V 9 hodin dopoledne bylo na největší přehradní pláži u Prutu připravených sedm hromad písku, celkem 60 tun. „Nejprve jsme ze Sklopísku Střeleč objednali 30 tun, ale už v pondělí odpoledne bylo jasné, že v úterý pojedeme pro stejné množství znovu,“ komentoval dodávku náměstek primátora Lukáš Pleticha, který nad prvními Jabloneckými pískohrátkami převzal záštitu a ve středu 10 hodin dopoledne je také odstartoval. Přes 170 dětí a několik dospělých začalo od té chvíle opracovávat pískové kupy do staveb, jež měly na konci soutěže vypadat jako hrad. „Měli jsme stavební plán, jak bude hrad vypadat, ale opršel nám. Tak to musíme stavět po paměti,“ svěřil se jeden účastník příměstského tábora DDM Vikýř.

Na svých hradech tu pracovali sportovci, vodní skauti, malá výtvarníci i badatelé. Svůj tým nejmladších stavitelů vyslalo také Centrum pro rodinu Jablíčko. Každá ze sedmi staveb vypadala jinak, ale každá měla svou zvláštnost. „K posuzování jsme přistupovali velmi zodpovědně. Některé hrady měly vypracované věže, jiné se zase chlubily krásnými zahradami či bazény,“ přiblížil práci poroty Pleticha. V porotě dále působili primátor Petr Beitl, Kateřina Havlová z ČČK, Lenka Ackermannová z inciativy Rodina offline a mšenský okrskář Luboš Nigrin. Ti všichni se shodli, že vzhledem ke kvalitě hradů si výhru zaslouží úplně každý tým. „Viděli jsme tu zajímavé architektonické prvky, ale hlavně hodně práce a zanícení pro věc, a proto jsme se rozhodli, že každý tým dostane ocenění za některý z typických rysů své stavby,“ prohlásil Petr Beitl, a tak podle tohoto klíče získal například tým vodních skautů ocenění za největší nedobytnost, tým mladých badatelů zase za největší zříceninu a tým z Vikýře za nejlepší stromy.