Výprodej státu, elektřinu levně vyvážíme a ekologické škody zůstávají doma. Situace je závažná, a to velmi. Hovoří energetik a pražský primátorský kandidát SPD Beran

13.07.2018 11:29

ROZHOVOR „Ve starém Římě byla politika chápána jako veřejná služba. Výprodej státu ani jeho kritické infrastruktury určitě k takovým ideálům nepatří,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz kandidát SPD na pražského primátora do podzimních komunálních voleb, energetik Hynek Beran. Situaci české energetiky považuje Beran, který byl v minulosti tajemníkem obou nezávislých vládních energetických komisí vedených profesorem Václavem Pačesem, za „velmi závažnou“.

Výprodej státu, elektřinu levně vyvážíme a ekologické škody zůstávají doma. Situace je závažná, a to velmi. Hovoří energetik a pražský primátorský kandidát SPD Beran
Foto: Hans Štembera
Popisek: Nezávislý expert v oblasti energetiky Hynek Beran

Anketa

Máte radost, že vláda Andreje Babiše získala důvěru Poslanecké sněmovny?

83%
17%
hlasovalo: 13114 lidí

Možná rizika pro českou energetickou bezpečnost Hynek Beran spatřuje i v postupném odstavování německých jaderných elektráren. Pokud by totiž v Německu vzrostl vlivem výpadku způsobeného odklonem od jádra hlad po českém uhlí, Českou republiku by kvůli velké závislosti na fosilních zdrojích podle Berana mohla čekat varianta prolomení uhelných limitů. Po vyčerpání zásob uhlí by pak České republice nezbylo, než dovážet a pálit na elektřinu zemní plyn. „Takový scénář považuji za veliké riziko pro českou energetickou soběstačnost a koneckonců i pro ekologii,“ dodává Beran.  

Je Česko, co se týče elektrické energie, soběstačnou zemí?

Zatím jsme přebytkoví a elektřinu vyvážíme. Export sám o sobě není nic špatného, zejména když jde třeba o elektroniku, software nebo automobily. Současný export elektřiny ale nedoporučovala už druhá nezávislá energetická komise v roce 2012. Zejména u fosilní (uhelné) elektřiny„zhodnocujeme“ vzácnou a nevratnou surovinu tím nejjednodušším způsobem, jaký je možný, tedy prostým spálením, ještě k tomu na strojích s nízkou účinností a vysokou ekologickou zátěží. Čistou surovinu vyvážíme po drátech a ekologické škody zůstávají doma. Vyvážíme takřka celou produkci jedné jaderné elektrárny, ale za tak mizerné ceny, že už více než deset let řešíme problém, kde vzít na novou.

To zní poměrně pesimisticky. Co Česko v oblasti elektrické energie v nejbližších letech čeká za výzvy?

V první polovině dvacátých let, konkrétně v roce 2022, se má uzavírat zhruba 40 % uhelných elektráren u nás a některé i v Německu. Důvodem jsou zpřísněné ekologické limity Evropské unie. U nás to konkrétně znamená, že nebudeme v deficitu, ale budeme na nule a přestaneme exportovat. Do ekologizace elektráren bychom mohli investovat, ale návratnost takové investice souvisí s uhlím za limity. V Německu mají v tom samém roce zavřít všechny jaderné zdroje, takže tu bude docela veselo.

Ano, Němci se chystají zřejmě definitivně opustit jádro. K rozhodnutí přistoupili krátce po nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Jak tento odklon Německa od jaderné energetiky jako odborník reflektujete? 

Němci zavírají jaderné zdroje, ale vesele pokračují v těžbě uhlí. Jejich obnovitelné zdroje nezvládají naráz nahradit jadernou a uhelnou část energie, a tak se musejí smířit s tím, že přes všechny ideologie je jejich současná energetická politika velmi kontroverzní vůči Kjótu, Paříži a globálnímu oteplování. U průmyslově vyspělého státu je to hanba a také, co se týče „zelené“ energie, ideologická přetvářka naprosto mimo technickou realitu.

Anketa

Věříte, že za 10 let se naše země bude mít lépe než dnes?

13%
hlasovalo: 8637 lidí

Takže Němci vyřeší výpadek způsobený zrušením „neekologických“ jaderných elektráren tím, že „špinavou“ energii vyrobenou například z uhlí dovezou odjinud? Takové řešení nezní zrovna příliš „zeleně“.

