Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa zabitím íránského generála Sulejmáního v Iráku učinily Spojené státy krok k odvrácení války, nikoli k jejímu rozpoutání. Americké ministerstvo obrany uvedlo, že cílem operace bylo odstrašit Írán od plánů na další útoky, protože Sulejmání prý aktivně připravoval útoky proti americkým diplomatům v regionu a na vojáky v Iráku a jinde. Co říkáte těmto vysvětlením ze strany USA, především tomu, že to byl krok k odvrácení války?
Považuji atentát, a to slovo používám v mírnějším významu anglického slova assassination, za chybu Trumpovy administrativy nebo alespoň jeho nejbližších bezpečnostních poradců. Chybu, která může mít dalekosáhlý dopad na bezpečnostní situaci ve světě, ale taky na jednotu vnímání hrozeb v rámci NATO. To, že Trumpova administrativa neinformovala spojence v NATO o zámyslu atentátu, svědčí o prohlubování rozdílných názorů na činnost v NATO. Opět se předvedla stará poučka o tom, že státy mají především své zájmy. USA v tom, bohužel, vynikají.
Velmi přesně popsal situaci v pondělním Interview ČT24 Lubomír Zaorálek. A mimochodem mě velmi překvapil minimální odpor redaktorky Tvarůžkové proti jeho názorům. Že by stále působilo „strašidlo Donalda Trumpa“?
Íránci hrozí krvavou odvetou. Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí prohlásil, že smrt Sulejmáního znásobí pohnutky k odporu proti Spojeným státům. Ministr obrany Amír Chátamí pohrozil, že za nespravedlivou Sulejmáního vraždu bude následovat zničující pomsta na všech, kdo se na ní podíleli a jsou za ni odpovědní. Je v silách Íránu převést silná slovy v činy a Američany nějak citelně zasáhnout?
Obávám se, že v současnosti nemá žádná vláda, íránská, irácká a ani americká situaci pevně pod kontrolou. To, co vidíme na záběrech z Íránu při pohřbu Sulejmáního, je dav lidí, sjednocených bez ohledu na rozdíly, požadujících odplatu. Dav, který může převálcovat jakoukoli vládu, zejména ve státě trpícím dlouhodobými hospodářskými problémy. To znamená, že chladné uvažování je nahrazeno zuřivou touhou po pomstě, a obávám se, že k ní dojde.
Nejde však jen o možnou pomstu. Rovněž v USA jsou titulky amerických deníků plné kritiky Trumpa.
New York Times připomínají, že vyjádření Trumpa o útoku na íránské kulturní památky, které jsou většinou pod ochranou OSN, by bylo možno charakterizovat jako válečný zločin.
Washington Post zase řeší otázku kompetentnosti Trumpových bezpečnostních poradců. Podle tohoto listu bývalý ministr obrany Mattis, který sloužil jako generál v Iráku a Afghánistánu, rezignoval před rokem. Trump se také zbavil třech národních bezpečnostních poradců, generálporučíka Michaela Flynna, generálporučíka H. R. McMastera a Johna Boltona. Na druhou stranu současný poradce pro národní bezpečnost Robert C. O'Brien nastoupil do práce koncem září, když akcelerovalo vyšetřování impeachmentu ve Sněmovně reprezentantů. Je právníkem, který sloužil v americké armádní záloze s malými znalostmi o Íránu nebo Blízkém východě.
Měl by prezident Trump v případě válečného konfliktu podporu u americké veřejnosti?
Připomínají se „starší“ – září, říjen minulého roku po sestřelení dronu USA a útoku na saúdské ropné zařízení – průzkumy veřejného mínění, které říkají, že jen 21 procent Američanů si myslí, že by Spojené státy měly být připraveny na válku s Íránem. Naopak 76 procent si myslí, že k dosažení amerických cílů by měly být použity jiné metody než válka.
Možná, že zásadní je věta: Především se zdá, že Trump nepřemýšlí o strategii odchodu ani ukončení hry.
Psali jsme:
Může rozhodování Donalda Trumpa ovlivňovat to, že USA jsou na prahu volebního roku? A jaké mezinárodní souvislosti může prezidentem schválený atentát mít?
Otázkou je, zda v nadcházející prezidentské soutěži to nenahraje spíše Trumpovým protikandidátům, i když je jasné, že atentát zvýšil sympatie k němu u vojenských a zbrojařských kruhů.
Někdo by taky Trumpa mohl označit jako ruského a čínského trolla, protože tento útok rozhodně posílí pozice Ruska i Číny v regionu. Navíc si Ruská federace určitě nebude stěžovat na zvyšující se ceny ropy. Navíc Čína možná bude mít problém s dodávkami irácké ropy, které v roce 2018 činily 15 miliard dolarů, které jistě Rusko rádo nahradí. Cena zlata roste, v pondělí večer na 1561,21 dolaru za trojskou unci, a Ruská federace i Čína ho v posledních letech intenzivně nakupovaly.
Rovněž doufám, že této angažovanosti USA nevyužije Kim k posílení pozice KLDR a Čína při jednání o obchodní dohodě, což se ale stát může.
Nemyslím si ani, že tento atentát pomůže ve vyjednávání USA s Tálibánem o mírovém řešení situace v Afghánistánu.
