Jaké máte ohlasy na vskutku originální lázeňské lavičky? Jak vlastně tento nápad vznikl?
Při prvním ročníku Zahájení litomyšlské lázeňské sezóny jsme rozmístili po naší pomyslné kolonádě staré lavičky, které se dříve používaly v zámeckém amfiteátru. Na akci samotnou jsme na ně nainstalovali dektury, které sloužily zároveň jako malířské plátno. Po akci si litomyšlané velké množství laviček pochvalovali a žádali jejich celoroční umístění. Staré lavice by však městská zákoutí příliš nezdobily – z toho důvodu jsme jej nabídli umělcům ke zkrášlení. Tak vznikl fenomén lázeňských laviček. Ohlasy na umělecky ztvárněné lavičky jsou většinou velmi kladné.

Kolik laviček bylo celkem vyrobeno v rámci akce Lázně ducha? Lze si někde prohlédnout všechny lavičky, které byly vyrobeny?
První lavičky vznikly v rámci výtvarného sympozia, které do Litomyšle na jaře 2013 svolala Umělecká beseda. Její členové Vladimír Gebauer, Pavla Aubrechtová, Jitka Štenclová, Eduard Halberštát, Aleš Lamr a Jiří Kačer, doplnění dalšími výtvarníky Janem Steklíkem a manželi Látalovými tvořili před zraky veřejnosti. Dalších asi šest laviček přibylo o rok později. Na jejich tvorbě se podíleli tito umělci: Arthur Magrot a Alessandra Svatek – italsko-česká umělecká dvojice, která pracuje především ve veřejném prostoru na streetartových principech, Pavel Hošek a Lukáš Tůma – profesoři Fakulty restaurování, Zuzana Burgrová a Martina Nosková – studentky pražské UMPRUM a sochař Jakub Grets. Celý projekt koordinoval absolvent Fakulty restaurování Aleš Hvízdal, který je sám autorem jedné z laviček (ve Váchalově uličce). V loňském roce přibylo pro změnu několik firemních laviček – tiskárna HRG vyrobila dvě, příspěvková organizace Zámecké návrší také dvě, jedna sešívaná je před obchodem s patchworkem…
V souvislosti se zahájením letošní lázeňské sezóny připravujeme nové webové stránky. Zde chceme zveřejnit kompletní galerii všech dosud vytvořených lázeňských laviček.