Původní návrh státního rozpočtu přitom počítal s deficitem 105 miliard, tedy o 4 miliardy Kč více. Protože daňové inkaso rostlo pomaleji, než bylo plánováno (o 43 mld. Kč), tak tohoto výsledku bylo dosaženo neplánovanými škrty, a to v rozsahu dalších 47 miliard. Tento propad výdajů byl pro ministra dalším důvodem k oslavám. Označil to jako úspěch konsolidační politiky a účinnosti reforem. Ve skutečnosti byla Kalouskova novoroční prezentace úspěchů ukázkovou demagogií.
Ministr financí zapomněl veřejnosti sdělit, za jakou cenu bylo dosaženo tohoto drastického přiškrcení veřejných financí. Vlivem jeho rozpočtové politiky totiž došlo k poklesu ekonomického výkonu ČR. Makroekonomická předpověď, o kterou se opíral návrh státního rozpočtu na rok 2012, počítala s růstem +2,5 % HDP, ve skutečnosti dojde k poklesu kolem 1 %. A to je výsledek výrazně horší než v okolních zemích.
Vláda se prioritně orientuje na účetní snižování podílu deficitu veřejných financí na hrubém domácím produktu. V loňském roce má klesnout tento podíl pod 3,5 %. Musíme ale ještě počkat, až ČSU uzavře roční statistiku hrubého domácího produktu, a konečné číslo podléhá notifikaci EU. V každém případě bude do loňského roku účetně zahrnut výdaj na tzv. církevní restituce v rozsahu 57 miliard, což zvýší podíl deficitu na 5 % HDP.
V roce 2012 daňové příjmy mírně vzrostly, ale podstatně méně, než se očekávalo. Přitom byly výrazně zvýšeny nepřímé daně (dolní sazba DPH vzrostla z 10 na 14 %, zvýšila se spotřební daň z tabáku). Přineslo to ale především zdražení. S ohledem na omezenou spotřebu se očekávané zvýšení inkasa přes tradiční nárůst koncem roku nedostavilo. Inkaso DPH mělo vzrůst o 30 mld. Kč, vzrostlo ale jen o 7,8 mld. Kč. Spotřební daň stagnovala, inkaso se neplnilo hlavně u daně u pohonných hmot (absolutní pokles oproti roku 2011). MF ČR argumentuje opatrností spotřebitelů v době nejistot, podstatné ale je, že čím dál víc lidí má hluboko do kapsy.
Z dalších daní stagnovala v roce 2012 daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a absolutně klesalo inkaso daně z majetku. Pod úrovní plánu zůstaly transfery od EU – jestliže v roce 2011 bylo plnění tohoto ukazatele na pouhých 68 %, v loňském roce to bylo mírně lepší, na 95 %. Stále ale není čerpáno více než polovina evropských prostředků alokovaných za rozpočtové období 2007-2013.
Výdaje státního rozpočtu oproti roku 2011 absolutně klesaly. V objemu výdajových úspor to představuje cca 10 miliard zpřísnění výplat sociálních dávek (ty představují 41 % výdajů státního rozpočtu). Toto zpřísnění ovšem postihne i nevinné – nezaměstnanost roste a určitě nejde jen o tzv. nemakačenky. Snižování výplat nemocenské také není příznivý údaj. Lidé se vyhýbají nemocenské z obav o práci či o peníze. Klesají také výplaty příspěvků státu k stavebnímu spoření. Vláda tak přenáší problémy státního rozpočtu na rozpočty domácností. Dalšími segmenty veřejných financí, které trpí touto politikou, jsou rozpočty územních správních celků (obcí a krajů) a rozpočty zdravotních pojišťoven.
Zajímavé je, že pravicový ministr financí avizoval, že bude chtít pokračovat ve svém tažení proti malým podnikatelům, kteří odvádějí v poměru k zaměstnancům málo daní. V letošním roce už dojde ke zpřísnění výdajových paušálů. Byla snížena hranice pro plátce DPH a omezeno odepisování automobilu v odpisech. Na živnostníky dopadá současné zdražování a pokles spotřeby. Zejména pro venkov je však likvidace drobných živností zničující.
KSČM má k problematice OSVČ realističtější přístup. Živnostníci neznají pracovní dobu, nemají placenou dovolenou a handicapování jsou i v systémech sociálního pojištění. Větší objemy daní unikají z velkých daňových podvodů a daňovou optimalizací velkých firem. U OSVČ je tedy na místě racionální nastavení úlev, ne jejich plošná redukce.
Jiří Dolejš, poslanec PČR a místopředseda ÚV KSČM
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Dolejš - profil
