Šest osobností
Na debatě, kterou moderoval Marek Miler – redaktor Hospodářských novin – vystoupilo šest osobností, které mají k plánování měst a dopravního chování lidí velmi blízko: Jiří Fixel, urbanista studia ERA, David Bárta, šéfredaktor časopisu CityOne, doc. Karel Havliš, vedoucí Ústavu urbanismu FA VUT v Brně, Tomáš Kozelský, architekt ze studia KOGAA, Martin Všetečka, vedoucí oddělení Doprava v Kanceláři architekta města, a Jaroslav Kacer, náměstek primátora pro oblast Smart City, strategii a ICT.
Výsledek debaty rozhodlo publikum
Publikum dalo ke každému tématu v sále svůj názor najevo hlasováním. Po diskusi mohli svůj názor změnit a vyjádřit, nakolik je odborníci ovlivnili ke změně postoje. Hlasovat a tím vyjádřit svůj postoj se dalo také na stránce www.brno2050.cz/dotaznik. Diskusi bylo možné sledovat živě na sociálních sítích a kompletní záznam je k dispozici na Youtube.
Pět klíčových témat
V rámci diskuse se jednotliví diskutující vyjadřovali k pěti tématům. Má Brno vytvářet více parkovacích míst, nebo raději kvalitní veřejná prostranství? „V Brně se potkávají diametrálně odlišná očekávání; jedni očekávají parkovací místa a druzí chtějí kvalitní veřejný prostor,“ uvedl Martin Všetečka z Kanceláře architekta města. Diváci v sále dali většinou 78 % přednost vytváření kvalitních veřejných prostor i na úkor parkovacích míst. Ta podpořilo 22 % přítomných.
Další téma bylo zasvěcené rozvoji lokalit. Mají se za pomoci města rozvíjet lokality, které budou nabízet práci, služby i bydlení, nebo to necháme na trhu, který lépe ukáže, kde je to skutečně potřeba? „Společnost by měla ovlivňovat budoucnost města. Nelze to nechat pouze na trhu. Jedna třetina bydlí ve vnitřním městě, jedna třetina v okrajových částech a jedna třetina za městem. Mezi jejich možnostmi jsou diametrální rozdíly, proto je třeba rozvoj města usměrňovat,“ uvedl urbanista Jiří Fixel. Téměř všichni diváci (94 %) jsou přesvědčeni, že má město pomáhat rozvíjet lokality, které budou nabízet pracovní příležitosti, služby i bydlení – aby se zabránilo zbytečné dopravě. Pouze 6 % přítomných by to ponechalo trhu.
Sdílené dopravě se věnovalo třetí téma. Má město zvýhodnit sdílená auta oproti autům v osobním vlastnictví, nebo by žádné výhody mít neměla? „Město by mělo vytvořit podmínky pro sdílenou dopravu, nicméně ne na úkor osobního vlastnictví aut. Trh by měl vytvořit alternativu, např. službu flotilových vozů, které umožňují mnohem vyšší využívání parkovacích domů,“ uvedl architekt Tomáš Kozelský z kanceláře KOGAA. Pouze 37 % přítomných by zvýhodnilo sdílenou dopravu, 63 % by ponechalo stejné podmínky pro sdílenou a individuální dopravu.
Důležitou otázkou byly automobily v centru města. Chceme širší centrum jako výkladní skříň, primárně dostupné pěší a hromadnou dopravou – s auty pouze na zásobování ve vyhrazené hodiny, nebo bez nich začne ztrácet návštěvníky? „Historické centrum by mělo být primárně pro pěší dopravu s hromadnou dopravou např. v podobě historických vozů. Příkladem může být Jakubské náměstí, které ožilo na úkor parkování,“ uvedl náměstek primátora Jaroslav Kacer. „Město Graz si v roce 2005 udělalo průzkum mezi obchodníky, jak moc je poškodí vyloučení aut z centra. Obava byla dvakrát větší než skutečný dopad,“ doplnil David Bárta ze společnosti CityOne. Valná většina diváků (82 %) by vpustila do centra auta pouze ve vyhrazené hodiny. Pouze 18 % přítomných se obává ztráty návštěvníků.
Posledním tématem bylo zahušťování a rozrůstání města. Chceme, aby se město plánovaně rozrůstalo zejména dovnitř kompaktní blokovou zástavbou, nebo aby se přirozeně rozšiřovalo do okolní krajiny? „Pro město je daleko výhodnější, aby se rozvíjelo do výšky, než rozrůstalo za hranice,“ uvedl Jaroslav Kacer. „Intenzifikace je dobrým trendem, nicméně v praxi je velmi hlasitě odmítaná“, dodal Jiří Fixel. „Nárůst města do výšky je možností, ale až tou poslední. Ve městě je mnoho nevyužívaných prostor typů brownfieldů, které jsou téměř 6 krát větší než historické centrum. Je důležité zaměřit se na efektivní využití těchto ploch,“ zdůraznil Karel Havliš z brněnského VUT. Zahušťování podpořilo 84 % přítomných v sále, přednost přirozenému rozšiřování do krajiny dává 16 % diváků.
Jakým směrem se bude Brno rozvíjet? Informace o připravované strategii #brno2050 i aplikace, ve kterých můžete vyjádřit svůj názor, naleznete na stránkách www.brno2050.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
