V souvislosti s migrací se objevují obavy také ze zdravotního rizika od lidí, kteří přicházejí i z chudých zemí, kde nefunguje lékařská péče a někdy tam nejsou dobré hygienické podmínky. Jsou tyto obavy oprávněné?

Dnes výslovně chudé země neexistují, je jenom nerovnoměrně rozložené bohatství. Lékařská péče je všude dostupná, ale ne všichni na ni dosáhnou. Ve většině zemí, které máte na mysli, se léčba platí, důchodové zabezpečení není, rodiče se spoléhají, že se o ně děti na stáří postarají. Budeme-li mluvit o parazitech, ze kterých je v souvislosti s migrací největší strach, všeobecně platí, že výskyt parazitů je dobrým měřítkem hygienické úrovně v dané populaci. Výskyt střevních parazitů v romských osadách východního Slovenska je několikanásobně vyšší ve srovnání s většinovou populací východního Slovenska, v afrických rodinách s vysokým hygienickým standardem, nezávadnou pitnou vodou, kanalizací je výskyt parazitů srovnatelný s námi.

Ptáte se, zda migrace představuje pro nás zdravotní riziko. Odpověď není jednoznačná, nesmíme paušalizovat, ale zjistit, kdo je konkrétní migrující osoba. Rovněž nezapomínat na dobrou radu německého lékaře Johanna Petera Franka (1745–1821), zakladatele veřejného zdravotnictví, který už ve své době nabádal: „Nechť vládci, mohou-li, odvrátí od hranic proniknutí smrtelných nákaz.“