Nejdříve je nutné poznamenat, že Německo už není stran jejich energetické koncepce tak jednotné, jak nám média prezentují. Například opoziční strana AfD požaduje ukončení subvencí pro obnovitelné zdroje a „prodloužení provozu aktuálních jaderných elektráren na přechodnou dobu, dokud není zabezpečena dodávka elektrické energie na příslušných místech v okamžicích poptávky. Dovoz elektřiny z nejistých zahraničních jaderných elektráren nemá pro hospodářskou oblast Německa smysl a ani nepřispívá k omezení rizik z jaderné energie.“ Část německé technické inteligence také zastává názor, že odklon od jádra jako konečné řešení je správný názor, ale jeho zbrklá realizace podlomila německou ekonomiku.

Obnovitelná energie zatím nahradila pouze část německé národní spotřeby. Navíc v době bez větru nebo bez slunečního svitu je taková dodávka nulová a otázku skladování energie nemají vyřešenu, musejí si tedy ponechat uhelné zdroje na záskok do bezvětří, a k tomu samozřejmě i funkční doly. Další možností pro Německo by bylo vyrábět elektřinu z ruského plynu, mají postaveno potrubí a plánují nové, ale to jim vychází příliš draho. Tak jim po tom ideologickém uzavření jádra nutně vzniká potřeba vzít energii odjinud a přes ekologické proklamace jim to vychází tak, že je na řadě uhlí, a tím i produkce CO2, proti které původně protestovali. Vláda kancléřky Merkelové tu ideologii úplně obrátila proti jejímu původnímu smyslu. Ale Němci jsou technicky vzdělaný národ, možná se vzpamatují k nějaké konsolidovanější vizi.

Žízeň Němců po elektřině z importu tedy po odpojení jádra poroste a dopadnout to může i na Česko coby významného exportéra. Promítne se situace v Německu nějakým způsobem do cen, které v Česku za elektřinu platíme?  

Co se týče ceny, jsme propojeni vedeními s okolními státy. Vypnout se to dá pouze v případě živelní pohromy. Do Německa vyvezeme bez vážných technických problémů produkci nejméně jedné a půl jaderné elektrárny, při technických opatřeních asi i více. Evropská unie má povinné tržní prostředí, tedy německé ceny máme už nyní, ale při současném přebytku zdrojů z minulého století je cena nízká. Až tyhle zdroje doslouží nebo je zavřou, cena se otočí na druhou stranu. V tomto uvádím pro ilustraci příklad s rohlíky: představme si, že by v Německu zavřeli polovinu pekáren a nebyl problém ráno rohlíky dovézt do kteréhokoli německého města. Položme si otázku, kolik by v takové situaci rohlíky stály, kolik by jich zbylo pro české zákazníky, kteří by nebyli schopni přeplatit německé ceny, a jaká by byla kvalita rohlíků, které by zbyly v Čechách. Tou kvalitou je v případě elektřiny především stabilita dodávek, tedy režim bez omezování.

Exportéři elektřiny a provozovatelé fosilních zdrojů mnohdy chodí se strašákem, že pokud nebudeme dále udržovat přebytek zdrojů a exportovat, bude se zdražovat. Ve skutečnosti by se při současných cenách, které závisejí především na Německu, vůbec nic nestalo, ani kdybychom elektřinu importovali, když je laciná.

Vraťme se zpět k cenám elektřiny. Vy jste ve své prezentaci v Poslanecké sněmovně uvedl, že český spotřebitel elektrické energie je k jejím cenám velmi citlivý. Bude se elektřina zdražovat?

Po roce 2022 lze ale očekávat cenové narovnání, kdy se do ceny elektřiny promítnou nutné investice do nových zdrojů, a taková cena je dvoj- až trojnásobná. V době nedostatku to může být i horší, například v době sucha v roce 2015 byly ceny elektřiny na polské burze až desetinásobné, protože Poláci neměli čím chladit jejich tepelné elektrárny. Na druhou stranu tu máme spoustu německých firem. Ty tedy asi budou platit německé ceny za elektřinu, a pokud nezdraží, projeví se to na mzdách a omezení jejich nárůstu.

Fotogalerie: - Úroda bude nižší

Podle odhadů ČSÚ bude letošní úroda nižší než v mi...
Důvodem je nižší hektarový výnos i menší osevní pl...
Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství ...
Podle odhadů ČSÚ bude letošní úroda nižší než v mi...
Podle odhadů ČSÚ bude letošní úroda nižší než v mi...
Podle odhadů ČSÚ bude letošní úroda nižší než v mi...

Jaké další výzvy v oblasti výroby elektrické energie pro Česko vidíte, tedy když si odmyslíme to, že Němci odpojí jádro a budou „sosat“ více elektřiny z českých zdrojů?

