Jednoduchá otázka, ale ne jednoduché řešení – Jak čelit migrační krizi v Evropě?
Pokusit se, aby se co nejméně migrantů dostalo dovnitř. Zabránit tomu, aby sem přišli ve velkých počtech a bez kontroly. Evropa potřebuje imigraci, protože máte příliš málo dětí (v poměru dítě na jednu rodinu). Takže nemůže imigraci úplně zastavit a podle mě to není ani dobrý nápad. Ale ta čísla imigrantů musejí být nejmenší, jak je to jen možné. Ale ještě důležitější je vybírat si lidi, kteří se dokážou integrovat, a ne se otevírat všem.
Kupříkladu pokud by šlo o Českou republiku, tak přijmout lidi z Ukrajiny je mnohem lepší, než přijímat imigranty z Afghánistánu, Pákistánu a arabského světa. Pokud byste potřebovali imigranty z mimoevropských zemí, tak podle mě Indové mohou být velmi přijatelní, protože jsou velmi úspěšnými imigranty ve Velké Británii či Spojených státech.
Na druhé straně, pokud uděláte to, co udělali Francouzi, tedy že otevřeli dveře přílivu lidí ze severní Afriky a Arabům, budete mít nevyhnutelně stejný výsledek jako ve Francii. Tedy že se u vás bude dít to, co se děje v Paříži. Takže úplně nejdůležitější záležitosti jsou výběr imigrantů a jejich počet. Takže nedělejte to, co udělala Angela Merkelová v létě 2015.
Jak to uskutečnit? Jak zamezit nežádané imigraci v praktické rovině? Myslíte si, že stavba zdí či plotů může být efektivní?
Myslím si, že mít plot je vždy dobrý nápad, protože země mají suverenitu, a když chtějí dovolit lidem vstoupit na jejich území na základě Schengenu či něčeho jiného, tak tím způsobem může být zajištěno, kam směřuje legální imigrace a ilegální imigrace může být zadržena vně. Takže mít plot je dobrý nápad, pokud jde o Evropu obecně, nejen pouze pro individuální evropské státy. Evropa se musí postarat o to, že se ilegální imigranti nedostanou dovnitř a že legální imigranti, kteří byli prověřeni a které chcete přijmout, se dovnitř dostanou. To je základní myšlenka každého suverénního státu.
A co dělat v případě mořských hranic? Tam není klasická hranice. Může být řešením potápět lodě?
Ne, ne. To je něco, co nemůžete udělat z humanitárních důvodů. Ale rovněž když lidé přijdou nelegálně, mělo by se jim zabránit v tom, aby získali právní statut v Evropě. Mohou být navráceni. Ale nejdůležitější věcí je, že pokud budete pokračovat v politice zachraňování blízko libyjského pobřeží, výsledkem bude, že celá Afrika přijde do Libye a bude pokračovat do Středozemního moře a přeplaví se po lodích k vám do Evropy. V tomto okamžiku tisíce lidí přicházejí do Evropy, protože Evropa jim zajišťuje přepravu a oni vědí, že se pouze musejí nalodit na jakoukoli loď a poté je převezme nějaká jiná evropská loď.
Pokud to budete dělat dlouhodobě, vzniknou z toho dva fenomény. Prvním z nich je masová imigrace z Afriky do Evropy a druhým je, že mnoho tisíc lidí zemře, když se jejich lodě potopí, než budou moci přijet evropské lodě, které by je zachránily. Jenom tento rok jste měli tisíce lidí, kteří zemřeli. Myslím si, že tato politika není udržitelná, a jsem si jist, že bude změněna.
Hovořil jste o Schengenu. Uvnitř Evropské unie máme otevřené hranice. Co byste poradil České republice, když vidíme, že Evropská unie nebrání hranice?
Česká republika by pak měla kontrolovat své vlastní hranice sama. Protože Schengen byl zničen Angelou Merkelovou. Když řekla, že imigranty nepřijme první země, ale „my je přijmeme“ a nejsou žádné limity pro jejich přijímání, potom nevyhnutelný výsledek je, že jednotlivé státy budou muset bránit své hranice.
Psali jsme:
Existují demografické predikce, že dokonce i bez nynější migrační krize se do 40 let země jako Francie, Velká Británie, Nizozemí, prostě původní EU12, stanou muslimskými státy s muslimskou většinou. Co byste poradil zemím Visegrádu a východní Evropy? Migranti mohou změnit politický systém a mít vliv na politiky EU. Není lepší pro tyto státy, aby založily nějakou novou organizaci, aby uchránily svůj západní charakter?
