Jihlava řeší problém nedostatku pediatrů vlastním způsobem. Nachystala volné byty, připravený je i prostor pro ordinaci a zůstává v kontaktu také s krajskou předsedkyní Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR Evou Matouškovou ohledně dalších možností, jak pediatry do města přilákat. Z analytické zprávy Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost vyplývá, že je to začátek hluboké generační krize, která se dotkne až 700 ordinací dětských lékařů.
„Jako návrh řešení krizové situace úbytku praktických pediatrů naše předsedkyně Ilona Hülleová předložila ministrům návrh tzv. Programu P30, který by ve stručnosti znamenal, že po ukončení tzv. kmene (po prvních 24 měsících postgraduálního studia) by bylo možné druhou část vzdělávání zajistit již přímo v ordinaci praktického pediatra, kde by i částečně pomohli s prací v přetížených ordinacích. Nyní legislativa počítá jen s jedním až šesti měsíci v ordinaci u pediatra a ostatní předatestační praxe se dle platné legislativy odehrává na lůžkových odděleních,“ uvedla doktorka Matoušková.
Nedostatek lékařů podobně jako v Jihlavě řeší instituce většinou samostatně, a to jak samosprávy obcí a krajů, tak managementy nemocnic. „Zásadní odpovědnost a úkoly v tomto ale mají zdravotní pojišťovny a stát a je nutné zvýšit tlak jak politiků, tak veřejnosti, aby stát svoji roli v zajištění zdravotní péče plnil,“ uvedl Luboš Kliment z Projektu Hippocrates, který se zabývá návrhy systémových řešení nedostatku lékařů spočívajícími v zavedení rezidenčních míst pro praktiky a dětské lékaře v regionech bez lékařů a zavedení veřejné zdravotní služby jako řešení nedostatku zubních lékařů a případně i dalších oborů.
Do výběrového řízení se nikdo nepřihlásil
Kvůli situaci v Jihlavě vyhlásily zdravotní pojišťovny výběrové řízení na nové lékaře pro více než 2000 dětských pacientů. Do výběrového řízení zdravotních pojišťoven se nikdo nepřihlásil. „Na jednání s VZP jsem získal informaci o tom, že pro více než 2000 dětí se ani v opakovaném výběrovém řízení nenašel nový lékař či lékařka. Přesto jsem s oblastní ředitelkou VZP v kontaktu a společně hledáme vhodná řešení,“ uvedl zastupitel Kraje Vysočina a senátor Josef Klement (KDU-ČSL), který se problémem zabývá.
Apel na řešení situace společně s návrhy řešení zaslali na ministerstvo zdravotnictví také zástupci Svazů měst a obcí ve spolupráci s jihlavskou primátorkou Karolínou Koubovou. „Současná situace a hlavně predikce do budoucna nejsou nijak pozitivní a nezbývá než tlačit na příslušné instituce, aby už nyní usilovali o jakýkoli druh náhrady. Bude rádi, pokud nám jednou třeba i Vaše cenná zkušenost dopomůže k tomu, aby kvalitní zdravotní péče v České republice zůstala minimálně na stejné úrovni, jaká byla za dlouhé roky vaší služby.“
K problému se v prosinci 2021 vyjádřil také poslanec Vít Kaňovský: „Budoucího ministra prof. Válka jsem požádal, aby tuto problematiku zařadil mezi urgentní oblast k řešení i v jeho jednáních se zdravotními pojišťovnami. V krátkodobém horizontu jsou to totiž pouze zdravotní pojišťovny a samotné ministerstvo, které mohou formou vhodných bonifikací přispět k obsazení volných zejména venkovských ambulancí.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
