Vládnou peníze. Babiš vs. Bakala. Některé věci se říkat nesmí. Jaroslav Bašta soudí porevoluční realitu

07.08.2019 19:50 | Zprávy

autor: Zuzana Koulová

POLOČAS HORKÉHO ROKU Bývalý disident a poslanec za ČSSD, diplomat a signatář Charty 77 Jaroslav Bašta upozorňuje, že jsme v České republice za posledních třicet let prošvihli několik věcí. Kromě iluzí o Západu došlo k podcenění toho, co znamená ekonomická moc. Kdo chce, podle Bašty, dnes vyhrát volby, musí mít peníze. V rozhovoru také varoval před zvykem poslední doby, kdy se opačné názory okamžitě označují za nabourávání demokracie. „Máme zde situace, kdy se sice můžeme vyjadřovat svobodně, ale jakmile na sociálních sítích napíšete jméno Tommy Robinson, tak vás zablokují. Případně když zpochybníte například globální oteplování nebo Evropskou unii,“ říká Jaroslav Bašta.

Vládnou peníze. Babiš vs. Bakala. Některé věci se říkat nesmí. Jaroslav Bašta soudí porevoluční realitu

Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaroslav Bašta

Od sametové revoluce uplynulo 30 let. Napadlo vás, že bude naše společnost vypadat tak jako dnes, když jste podepisoval Chartu 77 nebo v roce 1989 při revoluci?

Přiznám se, že nenapadlo. Nejen kolem Charty 77, ale vlastně ani v roce 1968 nebo později. Vývoj tímto směrem jsem zase tolik nepředpokládal.

V čem jste si myslel, že to bude jiné?

Moje generace si původně myslela, že to bude v podobném duchu, jako byl rok 1968. Tedy, že se lidé začnou k sobě chovat lépe, protože přestanou vadit blbci, kteří vše celou dobu kazili. Ukázalo se, že šlo o příliš velké iluze.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

+ ParlamentníListy.cz
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku

Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz

Článek obsahuje štítky

Babiš , Bašta , Svoboda , Charta , Poločas horkého roku

Dokážete mi odpovědět upřímně?

K čemu jste jako zmocněnkyně, když vás pak vláda hlasuje úplně jinak, než jí doporučíte? K čemu je třeba ministr obrany, když ho pak vláda přehlasuje? Přijde mi, že vlastně jsou ty funkce k ničemu, že stejně o všem rozhoduje pak někdo další a vy ze sebe děláte jen loutky. Otázkou je, proč to děláte?...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů: