Již generace, za které byl Varnsdorf povýšen, měla na čem stavět. Jeho původ totiž klademe do 13. století, o století později patřila původně zemědělská ves pod správu Tolštejnského panství, jehož centrum se v 16. století přesunulo do Rumburku. Ve století 17. koupil rumburské panství významný šlechtický rod Liechtensteinů, který na svých majetcích začal se zakládáním nových sídel, a tak do údolí Mandavy přibylo pět nových vesnic: Floriansdorf, Karlsdorf, Altfranzenthal, Neufranzenthal a Neuwarnsdorf.

Na konci 18. století se začíná v celém Šluknovském výběžku výrazně rozvíjet textilní průmysl, který do zdejších končin přináší nebývalý rozkvět. Počet obyvatel se ve Varnsdorfu oproti začátku století zpětinásobil. V roce 1804 se zde zastavil císař František II. s manželkou Marií Terezií. František nesmírně překvapen zdejším rozkvětem údajně o Varnsdorfu prohlásil, že je více městem než vesnicí a ihned nabídl varnsdorfským sloučení všech šesti vesnic a povýšení na město. Tehdy ještě Varnsdorfští odmítli.

Události pak ale vzaly rychlý spád. Revoluční rok 1848 přinesl výrazné změny do rakouských zemí, dokonce i do nejsevernějších končin soustátí. Po zrušení vrchnostenské správy vznikly nové samostatné územně správní celky a proběhly také první obecní volby.

Tak byly v roce 1849 sloučeny vsi Altwarnsdorf, Neuwarnsdorf, Floriansdorf, Karlsdorf, Altfranzenthal a Neufranzenthal do jedné obce a o rok později byl prvním starostou Varnsdorfu zvolen Heinrich Stolle.

Ne všechny sloučené vesnice ale byly úplně spokojené. Zdá se, že nejodbojnější byl Karlsdorf. Nakonec si tamější patrioti vymohli alespoň nepsané pravidlo, že varnsdorfský starosta nebo jeden z náměstků vzejde z jejich středu. To už se ale blížil srpen roku 1868, kdy na obecní úřad dorazil kratičký dopis.