V reakci na únorový meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech 7,9 procenta, který je nejvyšší od ledna 1982, zvýšila americká centrální banka (Fed) svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25 až 0,50 procenta. Zároveň zhoršila odhad letošního růstu americké ekonomiky na 2,8 procenta z dříve předpokládaných čtyř procent. Jak tenhle vývoj nejsilnější ekonomiky ovlivní ostatní svět a je to dostatečné opatření, když Fed přitom předpokládá, že letos zvýší úroky celkem sedmkrát?
Vliv na svět bude hlavně skrze ceny cenných papírů, následně tu ještě bude řada dalších minoritních efektů.
Jde o to, že zvýšení úrokových sazeb přichází společně s faktem, že zhruba za tři týdny začne americká centrální banka stahovat z oběhu peníze, které tam předtím napumpovala během procesu, pro který se vžilo lidové označení „tisk peněz“. Tak tedy přesně tyto „natištěné“ peníze bude nyní americká centrální banka z oběhu zase stahovat a k tomu ještě bude skrze vyšší úroky peníze prodražovat, takže nebude tak snadné brát si úvěr a dostávat další peníze do oběhu.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník