Jak je to s Rudou armádou, maršálem Koněvem a Pražským povstáním? V knize „Celé to hnízdo musí hořet“ zmiňujete, že role Rudé armády při povstání byla spíše symbolická.
Z historického hlediska nemůže být pochyb o tom, že vojáci Rudé armády sehráli v Praze 9. května roku 1945 jen zajišťovací roli. Nutno zmínit, že Rusové zpočátku s Prahou jako takovou nepočítali. Změnu přinesly až dynamické a nové dohody ohledně vytyčení demarkační linie. Rovněž je potřeba si uvědomit, že maršál Koněv hnal své tanky až od Berlína ze Stalinova příkazu. Důvodem byly vrcholné, a vcelku pochopitelné imperiální pohnutky ze strany Sovětů. Zcela evidentním faktem totiž je, že Pražské povstání dosáhlo svého úspěchu (i když nikoliv původního cíle) již v půl druhé odpoledne o den předtím. Jak si tedy můžeme přečíst v prvních a tehdy ještě několik hodin necenzurovaných některých pražských listech: Rudá armáda vstoupila do již osvobozené Prahy
Předpokládám, že se dnes již jedná mezi českými historiky o většinový názor…
Mám dojem, že ano. Spolu s tím, jak vymírají zavilí „taky pamětníci“, tak se premisa osvobození Prahy Rudou armádou v květnu 1945 stává již jen menšinovým názorem. Jsem velmi rád, že přinejmenším novější generace, pokud je tyto otázky zajímají, přicházejí díky šťastnému nadbytku relevantních informací konečně k rozumu.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž