Starostou jste třetí volební období. Řídíte se heslem třikrát a dost, nebo máte plány, které byste rád realizoval, ale dvanáct let vám na to nestačí? Jaká je vaše vize města v roce 2030?
Každý správný starosta, starostka musí myslet na projekty, které přesáhnou jeho volební období, a tak již nyní připravujeme akce, které se určitě budou realizovat až další volební období, například výstavba multifunkční kulturně-sportovní haly. Byl jsem u začátku jednání o koupi zámku v Králově Dvoře a u jeho postupné rekonstrukce. Zde je ještě hodně práce a tu bych rád dodělal. Nemyslím, že se v komunální politice musí uplatňovat pravidlo třikrát a dost. Hodně záleží na voličích. Určitě ale platí: nikdy neříkej nikdy.
Celostátní politika vás po vzoru vašeho kolegy Oberfalzera neláká? Proč?
Jestli si mohu dovolit sám sebe zaškatulkovat, tak jsem regionální politik se zkušenostmi z podnikání. Mám rád konkrétní úkoly, uskutečnitelné plány, a hlavně hmatatelné výsledky. To jsem si už ověřil a vyzkoušel na úrovni města i v krajském zastupitelstvu. Na velkou politiku se opravdu necítím a ani by mě nebavila.
Jak se snažíte využít toho, že má město svého zástupce v horní komoře? Je nějaký problém, který potřebujete vyřešit, ale přesahuje vaše kompetence?
Pana místopředsedu senátu Jiřího Oberfalzera „využívám“ jen jako zastupitele a místostarostu města. Na radnici si ceníme zvláště jeho klidné rozvahy, nadhledu a bohatých životních zkušeností. Vysokou politiku do naší práce nezatahujeme a vážím si toho, že to pan senátor zásadně nedělá.
Ve volbách ODS získala jasnou většinu. Proč nevládnete sami, když si to občané evidentně přáli a dali vám takovou důvěru?
Náš výsledek 52 % hlasů při účasti osmi stran ve volbách byl velmi milý a (upřímně řečeno) překvapivý. Dal mi neskutečně moc energie do další práce. Ale mít jednobarevnou vládu na radnici pokládám za špatné, a to hned z několika důvodů. Za prvé, máte jen jeden pohled na věc, a to může být omezující. Víc názorů může přispět k nalezení lepších řešení. Za druhé, náš výsledek byl i výsledkem naší politické konkurence. Zavedl jsem takový styl práce, že zapojuji co největší počet zastupitelů do všech projektů podle jejich zájmu. A konečně za třetí, v příštích volbách může být skladba zastupitelstva zcela odlišná a já pokládám za důležité, aby byla zajištěna kontinuita rozvoje města, a ne abychom lítali ode zdi ke zdi.
Proč došlo po volbách k navýšení počtu místostarostů ze dvou na tři a jak se změna osvědčila?
Je to jednoduché. Za dvě odměny pro místostarosty máme tři místostarosty. To znamená za stejné peníze více práce.
Co nového plánujete v roce 2020?
Na území Králova Dvora chceme vybudovat tři až čtyři nádrže na sběr dešťové vody. Připravujeme projektovou dokumentaci na lesopark s herními prvky pro děti, na další cyklostezku a vše potřebné pro rekonstrukci veřejného osvětlení. V roce 2020 budeme rozjíždět provoz nového sběrného dvora, máme v plánu přístavbu Domu s pečovatelskou službou Králův Dvůr a také další opravy našeho zámku a zejména ve spolupráci se Středočeským krajem dokončit první etapu obchvatu našeho města.
Je tomu již 15 let, co Králův Dvůr získal status města. Jaké výhody to městu a zejména občanům přineslo?
Za 15 let město razantně zvýšilo počet obyvatel. Přineslo to negativa, ale i pozitiva. Nicméně za posledních 15 let se stal Králův Dvůr dobrou adresou, a to nejen naší polohou u dálnice a v blízkosti Prahy, ale i dobrou infrastrukturou pro obyvatele, například kapacitou pro školní a předškolní vzdělávání.
Letos si všichni připomínáme 30 let od změny režimu. Nakolik vývoj po roce 1989 naplnil vaše očekávání?
Jsem pravicový politik, podnikal jsem a své představy jsem naplnil tím, že jsem využil možnosti, které dávala nejen osobní svoboda, ale i možnost svobodného podnikání. Samozřejmě že bych si dnes představoval leccos jinak, ale jsem pragmatik a vím, že všechno nejde dotáhnout hned a na 100 %. Jsem rád, že jsem tu změnu zažil a že dnes přece jen nejvíc záleží na každém z nás, aby poměry v naší zemi vylepšoval.
Vzpomenete si, co jste v době sametové revoluce dělal? Byl jste v Králově Dvoře? Co se zde odehrávalo?
V roce 1989 jsem byl ve čtvrtém ročníku ekonomické školy a byl jsem vlastně první maturant po sametové revoluci. Pamatuji si, jak jsem na škole zakládal Občanské fórum. Všichni jsme chtěli změnu, jen jsem přesvědčený, že nikdo nevěděl, jakou změnu, protože informovanost byla nulová. Nejvíc si ale pamatuji na společné sezení všech studentů a učitelů v tělocvičně, kde jsme se ptali, jaká je vlastně pravda ohledně roku 1968 a na celou normalizaci. A pamatuji se, jak byli profesoři rozdělení na tři skupinky. Jedna ochotně mluvila, druhá se evidentně bála, co bude (nedivím se jim po tom, co vše zažili), a třetí stále obhajovala starý systém.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