Je potřebné si uvědomit, že přelomová období pro naši energetiku jsou dvě. Pokud někdo maluje bezproblémové scénáře roku 2045, buďto tomu nerozumí, anebo záměrně klame občany i politickou scénu. První problém znamená „ustát“ události první poloviny dvacátých let. Za čtyři nebo pět let žádnou novou elektrárnu nepostavíme. Je to především organizační záležitost, na nové podmínky musíme připravit technické řízení soustav a legislativu. V této situaci je nesmysl odprodávat soustavy a ztratit možný vliv státu, který by nám mohl pomoci. Soukromník dodá do paneláku nedostatkové zboží především tomu, kdo zaplatí více, stát si tohle dovolit nemůže. Postavit novou jadernou elektrárnu je otázka někdy kolem roku 2035, když včas začneme. V té době budeme mít nestability dvacátých let už deset let za sebou, ale budeme-li pěstovat například elektromobilitu, nemůžeme zavřít Dukovany bez náhrady. Leda bychom prolomili limity a zbourali Horní Jiřetín nebo vozili od Putina velké množství plynu. V takovém případě považuji ale za menší riziko palivo jaderné, to se dá dovézt i z USA. Plyn zatím neumíme takto dovézt. Nahrazovat ruské jaderné palivo ruským plynem je opravdu hodně naivní představa o dosahování nezávislosti na Rusku.

Jaký je v této souvislosti nejčernější scénář pro českou energetiku?

Situaci považuji za velmi závažnou. O řadě možných konkrétních nebezpečí jsme již hovořili. Původcem všeho rizika je bezmezná důvěra politikům, kteří složitému oboru nerozumějí, podobně jako nelékař nerozumí medicíně, a ti se nechávají ovlivňovat nikoli experty, ale zájmovými skupinami. Jde především o výprodej nerostného bohatství, výprodej sítí, kde stát ztrácí kontrolu nejen nad poplatky, ale i nad zabezpečením jejich spolehlivého provozu. V neposlední řadě klientelistickou implementaci technických novinek, jako byly solární elektrárny, a jaké nás dnes mohou čekat třeba v nákladech nových elektroměrů. Pak už záleží na okolní situaci, jak moc se ten systém nabourá. V roce 1989 jsme zvonili klíči, že chceme vládu odborníků. Teď nás mají učit, že technicky složitému oboru, na kterém je společnost závislá, mají vládnout krátkodobé výnosy a stranická politika jednoho období? Nejčernějším scénářem je, že energetiku u nás budou dělat politici, a ne inženýři. Žijeme v době změn, a výsledek na sebe nenechá dlouho čekat.

Významný podíl na elektřině vyrobené v Česku mají uhelné elektrárny. Těžba uhlí s sebou nese značná ekologická rizika. Politickým tématem, které v Česku rezonuje s příchutí jisté kontroverze, je možné prolomení těžebních limitů. Jak se k problematice uhelných elektráren v Česku stavíte?  

S prolomením územních ekologických limitů těžby česká energetika ani současná česká politika nepočítají. Pro domácí potřebu máme nejméně na dalších dvacet let uhlí dost, a pak se uvidí. V případě nedostatku ropy je uhlí i vzácnou chemickou surovinou, nemá tedy smysl je s nízkou účinností pálit a vyvážet.

Samozřejmě jiný by byl scénář v případě zavření jaderných elektráren jako v tom Bavorsku. V současném energetickém mixu má uhlí asi 50 procent, ale 20 procent toho, co vyrobíme, vyvezeme. Po roce 2022 by mělo uhlí poklesnout na 30 procent, nebudeme vyvážet nic, ale budeme stále energeticky soběstační. K takovému scénáři limity prolamovat nemusíme.

Rizikem ale je, že bychom dále vyváželi elektřinu do Německa, kde si uzavřou jaderné zdroje, a pálení uhlí zároveň neomezí. Pak by nám uhlí došlo dříve a museli bychom limity prolomit, abychom měli sami čím svítit. Poté by nám byly naše zdroje uzavřeny a my bychom bez nového jaderného zdroje dováželi zemní plyn, pravděpodobně ruský, který bychom u nás pálili na elektřinu. Takový scénář považuji za veliké riziko pro českou energetickou soběstačnost a koneckonců i pro ekologii a v neposlední řadě kvůli možným cenovým dopadům. Co je doma, to se počítá, a nemá smysl nejprve něco zbytečně vyvézt a pak zase dovážet. Tak to dělají možná v Kocourkově, ale ne ve vyspělých státech, kde si hledí strategického odvětví.

A není právě toto v Česku tak trochu zvykem? Před ne až zase tak dlouhou dobou se v řadě českých měst prodávaly vodárny soukromníkům, konkrétně francouzskému koncernu Veolia. A nyní by některá města ráda vodu získala a koupila zpět. O nutnosti získat vodu zpět mluvili nedávno i někteří politici…

Ve starém Římě byla politika chápána jako veřejná služba. Výprodej státu ani jeho kritické infrastruktury určitě k takovým ideálům nepatří. Veolii ale byly prodány pouze vodovodní sítě. V případě toho uhlí si představte, že bychom vyvezli do zahraničí i vodu z přehrad, a pak ji za pár let v době sucha dováželi z Ruska. To může být reálnou situací primární energetické suroviny u nás. Sítě můžeme vykoupit zpátky, spálené a lacino vyvezené uhlí už ne, a domácí zdroj nám může během několika let chybět.

