚSTR kvůli plagiátorství, pomíjím), prosadili do čela ambiciózní kindermanagement v čele se Zdeňkem Hazdrou (TOP 09), jehož jedinou schopností – zdálo se – bylo pomlouvání a negování všeho poctivého a kvalitního ze zakladatelské éry. Dnes se ovšem situace posunula na jinou úroveň –  manipulace s finančními prostředky, porušování zákonů, korupce, prostě zlodějna, se politicky obhájit nedá. A to vše za společenské situace, kdy odborné, vzdělávací a osvětové aktivity ÚSTR potřebujeme nikoliv v dvojnásobné míře, ale v desetinásobné.

Neobáváte se, že vzhledem ke kontroverzní minulosti některých vysokých vládních činitelů či jejich blízkých spolupracovníků bude sílit stále větší snaha zasahovat do práce ÚSTR?

Obavu pochopitelně mám, díky výše popsané situaci mají kritici tak řečeno nabito. Důvod, proč tomu tak je, jsem již uvedl. Veškerá zodpovědnost je v rukou členů rady ÚSTR, zda tuto situaci budou chtít zásadně personálně řešit, anebo zda se budou tyto nepravosti snažit bagatelizovat či dokonce krýt. V tomto případě by to mohlo smést celý ÚSTR i s radou a Archivem bezpečnostních složek. Ale uvidíme.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Divím se, že Babiš nesedí ve vazbě. Advokátka Klára Slámová tuší, co bude s Čapím hnízdem a mladým Andrejem

6:10 Divím se, že Babiš nesedí ve vazbě. Advokátka Klára Slámová tuší, co bude s Čapím hnízdem a mladým Andrejem

ROZHOVOR Advokátka Klára Long Slámová se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vyjádřila k aktuálně pr…