Jaderná dohoda je zřejmě v troskách a nikdo netuší, jestli a jak se ji podaří obnovit. Každopádně Írán využije čas k posílení své možné jaderné pozice. To rozhodně bezpečnosti regionu, zejména Izraele, ale i celého světa nepřispěje. A u Saúdů může vyvolat další snahy stát se vlastníky jaderných zbraní.
Dá se očekávat, že ten americký smrtící útok vyvolá dlouhodobý střet? Jak by mohl vypadat?
Nemám věšteckou kouli a jen doufám, že nedojde k většímu válečnému požáru. To, že nenávist proti USA a – bohužel i celému Západu – bude dlouhodobá, považuji za jisté. Každopádně jakýkoli útok na americké cíle bude od teď, i kdyby to nebyla pravda, považován za íránskou odvetu. A je velké nebezpečí, že tato skutečnost může být kýmkoli zneužita a přispět tak cíleně k vystupňování napětí. To by pak skutečně mohlo vést k tragédii.
Irácký parlament žádá v reakci na zabití Sulejmáního odchod cizích vojsk. Můžeme ale vůbec ještě mluvit o Iráku jako suverénní zemi, která si může rozhodovat o tom, co se na jejím území bude dít?
Záleží na reakci irácké vlády. Zatím je ten požadavek pouze doporučením iráckého parlamentu. Pokud jej příjme irácká vláda, pak bude velmi obtížné z hlediska mezinárodního práva v Iráku zůstat. Trump už dal najevo, že Irák neopustí, pak je otázka suverenity Iráku namístě. S tím se ale bude muset vypořádat světové společenství. Moc šancí mu ale nedávám.
Každopádně pokud se týká našich vojáků, kteří sedí na základně, nemohou plnit své úkoly a čekají.
Potom je otázkou, pokud dojde na velmi pravděpodobný scénář, že mise NATO bude donucena úplně skončit, zda by neměli být staženi ihned. Nejde o žádnou zbabělost, ale o racionální postup. Naši spojenci Dánové přece taky nejsou zbabělci.
Ponechat je jako holuby na střelnici bez toho, že mohou plnit své úkoly, je nesmysl, jedině snad kdyby sami Iráčané požádali o jejich služby i nadále. Což je podle pondělního vyjádření velitele ozbrojených sil Iráku generála Abdel Karima Chalafiho sice možné, ale myslím, že ne příliš pravděpodobné.
Pokud vláda Iráku schválí doporučení iráckého parlamentu, které vyzývá k odchodu cizích vojsk, pak je to podle mého názoru, i přes odmítnutí Trumpa, nezbytné.
Někteří vojenští a zahraničněpolitičtí experti mluví o konci války v Iráku, kdy se postupně spojenci včetně našich vojáků stáhnou. Začalo to svržením Saddáma, následoval vznik ISIS, složeného i z bývalých Saddámových generálů. Stála celá ta válka za to? Jaké jsou výsledky? Jaké reálné dopady z krátkodobého i dlouhodobého hlediska by měl odchod spojenců z Iráku?
Pokud to skončí jen stažením NATO z Iráku, tak si budeme moci blahopřát. Myslím, že Spojené státy budou mít snahu se v Iráku udržet za každou cenu. Kam to povede, nechci ani domýšlet.
Jsme coby Evropa i Česká republika připraveni na možné odvetné útoky ze strany Iráku a Íránu, které se nás mohou týkat také už proto, že tam působíme po boku USA? Nezačínáme být ukolébáni pocitem bezpečí, když v Evropě dlouho žádný útok nebyl?
Máme a musíme být připraveni. Myslím, že v České republice a obecně ve střední a východní Evropě máme lepší situaci, než mají členské země EU na západ od nás. Nemyslím si, že výcviková mise našich vojáků a policistů vyvolává nějaký zvýšený odpor v Iráku nebo Íránu. Navíc nejsme tím „pupkem“ světa. Zvýšená pozornost zejména zpravodajských služeb ale je nezbytností.
Změní tato Trumpova operace se Sulejmáním něco na vztahu USA s Ruskem, Saúdskou Arábií a dalšími významnými hráči v oblasti?
Pozice Ruska a Číny jsou jasné. Atentátu litují. Saúdská Arábie a Izrael, vzhledem k nepřátelství mezi nimi a Íránem, mají samozřejmě postoj jiný. Obecně si ale myslím, že akce USA k uklidnění bezpečnostní situace ve světě rozhodně nepřispěje.
Co vůbec na zabití Sulejmáního a provedení akce říká mezinárodní právo? V případě anexe Krymu se mluví o porušení mezinárodního práva stále. Zabít někoho z dronu raketou u letiště v cizí zemi je v pořádku? Nebo se tohle srovnávat nedá?
Podle mého názoru, i když rozhodně nejsem znalcem mezinárodního práva, je atentát na představitele státu, který má zastoupení v OSN, za hranou práva. Spojené státy, bohužel, světu ukazují, že si mohou dovolit to, co by u jiného silně kritizovaly a na viníka by zaváděly sankce. Je to ironie, ale už mi připadá, že těch metrů je víc než jenom ty obligátní dva.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