Pokud jde o nějakou organizaci, tak to nevím. Ale otázkou je, zda tu existuje politická vůle. Ale politická vůle zde bude, protože k tomuto druhu imigrace existuje enormní odpor. Máme nedávný průzkum veřejného mínění napříč Evropou, který dokazuje, že naprostá většina populace odmítá tento druh imigrace.
Rád bych též dodal, že to nemusí ani dojít do bodu, kdy budete mít muslimskou majoritu – stačí, když budete mít okolo třiceti či čtyřiceti procent muslimů a charakter státu se změní. Nevím, kdo bude chtít žít ve společnosti, kde budete mít tolik procent obyvatel, kteří pocházejí z naprosto odlišné kultury. Není to otázka náboženství, ale otázka způsobu života, protože pokud budete mít například velký podíl populace, který se chová k ženám, jako se k nim chovají v arabském světě, je to pak hluboká kulturní změna dokonce i ve chvíli, kdy ještě nemají majoritu.
Nemyslím si, že to dojde k tomu, že budou mít majoritu jednoduše proto, že budete mít v Evropě dramatickou politickou transformaci a radikální pravice převezme moc a bude to zahrnovat i fašistické elementy obsažené v radikální pravici. Takže lidé, kteří chtějí zabránit tomu, aby radikální pravice převzala moc, musejí dostat imigraci pod kontrolu již dnes, neboť jinak se z Evropy stane něco úplně odlišného dokonce i bez imigrantů ve velkých počtech, protože politická rovnováha uvnitř Evropy se změní.
Také si myslím, že pokud jde o demografické predikce, tak jsou velmi problematické, protože vědecky a analyticky řečeno jakákoli predikce začíná na domněnkách. A jedním z předpokladů je často lineární predikce. Jmenovitě děláte predikci o budoucnosti na základě rychlosti změny, která se děje nyní. Ale mnoho věcí se může změnit. V Izraeli jsme zaznamenali předpovědi staré třicet let, které se ukázaly jako naprosto mylné. Takže to se může stát i v Evropě. Takže bych byl opatrný, pokud jde o data.
Ale řekl bych, že nejde o to, zda zde bude na výběr mezi dvěma situacemi – katastrofa, nebo dobrá situace. Můžete mít horší situaci, než je dnes, která bude dost špatná, avšak která ještě nebude katastrofou. Čili byste se na tyto věci neměli dívat v binárních termínech ve stylu buď katastrofa, nebo šťastný život navěky, ale v okolnostech realistických možností, které reálně jsou na stole.
Zmínil jste nebezpečí fašistické pravice. Mám otázku, zda považujete politiky jako Geert Wilders či Norbert Hofer za fašisty. Víme, že Wilders je výrazným přítelem Izraele, a ani nevidíme antisemitismus v programu Hoferovy FPÖ, ani Marine Le Penové. Le Penová opustila politické myšlení svého otce. Takže zda je považujete za extrémní pravici… Zda není extrémní pravicí a více nebezpečným spíše maďarský Jobbik, který je silně antisemitský a rasistický…
Každé pravicové hnutí není fašistické a každé pravicové hnutí není antisemitské. Existuje legitimní pravice. Nechci komentovat specifické individuální případy, protože jsem je nestudoval. Přišel jsem do Prahy, abych podal zprávu o věcech, které jsem akademicky studoval. Politickou osobnost Geerta Wilderse jsem nezkoumal. S Wildersem jsem se setkal, mluvil jsem s ním, vím něco o nizozemské realitě, ale zeptal bych se raději lidí, kteří o tom mají více vědomostí než já o těchto specifických věcech.
Nedomnívám se, že dnes je antisemitismus omezený na pravici. Máte velmi silný antisemitistický element v Evropě na levici. Abych dal příklad, tak v britské Labour Party. A antisemitský element máte u dalších mnoha lidí, kteří se hlásí k levici a jsou velmi silně antisemitští.
Nový antisemitismus je v určitém smyslu dokonce více nebezpečný než ten starý, protože proti starému antisemitismu jste mohl bojovat pluralismem, demokracií a mírem, a nyní lidé nenávidí Izrael postojem obsahujícím antisemitský element ve jménu lidských práv a demokracie.