Fotogalerie: - Loučení s vojáky

Loučení s vojáky mířícími na misi do Pobaltí a uká...
Loučení s vojáky mířícími na misi do Pobaltí a uká...
Loučení s vojáky mířícími na misi do Pobaltí a uká...
Loučení s vojáky mířícími na misi do Pobaltí a uká...
Loučení s vojáky mířícími na misi do Pobaltí a uká...
Loučení s vojáky mířícími na misi do Pobaltí a uká...

Co říkáte na nedávnou demonstraci ekologických aktivistů na lomu Bílina? Protestovali tam proti prolomení těžebních limitů. Zatýkalo se a podle toho, co o věci uniklo do médií, to prý bylo velice drsné.

Někteří z těch aktivistů jsou vášniví horolezci. Mohlo by se tedy na první pohled zdát, že ty výstupy na bagry, chladicí věže ve Chvaleticích nebo třeba i na střechu Úřadu vlády plánují pomalu jak Reihnold Messner další himálajskou osmitisícovku. Když někde vylezou, je to prostě vidět. Na druhou stranu se neperou, nic neničí, ani nedávají do těch bagrů a elektráren výbušniny. Opravdové riziko i škoda je třeba z nezrentgenovaných svárů v Dukovanech. Za to zatím nikoho nezatkli. Podvádět u jaderných zařízení zřejmě někteří považují za normální.

Podstatný je ale obsah, proti čemu protestovali tentokrát. Je to dění v Duchcově, Ledvicích a na dole Bílina. V dole je tektonický zlom, a když chce důl vyrubat plánované množství uhlí, musí rozšířit porubní frontu. Tím pádem je více odtěžené zeminy a ta se musí někam vyhodit. Do jámy za bagrem se to nevejde, protože je jáma vepředu širší, a tak to chtějí sypat na výsypku, která je už deset let po rekultivaci a jsou na ní vzrostlé stromy. To je ten vlastní problém, je to jedna z nejvyšších priorit ekologických hnutí v České republice. Oni na to tím výstupem na bagr upozorňují. A navíc jde část toho uhlí na export elektřiny, dokonce i z tepláren, pro které je částečně určeno. Teplárny samy dohromady vyrobí elektřiny zhruba jako jaderná elektrárna, a některé ji vyrábějí i v létě, když se netopí.

Takže kvůli exportu zničíme již jednou rekultivovanou přírodu? Prodáváme životní prostředí kvůli uhlí, které půjde na export a zalevno?

Žijeme prostě v zemi, kde některé garnitury zachovávají „politickou korektnost“ vůči národohospodářsky i ekologicky ne zcela výhodným řešením a jiní na to takovými způsoby upozorňují. Od dob první Pačesovy komise mám ale zkušenost, že se s těmi neextremistickými zástupci těžby i ekologie dá jednat i jinak. Nějakou elektřinu a teplo tu potřebujeme a čistou zemi pro život také i v rekultivované krajině. Jinak budeme mít v Duchcově hromadu hlíny a prachu a aktivisty na bagru, a takto jsem si českou energetiku 21. století opravdu nepředstavoval.

Ing. Hynek Beran absolvoval FEL ČVUT. Spolupracoval na kybernetických modelech elektrizační soustavy, několik let působil jako zahraniční poradce pro problematiku tržního prostředí na Slovensku a poté jako zahraniční externista v Rusku. V letech 2007–2009 a v roce 2012 působil jako tajemník obou vládních nezávislých energetických komisí. V současnosti se věnuje problematice společenských dopadů energetiky, národohospodářským aspektům, vlivu tržních deformací na zdravý rozvoj společnosti a bezpečné implementaci obnovitelných zdrojů energie. V roce 2009 patřil k odborníkům, kteří veřejně varovali před nebezpečnými dopady masivní implementace fotovoltaiky. Působí jako tajemník České společnosti pro energetiku. Je spoluautorem několika kapitol monografie Perspektivy české energetiky (2014).

Zdroj: Vesmir.cz

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jonáš Kříž

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Přitvrdit! Foldyna doplnil Zemanova slova o EU tak, že se Brusel bude divit. Konkrétní plán

5:41 Přitvrdit! Foldyna doplnil Zemanova slova o EU tak, že se Brusel bude divit. Konkrétní plán

ROZHOVOR Poslanec Jaroslav Foldyna se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil k výrokům prezidenta Miloše Z…