Řítíme se k totalitě. Stát vůči nám bude moct úplně všechno, varuje advokátka Hamplová. Přitom v pandemii nás zachránil někdo úplně jiný...

08.01.2021 4:43 | Zprávy

ROZHOVOR „Povšimněte si, že každý stát v době pandemie myslel na sebe, chránil hlavně své zájmy, své občany…“ Známá advokátka Jana Zwyrtek Hamplová vysvětluje, proč vyvolala debatu o doplnění Ústavy a popisuje, jaké změny navrhuje. „Může to mít obrovskou váhu v případě, kdy bychom byli jako země tlačeni k něčemu, co by tyto hodnoty popíralo, například kdyby se začalo tvrdit, že rodina jako taková je přežitek,“ říká. Někteří poslanci už rychle reagovali. V průběhu 48 hodin už se podařilo zajistit legislativní zpracování jejího návrhu včetně důvodové zprávy. Na otázku týkající se Blanického manifestu podotýká: „Snad neřeknu nic tajného, když prozradím, že s Danielem Landou chystáme už nějakou dobu přátelské kafe.“ A varuje: „Neblázněme probůh! Řítíme se někam, odkud nemusí být návratu.“

Řítíme se k totalitě. Stát vůči nám bude moct úplně všechno, varuje advokátka Hamplová. Přitom v pandemii nás zachránil někdo úplně jiný...
Foto: archiv J. Zwyrtek Hamplová
Popisek: Advokátka Jana Zwyrtek Hamplová

V pondělí 4. ledna jste odeslala všem poslankyním, poslancům, senátorkám a senátorům návrh na změnu prvního odstavce prvního článku Ústavy, kde navrhujete doplnit, že ČR je stát založený „na úctě k hodnotám rodiny, samosprávné obce a vlasti“. Proč je těch pár slov tak důležitých? 

Je to jednoduché. V Ústavě totiž scházejí. Je tam jasný apel na svobody a práva jednotlivce, což je nepochybně správně, ale rodina, obec ani vlast tam nefigurují. V této době považuji za více než symbolické, abychom se o tyto hodnoty opřeli, nebo lépe řečeno abychom dali najevo, že si je jasně uvědomujeme.

Víte, mně už v Ústavě chyběly delší dobu, ale právě prožitý rok by měl být důvodem, abychom si to uvědomili možná všichni. Že rodina je nezastupitelná, obec že je důležitá pro fungování všeho podstatného a vlast by měla být naší nejvyšší jistotou – že nás v tom nenechá. Povšimněte si, že každý stát v době pandemie myslel na sebe, chránil hlavně své zájmy, své občany... Je to přirozené, historicky dané... A správné. A tak bychom se toho měli, stejně jako naši předkové, držet. 

Říkáte, že takto vysíláme jasný signál občanům, že jmenované hodnoty je potřeba ústavně chránit, i vnějšímu světu, což je důležité právě v dnešní době. Lze prosím uvést nějaký konkrétní právní spor nebo nějakou situaci, kdy by se o tato slova šlo významně opřít? Jakou to může mít váhu?

Může to mít obrovskou váhu v případě, kdy bychom byli jako země tlačeni k něčemu, co by tyto hodnoty popíralo, například kdyby se začalo tvrdit, že rodina jako taková je přežitek. V republikovém významu se můžeme nadít toho, že by byla obcím upírána krůček po krůčku samostatnost, a byly by opět tlačeny k tomu de facto poslouchat stát. Třeba novým zákonem o obcích, který by se o to snažil. Víte, já jsem praktik, a samosprávou žiji od roku 1990. Zažila jsem všechny její etapy – přílišnou volnost, které někteří v 90. letech zneužívali, pak v té době moderní nový zákon o obcích, to byl rok 2000, kdy obce byly skutečně důstojnými samosprávnými jednotkami, a dobu dnešní, kdy obce jsou pod takovou kuratelou, že za chvíli by mohla být samostatnost pouze teoretická.

Zažila jsem nedávno výrok jednoho ministra, ať se mu obce omluví, že si dovolily kritizovat práci ministerstva v rámci klasické soudní obrany. Pro mne jako znalce ústavního práva věc nevídaná, neomluvitelná a skandální. Pak mám obec, po které chce stát penále 40 milionů korun, prostě proto, že může. Ta obec má 250 obyvatel. Pro mne je tu stát lichvář. Tedy, ať se vrátím k otázce, kdyby vznikl nový zákon o obcích, který by samosprávu ukrajoval, mohl by ho Ústavní soud zrušit, protože by jeho znění shledal v rozporu právě s onou deklarací hodnot.

A vlast? Probůh – co jiného by mělo být v Ústavě než úcta k této hodnotě, která je základem všeho? Všimněte si, nepoužívám slovo stát, ale vlast. Chápu to jako odlišné pojmy. Ve své podstatě se velmi divím, že se ty tři pojmy neobjevily v Ústavě už v době jejího přijetí. 

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Daniela Černá

Jak zabránit Číně, aby o nás sbírala citlivá data?

Podle mě také není problém jen v Číně, ale dnes už téměř neexistuje nic jako soukromý. I třeba EU dost šťourá do soukromý lidí - většinou to vydává za dobrý úmysl a možná to i dobře myslí, ale je to potřeba? Co vím, tak třeba chtěla mít možnost sledovat i soukromou korespondenci lidí na internetu at...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

16:59 Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA „Tomuhle propagandistickému braku vzpomínky věnovat nebudu,“ říká z…