Takže bych navrhoval, že pokud jde o antisemitismus, neměli bychom předpokládat, že když na pravici existuje antisemitismus, tak každé pravicové hnutí musí mít antisemitské prvky. Zaprvé protože existuje silný antisemitský prvek na levici a zadruhé protože existuje legitimní pravice bez antisemitismu. Samozřejmě že existuje i antisemitistická pravice, ale díval bych se na to odděleně jako na dvě oddělené záležitosti. Obě jsou důležité a problém antisemitismu je pro mě důležitý.
Ale má hlavní obava teď je obava o Evropu a to, zda Evropa bude polarizovaná. Pokud bude polarizovaná, tak je to špatné pro každého včetně Židů. Polarizovaná Evropa, kde budou proti sobě stát radikální levice a radikální pravice, aniž ve středu politického spektra bude majorita obyvatel a voličů, je špatná pro Evropu a pro všechny. Naším zájmem by mělo nečinit radikální kroky na levici, které zapříčiní radikální odpověď radikální pravice. To je extrémně nebezpečné.
Psali jsme:
Mluvil jste o arabské či islámské kultuře a že agresivní prvky imigrantů nepocházejí z náboženství. Odkud tedy pochází ta agrese?
Nepochází z náboženství. Máme 1,4 miliardy muslimů na celém světě a většina z nich není radikální. Pokud se podíváte například na Indonésii, na největší muslimskou zemi s 250 miliony muslimy, tak většinou nejsou radikální. V Indii je 180 milionů muslimů, většinou nejsou radikální. V mnoha muslimských společnostech máte umírněnou verzi islámu. Já bych se zaměřil na země jako Afghánistán, Pákistán a arabský svět. Ne všichni lidé z těchto zemí jsou radikálové, ale radikální prvky jsou zde silnější než v jiných muslimských oblastech.
Hlavním problémem dneška je arabská politická kultura. To, co dnes máme v arabském světě a co způsobilo nynější katastrofu v arabském světě, je arabská politická kultura. Kultura se může změnit. Arabové nebyli vždy tím, čím jsou dnes. Dnes jsou arabské státy selháním. Arabové ale vždy nebyli v tomto stavu selhání. Politická kultura se může změnit. Jedna politická kultura se hodí k jedné politické éře a jiná politická kultura se hodí k jiné politické éře. Třeba jednou arabská politická kultura bude pluralistická, nevím. Ale určitě ne brzy. Je to velmi, velmi dlouhý proces. Nezabere roky a dekády, ale celé generace. Změnu, kterou vidíme na Blízkém východě, je negativním směrem. Čili v tomto okamžiku je arabská politická kultura společným jmenovatelem zemí, které na Blízkém východě zkolabovaly.
A nejsou tím problémem invaze Západu na Blízkém východě? Nebyl vznik „failed states“ způsoben intervencemi v Iráku, Libyi…? Nepovažujete tyto sekulární diktátory za menší zlo než islamisty?
Otázka je, kde máte jiné režimy než diktátorské na Blízkém východě. Je velmi jednoduché říci, že je to způsobeno lídry a lid je tam dobrý. Bohužel v některých zemích, když sesadíte strašného barbarského vůdce, máte pak ještě horší lid. Podívejte se do Libye. Odstranili jsme Kaddáfího. A co jsme získali? Něco ještě horšího. A ti lidé, kteří tam nyní vládnou, reprezentují libyjskou společnost, která je dokonce horší než Kaddáfí. Co se dnes děje v Sýrii? Je to též dokonce horší než to, co jsme měli za Asada v době, když kontroloval celý stát.
Čili problémem nejsou vůdci a problém není pouze s extrémními diktátory. O pluralismu nelze hovořit v žádné arabské zemi. A to je věc, která je zakořeněna hluboko uvnitř společnosti mimo dosah působení politického vedení. Takže pokud chcete obvinit Spojené státy a Británii za to či ono, tak je to v pořádku, o.k. Ale je to marginální. Pokud chcete obvinit jednoho konkrétního lídra arabského státu, tak je to o.k., je to pravda. Ale zase je to marginální. Hlavní problém je s arabskou politickou kulturou v regionu. A s výjimkou několika mála prvků bych v tomto regionu neočekával jakýkoli druh pluralismu či demokracie.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Lukáš Petřík
