Jak je to s Rudou armádou, maršálem Koněvem a Pražským povstáním? V knize „Celé to hnízdo musí hořet“ zmiňujete, že role Rudé armády při povstání byla spíše symbolická.
Z historického hlediska nemůže být pochyb o tom, že vojáci Rudé armády sehráli v Praze 9. května roku 1945 jen zajišťovací roli. Nutno zmínit, že Rusové zpočátku s Prahou jako takovou nepočítali. Změnu přinesly až dynamické a nové dohody ohledně vytyčení demarkační linie. Rovněž je potřeba si uvědomit, že maršál Koněv hnal své tanky až od Berlína ze Stalinova příkazu. Důvodem byly vrcholné, a vcelku pochopitelné imperiální pohnutky ze strany Sovětů. Zcela evidentním faktem totiž je, že Pražské povstání dosáhlo svého úspěchu (i když nikoliv původního cíle) již v půl druhé odpoledne o den předtím. Jak si tedy můžeme přečíst v prvních a tehdy ještě několik hodin necenzurovaných některých pražských listech: Rudá armáda vstoupila do již osvobozené Prahy
Předpokládám, že se dnes již jedná mezi českými historiky o většinový názor…
Mám dojem, že ano. Spolu s tím, jak vymírají zavilí „taky pamětníci“, tak se premisa osvobození Prahy Rudou armádou v květnu 1945 stává již jen menšinovým názorem. Jsem velmi rád, že přinejmenším novější generace, pokud je tyto otázky zajímají, přicházejí díky šťastnému nadbytku relevantních informací konečně k rozumu.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



